37. vesmírný týden 2015
Přehled událostí na obloze od 7. 9. do 13. 9. 2015. Měsíc bude kolem novu. Na večerní obloze je nízko nad obzorem Saturn. Během noci jsou vidět planety Uran a Neptun. Ráno je vidět Venuše a Mars. Aktivita Slunce byla velmi nízká. Vesmírná stanice má dočasně devítičlennou posádku.
Obloha
Měsíc se blíží do novu, který nastane v neděli 13. září. Ve dnech 9. až 11. září bude postupně vidět jeho tenký srpek na ranní obloze společně s jasnou planetou Venuší a slabším Marsem. 10. září bude Měsíc jen 2 stupně od srpku Venuše.
Planety:
Venuše (-4,5 mag) je vidět výborně jako jasná Jitřenka na ranní obloze a spolu s ní je tam také slabý Mars (1,8 mag).
Jupiter je stále ještě blízko Slunci a přesouvá se také na ranní oblohu.
Saturn (0,6 mag) je nyní jedinou večerní planetou a jeho viditelnost je velmi špatná nízko nad jihozápadem. Dobře jsou
během noci vidět planety Uran a Neptun. Vyhledat je můžete například podle
zadní strany mapky na srpen 2015. Dobře je vidět také planetka
Vesta, jak je zmíněno pro změnu na zadní straně zářijové mapky.
Aktivita Slunce byla po výrazném nárůstu pro změnu výrazně nízká. Byly dny, kdy byl výkon vůbec najít alespoň malé skvrnky na jeho povrchu. Další vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.
V noci na pondělí, tedy 7. září ráno nastává zajímavý zákryt hvězdy planetkou Novorossijsk. Kdo však mohl čekat, že se tak zkazí počasí? Pokud náhodou bude jasno, informace k zákrytu nabídl Zákrytový zpravodaj pro srpen 2015.
Kosmonautika
- Na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) je nyní dočasně devítičlenná posádka z pěti různých států, protože Sojuz TMA-18M dovezl návštěvnickou posádku, jejíž část se vrátí v šestnáctce.
- Jestli jste zaslechli, že nový letoun společnosti Boeing se jmenuje Dreamliner (a kvůli jeho problémům s bateriemi to asi je docela známý pojem), potom chystaná kosmická loď stejné společnosti nyní dostla krom označení CST-100 také jméno, Starliner.
Výročí
- 9. září 1975 (40 let) odstartovala k Marsu sonda Viking 2. Podobně, jako u sesterské Viking 1, šlo o dvojici velmi úspěšných sond, přičemž jedna se stala oběžnicí Marsu a druhá přistála na povrchu v oblasti Utopia Planitia. Přistávací modul pracoval od 3. 9. 1976 do 11. 4. 1980, kdy selhaly baterie. Díky sondám Viking jsem se dověděli o povrchu, atmosféře a měsících Marsu velké množství informací, které doplnily a zpřesnily až novější sondy z let devadesátých a nového milénia.
- 11. září 1935 (80 let) se narodil bývalý sovětský kosmonaut German Titov. Byl to opravdu kvalitní letec-kosmonaut a do vesmíru se dostal hned po Gagarinovi jako druhý na palubě Vostoku 2. Let se uskutečnil v srpnu 1961 a Titov strávil na oběžné dráze úctyhodných 25 hodin.
- 12. září 1970 (45 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 16. Sonda přešla postupně na oběžnou dráhu Měsíce a 20. září dosedla měkce na povrch Měsíce v oblasti Moře hojnosti. Sonda dokázala navrtat vzorky měsíčních hornin, které byly již 24. září dopraveny úspěšně na Zemi.
Výhled na příští týden
- Měsíc a Saturn večer
- Výročí: John Dobson
- Výročí: Ikeya-Seki
- Výročí: Sunita Williams
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
