Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 20. září 2017 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 20. září v 7:30 SELČ. Slábnoucí srpek ráno postupně potká Regulus s Venuší a Merkur s Marsem. Hned v pondělí ráno bude Regulus ze Lva jen čtvrt stupně od konce měsíčního srpku. Necelé tři stupně nad nimi bude jasná Venuše. V úterý ráno bude Měsíc tři stupně pod Merkurem, zatímco dva stupně nad poměrně jasným Merkurem (–1 mag) bude slabý Mars (1,8 mag). Srpek Měsíce bude již hodně slabý, do novu bude zbývat necelých 26 hodin.

Planety: Jupiter (–1,7 mag) už je příliš blízko Slunci. Možná jej najdeme dalekohledem ve čtvrtek 21. nebo v pátek 22. 9., kdy bude nedaleko srpek Měsíce.
Vzdálené planety, Neptun a Uran, najdeme po setmění na východě až jihovýchodě.
Nad ránem je dobře vidět planeta Venuše (–4 mag) a také Merkur (–1 mag). Naopak Mars (1,8 mag) je mezi nimi a je hodně slabý.

Aktivita Slunce se snížila. Na přivrácené polokouli máme jen jednu skvrnu. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Začíná astronomický podzim, a ačkoli ten meteorologický zdá se již začal, stále věříme v alespoň krátký návrat babího léta. Okamžik podzimní rovnodennosti letos připadá na pátek 22. září ve 22:02 SELČ.

Pozorování č. 67: Konjunkce Venuše s Regulem (20. 9. 2017)

Konjunkce Venuše a hvězdy Regulus ze Lva 20. 9. 2017
Konjunkce Venuše a hvězdy Regulus ze Lva 20. 9. 2017
Do vzájemného přiblížení se dostanou kolem 20. září také planeta Venuše a nejjasnější hvězda souhvězdí Lva – Regulus. Jejich vzájemná zdánlivá vzdálenost bude při nejtěsnějším kontaktu půl stupně a tělesa jí dosáhnou v časných ranních hodinách (kolem 4. hod SELČ). Tedy právě v čase krátce před jejich východem nad východo-severovýchodem. Alespoň 6,5° nad obzor se pak dostanou kolem páté našeho času a již za postupujícího svítání se vyhoupnou o další hodinu později 16° nad téměř přesný východ. Nepřehlédnutelná Venuše bude zářit s jasností –3,9 mag a bude mít kotouček o průměru 12".

Jasnost Regula je 1,4 mag. Venuše je od Země vzdálena v čase konjunkce 216 milionů km (1,4 au) a slunečnímu světlu odraženému od jejího povrchu potrvá cesta k Zemi 11,6 minuty. Na rozdíl od toho Regulus uvidíme tak, jak zářil před 79 roky (jeho vzdálenost je přibližně 79 světelných let).

Pozorování č. 68: Terestrické planety v přímce (23. 9. 2017)

Situace, kdy se do jedné oblasti oblohy společně promítá naráz více planet, sice není úplnou výjimkou, ale na druhé straně vždy se jedná o zajímavost, která k sobě přitáhne určitou pozornost nejen zájemců o astronomii, ale občas i širší veřejnosti. Právě takové zajímavé seskupení nás čeká na přelomu druhé a třetí zářijové dekády. Do téměř geometricky přesné přímky se na ranním úsvitovém nebi seřadí všechny terestrické planety naší Sluneční soustavy. Jejich přímku pak ještě prodlouží nejjasnější hvězda souhvězdí Lva – Regulus.

Planety na ranní obloze 23. září 2017 Autor: Stellarium
Planety na ranní obloze 23. září 2017
Autor: Stellarium

Vyhledat celou linii bude nejvhodnější kolem 6. hodiny ráno 23. září. Tento čas je jakýmsi kompromisem, mezi výškou hledaných objektů nad obzorem a postupujícím svítáním daným „hloubkou“ Slunce pod horizontem. Takže Slunce se bude v šest ráno nacházet ještě 9,5° pod obzorem, tedy přibližně uprostřed nautického svítání a obloha bude natolik tmavá, aby nám dovolila sledovat stále ještě i méně jasné objekty.

Poloha planet ve sluneční soustavě 23. 9. 2017 Autor: TheSkyLive.com
Poloha planet ve sluneční soustavě 23. 9. 2017
Autor: TheSkyLive.com
Přesto to nebude snadné. Merkur bude problematický skutečností, že sotva vystoupil nad obzor a bude ve výšce pouhých 2,75° nad ideálním horizontem. Zachránit to může přeci jen docela zajímavá jasnost –1,0 mag.
U Marsu, který vystoupal již 8° nad ideální horizont, je problém zase v druhém parametru – jasnosti, která je pouhých +2,0 mag. Zcela nepřehlédnutelnou pak bude samozřejmě Venuše, zářící ve výšce 14,5° s jasností –3,9 mag. Ještě výše nad ní pak jistě zahlédneme i hvězdu Regules (17,75°; +1,4 mag).
O tom, že výše popsané seřazení je pouhou projekcí v prostoru, nás pak přesvědčí připojený obrázek ukazující postavení všech malých planet v čase úkazu.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Sonda Cassini zanikla podle plánu v atmosféře Saturnu v pátek 15. září.
  • Hurikán Irma, který tvrdě zasáhl ostrovy v Karibiku a Floridu, je již minulostí. Kosmické středisko na Mysu Canaveral bude moci brzy obnovit svoji činnost. Ještě předtím očekáváme start rakety Atlas V z Kalifornského kosmodromu Vandenberg, a to 21. září.
  • Na kosmodromu Pleseck v Rusku se připravuje start rakety Sojuz 2-1B s navigační družicí Glonass. Start je v plánu 22. září ve 2:02 SELČ.
  • 22. září se kolem Země protáhne sonda OSIRIS-REx. Gravitační manévr využije na své cestě k asteroidu Bennu. K němu má přiletět v říjnu 2018. Poté má planetku zkoumat, pokusit se odebrat vzorky a s těmi se vrátit k Zemi (po r. 2021).

Výročí

  • 22. září 1932 (85 let) se v Čáslavi narodil významný český astronom Ing. Antonín Rükl. Tento vynikající popularizátor astronomie je znám především jako autor astronomických map, atlasů a publikací. Rüklův Atlas Měsíce je všeobecně uznávanou publikací doma i v zahraničí. V roce 2012 obdržel Nušlovu cenu České astronomické společnosti.

Výhled na příští týden

  • Lunar X
  • 100 pozorování: Max. rozevření Saturnových prstenců
  • 100 pozorování: M31, M32 a M110 v nejlepších podmínkách
  • Výročí: Mars Observer
  • Výročí: Dawn
  • Výročí: Alouette 1
  • Výročí: Saljut 6

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Antonín Rükl


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »