Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  37. vesmírný týden 2012

37. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy5. září 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy5. září 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 10. 9. do 16. 9.

Měsíc se blíží k novu. V druhé polovině noci je dobře vidět Jupiter, ráno také Venuše. Merkur je na snímcích SOHO. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) začne být viditelná při svých ranních přeletech. Curiosity na Marsu testuje přístroje robotické hlavy.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. září ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v neděli 16. září v novu. Rána 12. a 13. září budou patřit setkáním srpku Měsíce a Venuše.

Planety:

Jupiter (-2,4 mag) vychází už před 23. hodinou a ráno má vynikající podmínky viditelnosti, když je více než 60° vysoko nad jihem. Kromě typických pásů v oblačnosti můžeme pozorovat přechody Velké červené skvrny. Ta bude blízko středu kotoučku například v noci na úterý 11. 9. hned po půlnoci, dále ve středu 12. 9. kolem šesté hodiny SELČ, ve čtvrtek 13. 9. před druhou ranní a v sobotu 15. 9. ve 3:30. V noci na pondělí 17. 9. ji pak můžeme chytit po páté hodině ráno.
Z úkazů jupiterových měsíců můžeme upozornit např. na přechod stínu Ganyméda, který začne v úterý 11. 9. v 5:41 SELČ. V neděli 16. 9. od 3:57 přechází stín Ió a přechod Ió začíná v 5:18.
Venuše (-4,1 mag) prochází v Raku pod Jesličkami. Na obloze ji najdeme po třetí hodině ranní.
Merkur prochází jako poměrně jasný objekt zorným polem korónografu LASCO C3 sondy SOHO.

Aktivita Slunce byla konečně trochu vyšší. Aktivní oblasti vyprodukovaly několik erupcí druhé nejvyšší třídy M. Ty nejaktivnější však pomalu zapadnou, takže další vývoj je těžko odhadnutelný. Další vývoj slunečních skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku z SDO.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS začne být viditelná ráno. První vhodný přelet nastane 15. 9. těsně po 6. hodině ráno a další v tutéž dobu v noci na pondělí. Pro upřesnění využijte předpovědi na webu heavens-above.com nebo calsky.com.

Kosmonautika:

  • Curiosity na Marsu pokračuje v testech vybavení. Aktuálně poslala snímky pohybující se hlavy robotické paže a pomocí kamery MAHLI umístěné na jejím konci pořídila vlastní autoportrét.
     
  • Ve středu 5. září proběhl na stanici ISS 2. výstup do kosmu. Tentokrát byl perfektní a instalace důležité jednotky MBSU, která přepojuje elektřinu ze solárních panelů, se zdařila. Kvůli zdržení s instalací se má teprve ve středu 12. září odpojit od stanice japonská zásobovací loď Kunotori-3. Bude odnesena robotickou rukou a poté odletí a shoří v atmosféře. 16. září by se měl od stanice odpojit také Sojuz TMA04-M s částí posádky stanice a přistát na Zemi.
     

Výročí:

  • 12. září 1997 (15 let) se na oběžnou dráhu kolem Marsu dostala družice Mars Global Surveyor. Když se 2. listopadu 2006 náhle odmlčela, jednalo se o nejdéle pracující oběžnici Marsu. Dnes tento primát převzala družice Mars Odyssey, která perfektně přenášela data při nedávném přistání Curiosity. MGS se odmlčel pravděpodobně z důvodu přehřátí baterií a následné ztráty orientace.
     
  • 14. září 2007 (5 let) odstartovala k Měsíci japonská družice Kaguya (SELENE). Obíhala Měsíc po dobu roku a osmi měsíců. Poté byla navedena k povrchu, kde havarovala 10. června 2009. Družice je známa především díky kameře s vysokým rozlišením obrazu, jejíž videa vycházející nebo zapadající Země obletěla svět.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc a Mars na večerní obloze
  • Podzimní rovnodennost
  • Výročí: Konstantin Ciolkovskij

Mapa oblohy v září ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »