Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  37. vesmírný týden 2012

37. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy5. září 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy5. září 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 10. 9. do 16. 9.

Měsíc se blíží k novu. V druhé polovině noci je dobře vidět Jupiter, ráno také Venuše. Merkur je na snímcích SOHO. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) začne být viditelná při svých ranních přeletech. Curiosity na Marsu testuje přístroje robotické hlavy.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. září ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v neděli 16. září v novu. Rána 12. a 13. září budou patřit setkáním srpku Měsíce a Venuše.

Planety:

Jupiter (-2,4 mag) vychází už před 23. hodinou a ráno má vynikající podmínky viditelnosti, když je více než 60° vysoko nad jihem. Kromě typických pásů v oblačnosti můžeme pozorovat přechody Velké červené skvrny. Ta bude blízko středu kotoučku například v noci na úterý 11. 9. hned po půlnoci, dále ve středu 12. 9. kolem šesté hodiny SELČ, ve čtvrtek 13. 9. před druhou ranní a v sobotu 15. 9. ve 3:30. V noci na pondělí 17. 9. ji pak můžeme chytit po páté hodině ráno.
Z úkazů jupiterových měsíců můžeme upozornit např. na přechod stínu Ganyméda, který začne v úterý 11. 9. v 5:41 SELČ. V neděli 16. 9. od 3:57 přechází stín Ió a přechod Ió začíná v 5:18.
Venuše (-4,1 mag) prochází v Raku pod Jesličkami. Na obloze ji najdeme po třetí hodině ranní.
Merkur prochází jako poměrně jasný objekt zorným polem korónografu LASCO C3 sondy SOHO.

Aktivita Slunce byla konečně trochu vyšší. Aktivní oblasti vyprodukovaly několik erupcí druhé nejvyšší třídy M. Ty nejaktivnější však pomalu zapadnou, takže další vývoj je těžko odhadnutelný. Další vývoj slunečních skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku z SDO.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS začne být viditelná ráno. První vhodný přelet nastane 15. 9. těsně po 6. hodině ráno a další v tutéž dobu v noci na pondělí. Pro upřesnění využijte předpovědi na webu heavens-above.com nebo calsky.com.

Kosmonautika:

  • Curiosity na Marsu pokračuje v testech vybavení. Aktuálně poslala snímky pohybující se hlavy robotické paže a pomocí kamery MAHLI umístěné na jejím konci pořídila vlastní autoportrét.
     
  • Ve středu 5. září proběhl na stanici ISS 2. výstup do kosmu. Tentokrát byl perfektní a instalace důležité jednotky MBSU, která přepojuje elektřinu ze solárních panelů, se zdařila. Kvůli zdržení s instalací se má teprve ve středu 12. září odpojit od stanice japonská zásobovací loď Kunotori-3. Bude odnesena robotickou rukou a poté odletí a shoří v atmosféře. 16. září by se měl od stanice odpojit také Sojuz TMA04-M s částí posádky stanice a přistát na Zemi.
     

Výročí:

  • 12. září 1997 (15 let) se na oběžnou dráhu kolem Marsu dostala družice Mars Global Surveyor. Když se 2. listopadu 2006 náhle odmlčela, jednalo se o nejdéle pracující oběžnici Marsu. Dnes tento primát převzala družice Mars Odyssey, která perfektně přenášela data při nedávném přistání Curiosity. MGS se odmlčel pravděpodobně z důvodu přehřátí baterií a následné ztráty orientace.
     
  • 14. září 2007 (5 let) odstartovala k Měsíci japonská družice Kaguya (SELENE). Obíhala Měsíc po dobu roku a osmi měsíců. Poté byla navedena k povrchu, kde havarovala 10. června 2009. Družice je známa především díky kameře s vysokým rozlišením obrazu, jejíž videa vycházející nebo zapadající Země obletěla svět.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc a Mars na večerní obloze
  • Podzimní rovnodennost
  • Výročí: Konstantin Ciolkovskij

Mapa oblohy v září ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »