37. vesmírný týden 2019

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 14. září v 6:33 SELČ. V neděli 8. září večer bude ještě poblíž Saturnu. V pondělí 9. září kolem 20:10 SELČ lze vyhlížet hvězdičku 6,4 mag, kterak se skrývá za jižní neosvětlenou část Měsíce. 

Planety:
Jupiter (−2,2 mag) najdeme po setmění nad jihozápadem a Saturn (0,4 mag) je večer nad jižním obzorem. Přechody GRS přes střed Jupiteru: 8. 9. ve 21:55 SELČ, 11. 9. v 19:25 a 13. 9. ve 21:05.

V korónografu SOHO LASCO C3 se začneme loučit s jasnou planetou Venuší, ale zůstává tam i jasný Merkur a vpravo slabý Mars.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká, pouze v h-alfa dalekohledech lze každý den pozorovat na okraji nějaké protuberance. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Indická sonda Chandrayaan-2 se na oběžné dráze úspěšně rozdělila a také korekční manévry přistávacího modulu Vikram proběhly podle plánu. Teprve během závěrečné fáze přistávání, která proběhla v noci na sobotu, došlo ke ztrátě spojení s přistávacím modulem. Zvláštní však bylo, že nebyl oficiálně ohlášen neúspěch. Místo toho ISRO oznámila 8. září, že lander je podle snímků z orbiteru v pořádku na povrchu, asi 500 m od plánovaného místa přistání a pouze se nedaří s ním navázat spojení. Bude zajímavé počkat na definitivní potvrzení případného dosednutí, byť sonda nekomunikuje. Každopádně bude pokračovat průzkum alespoň z oběřné dráhy, takže lze i tak považovat misi za relativně úspěšnou (především k ceně, na kosmické poměry jen, 160 mil. dolarů).

ESA vydala zprávu o pravděpodobné příčině anomálie na druhém stupni rakety Vega, která v červenci selhala při vynášení družice FalconEye-1. Horní stupeň pracoval ještě 14 sekund správně a pak se náhle raketa rozpadla. ESA jako příčinu uvedla termo-strukturální poruchu v oblasti horního polokulovitého zakončení motoru Z23. „Jedná se o typ selhání kdy vlivem teploty (není specifikované, zda nominální či zvýšené) působící na konstrukci horního zaslepení motoru došlo k jejímu mechanickému poškození, resp. změně mechanických vlastností.“, uvádí Michal Václavík na Kosmonautix.cz. Raketa bude nyní upravena a letos už nepoletí.

Médii také prolétla zpráva o tom, že družice Aeolus patřící ESA se musela vyhnout družici Starlink44 společnosti SpaceX. Celá situace ukázala na nutnost změny způsobu komunikace a vyhýbání družic na oběžné dráze.

Sojuz MS-14 s robotem FEDOR se oddělil od ISS a v noci na sobotu přistál v kazašské stepi.

10. září je v plánu start nákladní lodi HTV-8 pomocí rakety H-IIB z japonské Tanegašimy.

Výročí

8. září 1854 (165) let se narodil německý astronom Heinrich Carl Friedrich Kreutz. Po skončení studií na Univerzitě v Bonnu (1880) začal pracovat na Hvězdárně v Kielu. Proslavil se studiem komet, které mířily do těsné blízkosti slunečního povrchu, tzv. sungrazers. Jeho výzkum vedl k objevu, že jsou zbytkem větší komety před mnoha sty lety. Tato skupina komet, dnes nazývaná jako Kreutzova, obsahuje tisíce členů, ale patří sem i velmi jasné komety minulosti, např. Velká kometa 1843 nebo Velká kometa 1882.

9. září 1789 (230 let) se narodil americký astronom William C. Bond. Ve 40. letech 19. století se podílel na založení a stavbě Harvardské hvězdárny a poté zde společně se synem objevil krepový prstenec C nebo měsíc Hyperion u Saturnu. Společně s Johnem Whipplem experimentoval (od roku 1850, kdy vyfotografovali Vegu) s daguerotypií.

12. září 1959 (60 let) odstartovala sovětská sonda Luna 2. Jde o první sondu, která dopadla na povrch Měsíce. Sonda zkoumala radiaci, magnetické pole a poslala také snímky přibližujícího se měsíčního povrchu.

14. září 1974 (45 let) byl na observatoři Mount Palomar objeven Jupiterův měsíc Leda. Jméno přísluší manželce mytologického spartského krále Tyndarea. Měsíček obíhá poměrně daleko od Jupiteru (více než 11 miliónů kilometrů a oběžná doba je asi 240 dní).

Výhled na příští týden 

• Výročí: Saturnův měsíc Mimas
• Výročí: Vanguard 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.