Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  37. vesmírný týden 2012

37. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy5. září 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy5. září 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 10. 9. do 16. 9.

Měsíc se blíží k novu. V druhé polovině noci je dobře vidět Jupiter, ráno také Venuše. Merkur je na snímcích SOHO. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) začne být viditelná při svých ranních přeletech. Curiosity na Marsu testuje přístroje robotické hlavy.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. září ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v neděli 16. září v novu. Rána 12. a 13. září budou patřit setkáním srpku Měsíce a Venuše.

Planety:

Jupiter (-2,4 mag) vychází už před 23. hodinou a ráno má vynikající podmínky viditelnosti, když je více než 60° vysoko nad jihem. Kromě typických pásů v oblačnosti můžeme pozorovat přechody Velké červené skvrny. Ta bude blízko středu kotoučku například v noci na úterý 11. 9. hned po půlnoci, dále ve středu 12. 9. kolem šesté hodiny SELČ, ve čtvrtek 13. 9. před druhou ranní a v sobotu 15. 9. ve 3:30. V noci na pondělí 17. 9. ji pak můžeme chytit po páté hodině ráno.
Z úkazů jupiterových měsíců můžeme upozornit např. na přechod stínu Ganyméda, který začne v úterý 11. 9. v 5:41 SELČ. V neděli 16. 9. od 3:57 přechází stín Ió a přechod Ió začíná v 5:18.
Venuše (-4,1 mag) prochází v Raku pod Jesličkami. Na obloze ji najdeme po třetí hodině ranní.
Merkur prochází jako poměrně jasný objekt zorným polem korónografu LASCO C3 sondy SOHO.

Aktivita Slunce byla konečně trochu vyšší. Aktivní oblasti vyprodukovaly několik erupcí druhé nejvyšší třídy M. Ty nejaktivnější však pomalu zapadnou, takže další vývoj je těžko odhadnutelný. Další vývoj slunečních skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku z SDO.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS začne být viditelná ráno. První vhodný přelet nastane 15. 9. těsně po 6. hodině ráno a další v tutéž dobu v noci na pondělí. Pro upřesnění využijte předpovědi na webu heavens-above.com nebo calsky.com.

Kosmonautika:

  • Curiosity na Marsu pokračuje v testech vybavení. Aktuálně poslala snímky pohybující se hlavy robotické paže a pomocí kamery MAHLI umístěné na jejím konci pořídila vlastní autoportrét.
     
  • Ve středu 5. září proběhl na stanici ISS 2. výstup do kosmu. Tentokrát byl perfektní a instalace důležité jednotky MBSU, která přepojuje elektřinu ze solárních panelů, se zdařila. Kvůli zdržení s instalací se má teprve ve středu 12. září odpojit od stanice japonská zásobovací loď Kunotori-3. Bude odnesena robotickou rukou a poté odletí a shoří v atmosféře. 16. září by se měl od stanice odpojit také Sojuz TMA04-M s částí posádky stanice a přistát na Zemi.
     

Výročí:

  • 12. září 1997 (15 let) se na oběžnou dráhu kolem Marsu dostala družice Mars Global Surveyor. Když se 2. listopadu 2006 náhle odmlčela, jednalo se o nejdéle pracující oběžnici Marsu. Dnes tento primát převzala družice Mars Odyssey, která perfektně přenášela data při nedávném přistání Curiosity. MGS se odmlčel pravděpodobně z důvodu přehřátí baterií a následné ztráty orientace.
     
  • 14. září 2007 (5 let) odstartovala k Měsíci japonská družice Kaguya (SELENE). Obíhala Měsíc po dobu roku a osmi měsíců. Poté byla navedena k povrchu, kde havarovala 10. června 2009. Družice je známa především díky kameře s vysokým rozlišením obrazu, jejíž videa vycházející nebo zapadající Země obletěla svět.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc a Mars na večerní obloze
  • Podzimní rovnodennost
  • Výročí: Konstantin Ciolkovskij

Mapa oblohy v září ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »