37. vesmírný týden 2018
Přehled událostí na obloze od 10. 9. do 16. 9. 2018. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Venuše je nejlépe viditelná ve dne. Jupiter je večer velmi nízko na jihozápadě, Mars a Saturn nízko v okolí jižního obzoru. Neptun je vidět celou noc, Uran v druhé polovině noci. V pondělí očekáváme z Floridy start rakety Falcon 9 s telekomunikační družicí a z Japonska zásobovací mise HTV-7 k ISS. O víkendu pak start z Vandenbergu a z Indie. Čína má rekordní počet startů za jeden rok už v září. Před 50 lety obletěl Měsíc klon Sojuzu jako Zond 5. Před 170 lety byl objeven měsíc Saturnu Hyperion.
Obloha
Měsíc je v novu v neděli 9. září po 20. hodině a v první čtvrti bude v pondělí 17. září v 1:15 SELČ. 12. září bude večer 9 stupňů nad Venuší. Ve čtvrtek 13. září je najdeme asi 6 stupňů západně (tedy napravo od Jupiteru) a 14. září bude 7 stupňů doleva nahoru od Jupiteru. Těsná konjunkce se Saturnem nastane až v noci na pondělí 17. září.
Planety:
Venuše (−4,7 mag) dosahuje maximálního jasu a je tedy nejlépe viditelná už v pozdním odpoledni na denní obloze, kdy je výše nad obzorem. Jupiter (−1,9 mag) je večer za soumraku jen pár stupňů nad jihozápadem. Saturn (0,4 mag) je za soumraku nedaleko jižního obzoru a podobně, ale níže najdeme i jasnější Mars (−1,8 mag). Neptun (7,8 mag) je vidět celou noc. Uran (5,7 mag) vystupuje nejvýše až nad ránem.
Aktivita Slunce je extrémně nízká, povrch je naprosto beze skvrn a erupční aktivita byla o víkendu na nejnižší možné hodnotě. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.
Saturn v blízkosti letních mlhovin
Pořád platí, že Saturn se nachází v souhvězdí Střelce. Je možné jej najít dva stupně od mlhoviny Laguna a ještě trochu blíže je k Trifidu. Jeho měsíc Titan bude z počátku týden od planety nejdál směrem k západu a postupně projde nad planetou. Enceladus bude nejdále od prstence 11. až 13. září a Mimas se vzdálí nejvíce koncem týdne. S viditelností měsíčků Dione, Tethys nebo Rhea to nebývá tak těžké, pokud máme k dispozici dalekohled o průměru od 25-30 cm.
Kosmonautika
Jak jste jistě zaznamenali, kauza otvoru v orbitální sekci lodi Sojuz připojené k ISS zatím dospěla do stádia, kdy dva relativně spolehlivé zdroje uvedly, že otvor vznikl ještě na Zemi a zřejmě byl utěsněn tak, že to „nahoře“ zase povolilo a začal pomalý únik atmosféry stanice. Úplné detaily se už asi nedozvíme, ale pokud by byla pravda, že někdo na Zemi neopatrností způsobil otvor a ututlal to, pak je to poměrně nepříjemná záležitost pro ruský vesmírný program.
7. září odstartovala další čínská raketa. Tentokrát šlo o menší CZ-2C s družicí Haiyang-1C. V týdnu provedla raketa Falcon 9 na Floridě statický zážeh před startem s družicí Telstar 18 Vantage. Start se má uskutečnit v pondělí 10. září ráno našeho času (5:28 SELČ). V pondělí má startovat také japonská raketa H-II, na jejíž špici bude nákladní loď HTV-7 k ISS.
V sobotu 15. 9. je v plánu start rakety Delta II s družicí ICESAT-2 a několika cubesaty. V neděli 16. 9. má startovat indická raketa PSLV s družicemi SSTL-S1-4, NovaSAR-S a několika nanodružicemi.
Výročí
14. září 1968 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská bezpilotní loď Zond 5. Ta vycházela konstrukčně z lodí Sojuz a jako první se jí podařil oblet Měsíce a návrat k Zemi. Kabina i s živými organismy na palubě přistála na padácích do Indického oceánu, kde byla vylovena a převezena do Moskvy. Sonda pořídila také snímek Země, na němž je dobře patrná Afrika.
14. září 1978 (40 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 12. Ta přistála na povrchu Venuše 21. prosince, o několik dnů dříve než Veněra 11. Sonda odesílala informace z povrchu po dobu 110 minut, což bylo v extrémních podmínkách, které na povrchu panují, velmi dobré. Podařilo se jí také zaznamenat blesky a hromy.
16. září 1848 (170 let) byl objeven Saturnův měsíc Hyperion. Poprvé jej spatřil William C. Bond a jeho syn, ovšem o dva dny později také William Lassell, který také objev publikoval dříve než Bondovi. Měsíc je to podle fotografií na první pohled velmi zvláštní. Navíc obíhá kolem Saturnu po protáhlé dráze poblíž velkého Titanu, což by mohlo být příčinou toho, že rotuje zcela chaoticky, což je u měsíců planet naprosto neobvyklé.
Výhled na příští týden
- Galaxie NGC 891
- Výročí: Šavit, první izraelský start s družicí
- Výročí: sonda Galileo, zánik
- Výročí: Emil Škrabal, úmrtí
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
