Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  37. vesmírný týden 2018

37. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 12. září 2018 ve 20:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 10. 9. do 16. 9. 2018. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Venuše je nejlépe viditelná ve dne. Jupiter je večer velmi nízko na jihozápadě, Mars a Saturn nízko v okolí jižního obzoru. Neptun je vidět celou noc, Uran v druhé polovině noci. V pondělí očekáváme z Floridy start rakety Falcon 9 s telekomunikační družicí a z Japonska zásobovací mise HTV-7 k ISS. O víkendu pak start z Vandenbergu a z Indie. Čína má rekordní počet startů za jeden rok už v září. Před 50 lety obletěl Měsíc klon Sojuzu jako Zond 5. Před 170 lety byl objeven měsíc Saturnu Hyperion.

Obloha

Měsíc je v novu v neděli 9. září po 20. hodině a v první čtvrti bude v pondělí 17. září v 1:15 SELČ. 12. září bude večer 9 stupňů nad Venuší. Ve čtvrtek 13. září je najdeme asi 6 stupňů západně (tedy napravo od Jupiteru) a 14. září bude 7 stupňů doleva nahoru od Jupiteru. Těsná konjunkce se Saturnem nastane až v noci na pondělí 17. září.

Planety:
Venuše (−4,7 mag) dosahuje maximálního jasu a je tedy nejlépe viditelná už v pozdním odpoledni na denní obloze, kdy je výše nad obzorem. Jupiter (−1,9 mag) je večer za soumraku jen pár stupňů nad jihozápadem. Saturn (0,4 mag) je za soumraku nedaleko jižního obzoru a podobně, ale níže najdeme i jasnější Mars (−1,8 mag). Neptun (7,8 mag) je vidět celou noc. Uran (5,7 mag) vystupuje nejvýše až nad ránem.

Aktivita Slunce je extrémně nízká, povrch je naprosto beze skvrn a erupční aktivita byla o víkendu na nejnižší možné hodnotě. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Saturn v blízkosti letních mlhovin
Pořád platí, že Saturn se nachází v souhvězdí Střelce. Je možné jej najít dva stupně od mlhoviny Laguna a ještě trochu blíže je k Trifidu. Jeho měsíc Titan bude z počátku týden od planety nejdál směrem k západu a postupně projde nad planetou. Enceladus bude nejdále od prstence 11. až 13. září a Mimas se vzdálí nejvíce koncem týdne. S viditelností měsíčků Dione, Tethys nebo Rhea to nebývá tak těžké, pokud máme k dispozici dalekohled o průměru od 25-30 cm.

Kosmonautika

Jak jste jistě zaznamenali, kauza otvoru v orbitální sekci lodi Sojuz připojené k ISS zatím dospěla do stádia, kdy dva relativně spolehlivé zdroje uvedly, že otvor vznikl ještě na Zemi a zřejmě byl utěsněn tak, že to „nahoře“ zase povolilo a začal pomalý únik atmosféry stanice. Úplné detaily se už asi nedozvíme, ale pokud by byla pravda, že někdo na Zemi neopatrností způsobil otvor a ututlal to, pak je to poměrně nepříjemná záležitost pro ruský vesmírný program.

7. září odstartovala další čínská raketa. Tentokrát šlo o menší CZ-2C s družicí Haiyang-1C. V týdnu provedla raketa Falcon 9 na Floridě statický zážeh před startem s družicí Telstar 18 Vantage. Start se má uskutečnit v pondělí 10. září ráno našeho času (5:28 SELČ). V pondělí má startovat také japonská raketa H-II, na jejíž špici bude nákladní loď HTV-7 k ISS.

V sobotu 15. 9. je v plánu start rakety Delta II s družicí ICESAT-2 a několika cubesaty. V neděli 16. 9. má startovat indická raketa PSLV s družicemi SSTL-S1-4, NovaSAR-S a několika nanodružicemi.

Výročí

14. září 1968 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská bezpilotní loď Zond 5. Ta vycházela konstrukčně z lodí Sojuz a jako první se jí podařil oblet Měsíce a návrat k Zemi. Kabina i s živými organismy na palubě přistála na padácích do Indického oceánu, kde byla vylovena a převezena do Moskvy. Sonda pořídila také snímek Země, na němž je dobře patrná Afrika.

14. září 1978 (40 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 12. Ta přistála na povrchu Venuše 21. prosince, o několik dnů dříve než Veněra 11. Sonda odesílala informace z povrchu po dobu 110 minut, což bylo v extrémních podmínkách, které na povrchu panují, velmi dobré. Podařilo se jí také zaznamenat blesky a hromy.

16. září 1848 (170 let) byl objeven Saturnův měsíc Hyperion. Poprvé jej spatřil William C. Bond a jeho syn, ovšem o dva dny později také William Lassell, který také objev publikoval dříve než Bondovi. Měsíc je to podle fotografií na první pohled velmi zvláštní. Navíc obíhá kolem Saturnu po protáhlé dráze poblíž velkého Titanu, což by mohlo být příčinou toho, že rotuje zcela chaoticky, což je u měsíců planet naprosto neobvyklé.

Výhled na příští týden 

  • Galaxie NGC 891
  • Výročí: Šavit, první izraelský start s družicí
  • Výročí: sonda Galileo, zánik
  • Výročí: Emil Škrabal, úmrtí

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Veněra 12, Hyperion, Zond 5, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »