Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2016

38. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 21. září 2016 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Aldebaranu. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur. Ke startu se připravuje tříčlenná posádka, kterou by měl vynést v pátek Sojuz-MS2 na cestu k ISS. Začíná astronomický podzim.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 23. září ve 11:56 SELČ. Zákryt Neptunu se ukázal jako těžký oříšek, ale několik astronomů jej úspěšně rozlousklo. V noci ze středy na čtvrtek 21. / 22. 9. se Měsíc bude nacházet nedaleko hvězdy Aldebaran v Býku. Přitom začne zakrývat hvězdy 89 Tau a sigma Tau.

Planety:
Venuše (–3,9 mag) je po západu Slunce velmi nízko na západě.
Mars (–0,1 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou večer jen nízko nad jihozápadem.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a spolu s Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat celou noc.
Ráno nám pomalu vylézá Merkur. Bude stále výše a bude zjasňovat. V této době zde také uvidíme nejlépe kužel zvířetníkového světla.
Jupiter se aktuálně dá také vidět, ale pouze v korónografu SOHO. Animaci za poslední tři dny najdete pod odkazem, Jupiter je jasná hvězda s čárkami a postupuje zleva doprava.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Drobná naděje na změnu tu sice je, ale větší skvrny zatím nebyly vidět. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Astronomický podzim začne v okamžiku podzimní rovnodennosti. Ta připadá na 22. září v 16:21 SELČ.

Kosmonautika

  • Tříčlenná posádka 49. dlouhodobé expedice ve složení dvou Rusů (Ryžikov, Borisenko) a jednoho Američana (Kimbrough) se pilně chystá ke startu na Mezinárodní vesmírnou stanici. Ten byl původně v plánu v pátek 23. září. Start rakety Sojuz FG s modernizovaným Sojuzem MS2 se však nakonec podle plánu neuskuteční. Čekáme na další informace a nový termín startu. Živě česky komentovaný přenos startu chystá portál Kosmonautix.cz.
  • Čína 15. září úspěšně vypustila svoji druhou vesmírnou stanici Tiangong-2. V říjnu by se k ní měla vydat dvoučlenná posádka, která by na ní mohla pobýt asi měsíc. Stanice poté bude obsloužena také nákladní lodí Tianzhou-1 (pravděpodobně na jaře 2017).

Výročí

  • 22. září 2001 (15 let) proletěla sonda Deep Space 1 kolem jádra komety 19P/Borrelly. Sonda startovala v roce 1998 a měla za úkol testovat nové technologie, především iontový pohon. Kromě komety vyfotografovala také asteroid (9969) Braille.
  • 22. září 2006 (10 let) odstartovala japonská sluneční observatoř Solar-B známá jako Hinode (východ Slunce). Její vynikající výbava pomohla lépe nahlédnout na aktivní děje na povrchu Slunce. Mezi přístroji vynikal např. EUV spektrometr desetkrát citlivější než má SOHO, dále optický dalekohled s rozlišením 0,2 úhlové vteřiny a rentgenový dalekohled s ještě lepším rozlišením, než měla vynikající japonská sonda Yohkoh. Na konstrukci přístrojů se podílela i NASA. Družice pozorovala do roku 2008.
  • 23. září 1846 (170 let) byl objeven Neptun. Protože 12. července 2011 uběhla doba, za kterou se od objevu vrátil Neptun do stejného bodu své dráhy, vyšel k tomuto výročí na našem webu článek zabývající se objevem planety podrobněji.
  • 23. září 1966 (50 let) havaroval na Měsíci Surveyor 2 při pokusu o přistání. Narozdíl od Surveyoru 1 se tedy tato mise, jako předstupeň Apollo, nezdařila.

Výhled na příští týden

  • Jasný Merkur ráno v elongaci
  • Výročí: Ananke, měsíc Jupiteru
  • Výročí: Luna 19

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Deep Space 1, Hinode, Surveyor 2, 19P/Borrelly, Vesmírný týden, Neptun


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »