Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2016

38. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 21. září 2016 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Aldebaranu. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur. Ke startu se připravuje tříčlenná posádka, kterou by měl vynést v pátek Sojuz-MS2 na cestu k ISS. Začíná astronomický podzim.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 23. září ve 11:56 SELČ. Zákryt Neptunu se ukázal jako těžký oříšek, ale několik astronomů jej úspěšně rozlousklo. V noci ze středy na čtvrtek 21. / 22. 9. se Měsíc bude nacházet nedaleko hvězdy Aldebaran v Býku. Přitom začne zakrývat hvězdy 89 Tau a sigma Tau.

Planety:
Venuše (–3,9 mag) je po západu Slunce velmi nízko na západě.
Mars (–0,1 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou večer jen nízko nad jihozápadem.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a spolu s Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat celou noc.
Ráno nám pomalu vylézá Merkur. Bude stále výše a bude zjasňovat. V této době zde také uvidíme nejlépe kužel zvířetníkového světla.
Jupiter se aktuálně dá také vidět, ale pouze v korónografu SOHO. Animaci za poslední tři dny najdete pod odkazem, Jupiter je jasná hvězda s čárkami a postupuje zleva doprava.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Drobná naděje na změnu tu sice je, ale větší skvrny zatím nebyly vidět. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Astronomický podzim začne v okamžiku podzimní rovnodennosti. Ta připadá na 22. září v 16:21 SELČ.

Kosmonautika

  • Tříčlenná posádka 49. dlouhodobé expedice ve složení dvou Rusů (Ryžikov, Borisenko) a jednoho Američana (Kimbrough) se pilně chystá ke startu na Mezinárodní vesmírnou stanici. Ten byl původně v plánu v pátek 23. září. Start rakety Sojuz FG s modernizovaným Sojuzem MS2 se však nakonec podle plánu neuskuteční. Čekáme na další informace a nový termín startu. Živě česky komentovaný přenos startu chystá portál Kosmonautix.cz.
  • Čína 15. září úspěšně vypustila svoji druhou vesmírnou stanici Tiangong-2. V říjnu by se k ní měla vydat dvoučlenná posádka, která by na ní mohla pobýt asi měsíc. Stanice poté bude obsloužena také nákladní lodí Tianzhou-1 (pravděpodobně na jaře 2017).

Výročí

  • 22. září 2001 (15 let) proletěla sonda Deep Space 1 kolem jádra komety 19P/Borrelly. Sonda startovala v roce 1998 a měla za úkol testovat nové technologie, především iontový pohon. Kromě komety vyfotografovala také asteroid (9969) Braille.
  • 22. září 2006 (10 let) odstartovala japonská sluneční observatoř Solar-B známá jako Hinode (východ Slunce). Její vynikající výbava pomohla lépe nahlédnout na aktivní děje na povrchu Slunce. Mezi přístroji vynikal např. EUV spektrometr desetkrát citlivější než má SOHO, dále optický dalekohled s rozlišením 0,2 úhlové vteřiny a rentgenový dalekohled s ještě lepším rozlišením, než měla vynikající japonská sonda Yohkoh. Na konstrukci přístrojů se podílela i NASA. Družice pozorovala do roku 2008.
  • 23. září 1846 (170 let) byl objeven Neptun. Protože 12. července 2011 uběhla doba, za kterou se od objevu vrátil Neptun do stejného bodu své dráhy, vyšel k tomuto výročí na našem webu článek zabývající se objevem planety podrobněji.
  • 23. září 1966 (50 let) havaroval na Měsíci Surveyor 2 při pokusu o přistání. Narozdíl od Surveyoru 1 se tedy tato mise, jako předstupeň Apollo, nezdařila.

Výhled na příští týden

  • Jasný Merkur ráno v elongaci
  • Výročí: Ananke, měsíc Jupiteru
  • Výročí: Luna 19

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Deep Space 1, Hinode, Surveyor 2, 19P/Borrelly, Vesmírný týden, Neptun


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »