Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2018

38. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 19. září 2018 ve 20:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí odložilo start japonské nákladní lodi. Před 15 roky jsme se rozloučili se sondou Galileo u Jupiteru a před 10 lety s panem profesorem Emilem Škrabalem. Začíná astronomický podzim.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 17. září v 1:15 SELČ.

Planety:
Venuše (−4,8 mag) dosahuje maximálního jasu a je tedy nejlépe viditelná už v pozdním odpoledni na denní obloze, kdy je výše nad obzorem. Jupiter (−1,8 mag) je večer za soumraku jen pár stupňů nad jihozápadem. Saturn (0,4 mag) a Mars (−1,6 mag) se zdržují nízko nad jihem až jihozápadem.

Aktivita Slunce je nízká a povrch naší nejbližší hvězdy krásně čistý. Můžete se přesvědčit na vlastní oči chráněné filtrem, nebo na aktuálních snímcích družicové observatoře SDO.

Galaxie NGC 891 v Andromedě
Tato pěkná spirální galaxie je zajímavá pro pozorovatele tím, že se na ni díváme z boku. Pro tenký tvar podobně vzhlížejících galaxií se můžeme setkat s pojmem „jehlová“. Není z nejjasnějších (asi 10 mag), takže ještě ve 20cm dalekohledu si asi tmavého pásu nevšimneme, ale je pěkným námětem na astrofotografii. Galaxie leží ve vzdálenosti 30 miliónů světelných roků a promítá se směrem do souhvězdí Andromedy. Její rozměr kolem 100 000 světelných roků jí dává připomenout, že takto nějak by vypadala naše Galaxie (Mléčná dráha) z boku. Na detailních záběrech si můžeme všimnout pozoruhodných prachových oblak směřujících vysoko nad a pod rovinu této galaxie. Její fotografie s povídáním k nim, stejně jako tip, kde ji hledat, nabízí pořad Noční obloha.

Začíná astronomický podzim. Letos tento okamžik připadá na neděli 23. září ve 3:54 SELČ.

Kosmonautika

V týdnu proběhl úspěšný start rakety Falcon 9 z Floridy statický s telekomunikační družicí Telstar 18 Vantage. Jako obvykle se podařilo i přistát s prvním stupněm. Ten už je zpět v přístavu. V pondělí měla startovat také japonská raketa H-II s nákladní lodí HTV-7 k ISS. Ovšem sledovací stanice byla ovlivněna špatným počasím v Tichém oceánu (jakoby nestačil supertajfun u Filipín), takže start byl odložen. Další odklad nyní způsobil problém s ventilem kapalného kyslíku, takže se poletí cca o týden později.

V sobotu 15. 9. odstartovala poslední raketa Delta II s družicí ICESAT-2 a několika cubesaty. Start proběhl z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii (kde díky poloze není špatné počasí, jako zažívá východ USA díky tropické bouři Florence) a byl zcela úspěšný.

V příštím týdnu se kromě startu nákladní lodi k ISS můžeme dočkat i čínských startů a v neděli výstupu z ISS v podání Andrewa Feustela a Alexandera Gersta.

Výročí

19. září 1988 (30 let) odstartovala raketa Šavit s první izraelskou tajnou družicí Ofek-1. Název družice znamená v hebrejštině „obzor“.

21. září 2003 (15 let) zanikla v atmosféře Jupiteru sonda Galileo. Po vypuštění raketoplánem Atlantis v říjnu 1989 se vydala k Jupiteru, přičemž cestou zblízka vyfotografovala planetky Gaspra a Ida. Od prosince 1995 pracovala úspěšně u Jupiteru, přičemž zkoumala atmosféru i jeho měsíce.

23. září 2008 (10 let) zemřel čestný člen České astronomické společnosti Emil Škrabal. Ještě ve věku sta let nadšeně vyprávěl o svém životě nejen astronomickém. Pozoruhodná je určitě už jenom vzpomínka na čisté a světlem neposkvrněné noční nebe. Každá doba prostě má své. Pan profesor Škrabal se zajímal především o planetky a komety a vydrželo mu to i přes těžkou operaci v jeho 99 letech. Nakonec se dožil úctyhodných 102 let.

Výhled na příští týden 

  • Dvojhvězda alfa Capricorni
  • Výročí: Shenzhou 7, start, 3 tajkonauti, 1. EVA
  • Výročí: Vladimír Remek
  • Výročí: SMART-1
  • Výročí: první fotografie komety
  • Výročí: Falcon 1
  • Výročí: Discovery, STS-26, návrat po Challengeru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: NGC 891, Emil Škrabal, Galileo, Ofek-1, Šavit, Vesmírný týden


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »