37. vesmírný týden 2011
Měsíc je po úplňku. V noci pozorujeme nejlépe Jupiter. K ránu je vidět Mars a Merkur. Kometa Garradd a supernova v M 101 je nyní přezařována Měsícem. Chystá se přistání lodě Sojuz s posádkou z ISS. Zkuste pozorovat stanici před Sluncem.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. září 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Obloha:
Měsíc je v úplňku v pondělí 12. září. V pátek večer se bude nacházet 4,5° nad Jupiterem a o víkendu projde pod Plejádami.
Planety:
Jupiter (-2,7 mag) v Beranu vychází po 21. hodině letního času. Nejvýše je nad ránem, více než 50°.
Velká červená skvrna prochází středem kotoučku planety 12. 9. ve 21:46 SELČ, 14. 9. ve 3:33 a 23:24, 16. 9. v 5:11, 17. 9. v 1:02 a 18. 9. v 6:49 a v noci na pondělí ve 2:40.
Úkazy jupiterových měsíců (časy v SELČ):
12. 9.: Ió přechod stínu 4:55-7:05, měsíce zač. 6:00
13. 9.: Ió zatmění zač. 2:15, konec zákrytu 5:28
13. 9.: Ió přechod stínu 23:23-1:33, měsíce 14. 9. 0:27-2:34
14. 9.: Ió konec zákrytu Jupiterem 23:54
15. 9.: Ganymed zatmění zač. 5:28
16. 9.: Europa přechod stínu 4:07-6:37, měsíce zač. 6:13
17. 9.: Europa zatmění zač. 22:14, konec zákrytu 18. 9. 2:36
18. 9.: Ganymed přechod měsíce 23:54 až 19. 9. 1:07
Mars (1,4 mag) v souhvězdí Blíženců se před šestou ranní nalézá 40° vysoko nad východem.
Merkur je viditelný nejlépe před šestou nízko nad východem. Jeho jasnost však výrazně roste a proto by měl být snadněji viditelný. V pondělí bude mít -1,1 mag, o víkendu ještě o něco více, -1,3 mag.
Z objektů rušených Měsícem určitě stojí za doporučení dva: supernova 2011fe v galaxii M 101 a kometa C/2009 P1 (Garradd). Supernova prošla maximem jasu kolem 10 mag a nyní pomalu slábne. Kometa si drží svůj jas kolem 7 mag. Vyhledávací mapku a podrobnosti hledejte na stránkách kommet.cz.
Aktivita Slunce je vysoká. Sotva jsme v článku v minulém týdnu zapochybovali, zda se aktivita zvýší, došlo k mnoha silným erupcím na přivrácené i odvrácené polokouli Slunce. Jedna krátká intenzivní geomagnetická bouře poté nastala v noci z pátku na sobotu, ale u nás bylo zataženo a pravděpodobně bychom polární záři od nás neviděli.
Tento týden by se měla na východním okraji Slunce vynořit velmi aktivní oblast. Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.
Přelety ISS nejsou v noci viditelné. Místo nich se můžeme pokoušet o ranní a odpolední přelety ISS přes sluneční disk. Předpovědi těchto přeletů si vyhledávejte pomocí serveru Calsky.com.
- Posádka Sojuzu TMA-21 ve složení Samokutjajev, Borisenko, Garan se chystá na přistání. Od ISS se má odpojit 15. 9. a přistát 16. září v kazašské stepi.
Podle informací z minulého týdne způsobila závadu na raketě Sojuz výrobní chyba a je tedy určitá naděje, že nebude nutné ISS úplně opustit v listopadu 2011. Více napoví příští týdny. - K Měsíci odstartovala raketa Delta 2 Heavy s dvojicí družic GRAIL, jejichž název vychází ze zkratky pro výzkum gravitace a vnitřní stavby Měsíce. Start rakety Delta 2 Heavy je plánován 8. září.
- Perfektní snímky základen na Měsíci zanechaných na povrchu posádkami Apollo publikovala v minulém týdnu NASA.
- Další plánované starty raket: 17. 9. start rakety Ariane 5-ECA (Kourou), 18. 9. start rakety Proton s urychlovacím stupněm Briz-M s vojenskou družicí (Bajkonur).
Výročí
- 12. září 1966 (45 let) odstartovala raketa Titan 2-GLV s lodí Gemini 11. Charles Conrad a Richard Gordon se úspěšně spojili s cílovým tělesem Agena 11. Poté pomocí motoru Ageny dosáhli apogea své dráhy až 1370 km od Země, což byl v té době výškový rekord (přízemí 288 km). Opětovných rozpojení a spojení se jim povedlo více. Později dokázali změnit dráhu na přibližně kruhovou asi 300 km nad Zemí a provedli výstupy do volného kosmu. Přistání proběhlo 15. září v Atlantiku.
- 15. září 1991 (20 let) byl z paluby raketoplánu Discovery uvolněn na oběžnou dráhu satelit UARS. Byl určen k studiu vyšších vrstev atmosféry, především ozónové vrstvy. V prosinci 2005 byl proveden zážeh, který postupně vedl ke snížení dráhy satelitu. Nyní koncem září se očekává jeho vstup do atmosféry, přičemž drobné části by mohly přežít a dopadnout až na zemský povrch. Pravděpodobnost ohrožení lidí je velmi nízká.
- 17. září 1951 (60 let) zemřel významný český astronom František Nušl. Byl to spoluzakladatel a předseda České astronomické společnosti. Tento významný český matematik byl profesorem na České vysoké škole technické. Jako astronom se stal také v letech 1924 - 1938 ředitelem hvězdárny v Praze. Byl také konstruktérem astronomického přístroje na určování zeměpisných souřadnic. Na jeho počest obnovila Česká astronomická společnost udělování Nušlovy ceny. Cena Františka Nušla byla udělována v letech 1938 - 1949. Pak bylo její udělování na dlouhá léta zastaveno a znovu obnoveno až rozhodnutím Výkonným výboru ČAS v roce 1999. Cena je udělována jedenkrát za rok významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a v příbuzných vědách.
Mapa oblohy v září a info o kometě Garradd ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
