Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2018

38. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 19. září 2018 ve 20:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí odložilo start japonské nákladní lodi. Před 15 roky jsme se rozloučili se sondou Galileo u Jupiteru a před 10 lety s panem profesorem Emilem Škrabalem. Začíná astronomický podzim.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 17. září v 1:15 SELČ.

Planety:
Venuše (−4,8 mag) dosahuje maximálního jasu a je tedy nejlépe viditelná už v pozdním odpoledni na denní obloze, kdy je výše nad obzorem. Jupiter (−1,8 mag) je večer za soumraku jen pár stupňů nad jihozápadem. Saturn (0,4 mag) a Mars (−1,6 mag) se zdržují nízko nad jihem až jihozápadem.

Aktivita Slunce je nízká a povrch naší nejbližší hvězdy krásně čistý. Můžete se přesvědčit na vlastní oči chráněné filtrem, nebo na aktuálních snímcích družicové observatoře SDO.

Galaxie NGC 891 v Andromedě
Tato pěkná spirální galaxie je zajímavá pro pozorovatele tím, že se na ni díváme z boku. Pro tenký tvar podobně vzhlížejících galaxií se můžeme setkat s pojmem „jehlová“. Není z nejjasnějších (asi 10 mag), takže ještě ve 20cm dalekohledu si asi tmavého pásu nevšimneme, ale je pěkným námětem na astrofotografii. Galaxie leží ve vzdálenosti 30 miliónů světelných roků a promítá se směrem do souhvězdí Andromedy. Její rozměr kolem 100 000 světelných roků jí dává připomenout, že takto nějak by vypadala naše Galaxie (Mléčná dráha) z boku. Na detailních záběrech si můžeme všimnout pozoruhodných prachových oblak směřujících vysoko nad a pod rovinu této galaxie. Její fotografie s povídáním k nim, stejně jako tip, kde ji hledat, nabízí pořad Noční obloha.

Začíná astronomický podzim. Letos tento okamžik připadá na neděli 23. září ve 3:54 SELČ.

Kosmonautika

V týdnu proběhl úspěšný start rakety Falcon 9 z Floridy statický s telekomunikační družicí Telstar 18 Vantage. Jako obvykle se podařilo i přistát s prvním stupněm. Ten už je zpět v přístavu. V pondělí měla startovat také japonská raketa H-II s nákladní lodí HTV-7 k ISS. Ovšem sledovací stanice byla ovlivněna špatným počasím v Tichém oceánu (jakoby nestačil supertajfun u Filipín), takže start byl odložen. Další odklad nyní způsobil problém s ventilem kapalného kyslíku, takže se poletí cca o týden později.

V sobotu 15. 9. odstartovala poslední raketa Delta II s družicí ICESAT-2 a několika cubesaty. Start proběhl z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii (kde díky poloze není špatné počasí, jako zažívá východ USA díky tropické bouři Florence) a byl zcela úspěšný.

V příštím týdnu se kromě startu nákladní lodi k ISS můžeme dočkat i čínských startů a v neděli výstupu z ISS v podání Andrewa Feustela a Alexandera Gersta.

Výročí

19. září 1988 (30 let) odstartovala raketa Šavit s první izraelskou tajnou družicí Ofek-1. Název družice znamená v hebrejštině „obzor“.

21. září 2003 (15 let) zanikla v atmosféře Jupiteru sonda Galileo. Po vypuštění raketoplánem Atlantis v říjnu 1989 se vydala k Jupiteru, přičemž cestou zblízka vyfotografovala planetky Gaspra a Ida. Od prosince 1995 pracovala úspěšně u Jupiteru, přičemž zkoumala atmosféru i jeho měsíce.

23. září 2008 (10 let) zemřel čestný člen České astronomické společnosti Emil Škrabal. Ještě ve věku sta let nadšeně vyprávěl o svém životě nejen astronomickém. Pozoruhodná je určitě už jenom vzpomínka na čisté a světlem neposkvrněné noční nebe. Každá doba prostě má své. Pan profesor Škrabal se zajímal především o planetky a komety a vydrželo mu to i přes těžkou operaci v jeho 99 letech. Nakonec se dožil úctyhodných 102 let.

Výhled na příští týden 

  • Dvojhvězda alfa Capricorni
  • Výročí: Shenzhou 7, start, 3 tajkonauti, 1. EVA
  • Výročí: Vladimír Remek
  • Výročí: SMART-1
  • Výročí: první fotografie komety
  • Výročí: Falcon 1
  • Výročí: Discovery, STS-26, návrat po Challengeru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: NGC 891, Emil Škrabal, Galileo, Ofek-1, Šavit, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »