Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  37. vesmírný týden 2019

37. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 11. září 2019 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 8. 9. do 15. 9. 2019. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn. Ještě pokračuje přehlídka planet za Sluncem v korónografu SOHO. Aktivita Slunce je velmi nízká. Přistání indické sondy je zahaleno tajemstvím, podařilo se? ESA oznámila výsledek vyšetřování selhání rakety Vega a musela se vyhnout se svou družicí Aeolus družici Starlink. Sojuz MS-14 s robotem se vrátil z ISS a chystá se start nákladní lodi HTV-8. Před 60 lety startovala Luna 2, aby dopadla jako první umělé těleso na Měsíc.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 14. září v 6:33 SELČ. V neděli 8. září večer bude ještě poblíž Saturnu. V pondělí 9. září kolem 20:10 SELČ lze vyhlížet hvězdičku 6,4 mag, kterak se skrývá za jižní neosvětlenou část Měsíce. 

Planety:
Jupiter (−2,2 mag) najdeme po setmění nad jihozápadem a Saturn (0,4 mag) je večer nad jižním obzorem. Přechody GRS přes střed Jupiteru: 8. 9. ve 21:55 SELČ, 11. 9. v 19:25 a 13. 9. ve 21:05.

Saturn IR685+RGB Autor: Pavel Prokop
Saturn IR685+RGB
Autor: Pavel Prokop

V korónografu SOHO LASCO C3 se začneme loučit s jasnou planetou Venuší, ale zůstává tam i jasný Merkur a vpravo slabý Mars.

Planety v koronografu SOHO LASCO C3 8. 9. 2019 Autor: SOHO/ESA/NASA
Planety v koronografu SOHO LASCO C3 8. 9. 2019
Autor: SOHO/ESA/NASA

Aktivita Slunce je stále velmi nízká, pouze v h-alfa dalekohledech lze každý den pozorovat na okraji nějaké protuberance. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Indická sonda Chandrayaan-2 se na oběžné dráze úspěšně rozdělila a také korekční manévry přistávacího modulu Vikram proběhly podle plánu. Teprve během závěrečné fáze přistávání, která proběhla v noci na sobotu, došlo ke ztrátě spojení s přistávacím modulem. Zvláštní však bylo, že nebyl oficiálně ohlášen neúspěch. Místo toho ISRO oznámila 8. září, že lander je podle snímků z orbiteru v pořádku na povrchu, asi 500 m od plánovaného místa přistání a pouze se nedaří s ním navázat spojení. Bude zajímavé počkat na definitivní potvrzení případného dosednutí, byť sonda nekomunikuje. Každopádně bude pokračovat průzkum alespoň z oběřné dráhy, takže lze i tak považovat misi za relativně úspěšnou (především k ceně, na kosmické poměry jen, 160 mil. dolarů).

Potenciální srážka Starlink44 s Aeolus 2. 9. 2019 Autor: ESA
Potenciální srážka Starlink44 s Aeolus 2. 9. 2019
Autor: ESA
ESA vydala zprávu o pravděpodobné příčině anomálie na druhém stupni rakety Vega, která v červenci selhala při vynášení družice FalconEye-1. Horní stupeň pracoval ještě 14 sekund správně a pak se náhle raketa rozpadla. ESA jako příčinu uvedla termo-strukturální poruchu v oblasti horního polokulovitého zakončení motoru Z23. „Jedná se o typ selhání kdy vlivem teploty (není specifikované, zda nominální či zvýšené) působící na konstrukci horního zaslepení motoru došlo k jejímu mechanickému poškození, resp. změně mechanických vlastností.“, uvádí Michal Václavík na Kosmonautix.cz. Raketa bude nyní upravena a letos už nepoletí.

Médii také prolétla zpráva o tom, že družice Aeolus patřící ESA se musela vyhnout družici Starlink44 společnosti SpaceX. Celá situace ukázala na nutnost změny způsobu komunikace a vyhýbání družic na oběžné dráze.

Sojuz MS-14 s robotem FEDOR se oddělil od ISS a v noci na sobotu přistál v kazašské stepi.

10. září je v plánu start nákladní lodi HTV-8 pomocí rakety H-IIB z japonské Tanegašimy.

Výročí

8. září 1854 (165) let se narodil německý astronom Heinrich Carl Friedrich Kreutz. Po skončení studií na Univerzitě v Bonnu (1880) začal pracovat na Hvězdárně v Kielu. Proslavil se studiem komet, které mířily do těsné blízkosti slunečního povrchu, tzv. sungrazers. Jeho výzkum vedl k objevu, že jsou zbytkem větší komety před mnoha sty lety. Tato skupina komet, dnes nazývaná jako Kreutzova, obsahuje tisíce členů, ale patří sem i velmi jasné komety minulosti, např. Velká kometa 1843 nebo Velká kometa 1882.

9. září 1789 (230 let) se narodil americký astronom William C. Bond. Ve 40. letech 19. století se podílel na založení a stavbě Harvardské hvězdárny a poté zde společně se synem objevil krepový prstenec C nebo měsíc Hyperion u Saturnu. Společně s Johnem Whipplem experimentoval (od roku 1850, kdy vyfotografovali Vegu) s daguerotypií.

12. září 1959 (60 let) odstartovala sovětská sonda Luna 2. Jde o první sondu, která dopadla na povrch Měsíce. Sonda zkoumala radiaci, magnetické pole a poslala také snímky přibližujícího se měsíčního povrchu.

14. září 1974 (45 let) byl na observatoři Mount Palomar objeven Jupiterův měsíc Leda. Jméno přísluší manželce mytologického spartského krále Tyndarea. Měsíček obíhá poměrně daleko od Jupiteru (více než 11 miliónů kilometrů a oběžná doba je asi 240 dní).

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Saturnův měsíc Mimas
  • Výročí: Vanguard 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: William Cranch Bond, Měsíc Leda, Luna 2, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Další informace »