Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2014

38. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 17. září 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 17. září 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 15. 9. do 21. 9.

Měsíc je kolem poslední čtvrti. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá nad obzor nejprve Jupiter a po něm i Venuše. Aktivita Slunce byla mimořádně vysoká. Kometa Jacques prolétá od Albirea k Ramínku. Začaly ranní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. září ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 16. září. Je tedy viditelný v druhé polovině noci a ráno.

Planety:
Mars (0,7 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou za soumraku nízko nad jihozápadním obzorem.
Jupiter (−2 mag) je ráno za svítání již 25° nad obzorem a za pokročilého svítání vylézá nad východní obzor také Venuše (−4 mag).

Aktivita Slunce byla uprostřed minulého týdne na svém maximu, když došlo k dvěma silným erupcím. Ta druhá, třídy X 1,6, byla doprovázena krásným výronem plasmy směrem k Zemi (CME) a podílela se tak nejvíce na zvýšené aktivitě geomagnetických bouří v noci z pátku na sobotu. Velká skvrna, která měla vše na svědomí, se mezitím přesunula k východnímu okraji slunečního disku a v neděli zde došlo ke slabší erupci M 1. Kdyby byla o řád silnější, bylo by to pro nás na Zemi opět velmi zajímavé. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Mapka pro kometu C/2014 E2 (Jacques) v 38. týdnu 2014. Data: Guide 9 Autor: Martin Gembec
Mapka pro kometu C/2014 E2 (Jacques) v 38. týdnu 2014. Data: Guide 9
Autor: Martin Gembec
Kometa C/2014 E2 (Jacques) již malinko zeslábla. Stále je však snadno dostupným objektem pro malé dalekohledy. Tento týden navíc pokračuje ve svém zdánlivém pohybu mezi hvězdami od známé dvojhvězdy Albireo v hlavě Labutě po Ramínko, což je pěkný asterismus v Lištičce. Cestou potká také nejjasnější hvězdu tohoto souhvězdí. Polohy komety na mapce odpovídají času 0:00 SELČ každého dne.

Přelety ISS nyní probíhají za ranního svítání. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety družic hledejte také na Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • 11. září se na Zemi vrátila tříčlenná posádka z ISS. Loď Sojuz TMA-12M přistála v Kazachstánu v noci na čtvrtek. Stanice tak má dočasně jen tříčlennou posádku. Start další posádky je plánován na 25. září.
     
  • 19. září má k ISS startovat raketa Falcon 9 v1.1 s nákladní lodí Dragon k ISS. Uvidíme i pokus o řízené přistání prvního stupně rakety?
     
  • Curiosity na Marsu dorazila do míst, odkud už může projet k úpatí kopce Aeolis Mons, který je nejžádanějším vědeckým cílem celé mise.
     
  • Rosetta, pokud vše půjde podle plánu, začne snižovat svoji oběžnou dráhu. Nyní letí ve výšce cca 30 km nad jádrem komety. Plán je udělat v polovině oběhu zatáčku a snížit dráhu na necelých 20 km a posléze případně i na 10 km nad jádrem komety. Pokračuje základní vědecký výzkum, snímkování a příprava na listopadové přistání modulu Philae.
     

Výročí:

  • 17. září 1789 (225 let) objevil William Herschel Saturnův měsíc Mimas. Větším amatérským dalekohledem jej můžeme spatřit i my, stačí jen mít dobré podmínky, neboť měsíc se nachází poblíž jasného prstence. Mimas má na povrchu jeden velký kráter, který vznikl dávnou srážkou, která jej téměř mohla rozbít. Kráter se jmenuje příznačně Herschel.
     
  • 18. září 1959 (55 let) odstartovala americká sonda Vanguard 3. Byla to jen malá koule z hořčíkové slitiny určená ke studiu zemského magnetického pole, mikrometeoroidů a slunečního rentgenového záření a jeho vlivu na atmosféru.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc a večerní planety
  • kometa Jacques
  • MAVEN u Marsu
  • Sojuz TMA-14M k ISS
  • Výročí: meteority prorazily střechy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mimas, Vanguard 3, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »