Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2018

38. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 19. září 2018 ve 20:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí odložilo start japonské nákladní lodi. Před 15 roky jsme se rozloučili se sondou Galileo u Jupiteru a před 10 lety s panem profesorem Emilem Škrabalem. Začíná astronomický podzim.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 17. září v 1:15 SELČ.

Planety:
Venuše (−4,8 mag) dosahuje maximálního jasu a je tedy nejlépe viditelná už v pozdním odpoledni na denní obloze, kdy je výše nad obzorem. Jupiter (−1,8 mag) je večer za soumraku jen pár stupňů nad jihozápadem. Saturn (0,4 mag) a Mars (−1,6 mag) se zdržují nízko nad jihem až jihozápadem.

Aktivita Slunce je nízká a povrch naší nejbližší hvězdy krásně čistý. Můžete se přesvědčit na vlastní oči chráněné filtrem, nebo na aktuálních snímcích družicové observatoře SDO.

Galaxie NGC 891 v Andromedě
Tato pěkná spirální galaxie je zajímavá pro pozorovatele tím, že se na ni díváme z boku. Pro tenký tvar podobně vzhlížejících galaxií se můžeme setkat s pojmem „jehlová“. Není z nejjasnějších (asi 10 mag), takže ještě ve 20cm dalekohledu si asi tmavého pásu nevšimneme, ale je pěkným námětem na astrofotografii. Galaxie leží ve vzdálenosti 30 miliónů světelných roků a promítá se směrem do souhvězdí Andromedy. Její rozměr kolem 100 000 světelných roků jí dává připomenout, že takto nějak by vypadala naše Galaxie (Mléčná dráha) z boku. Na detailních záběrech si můžeme všimnout pozoruhodných prachových oblak směřujících vysoko nad a pod rovinu této galaxie. Její fotografie s povídáním k nim, stejně jako tip, kde ji hledat, nabízí pořad Noční obloha.

Začíná astronomický podzim. Letos tento okamžik připadá na neděli 23. září ve 3:54 SELČ.

Kosmonautika

V týdnu proběhl úspěšný start rakety Falcon 9 z Floridy statický s telekomunikační družicí Telstar 18 Vantage. Jako obvykle se podařilo i přistát s prvním stupněm. Ten už je zpět v přístavu. V pondělí měla startovat také japonská raketa H-II s nákladní lodí HTV-7 k ISS. Ovšem sledovací stanice byla ovlivněna špatným počasím v Tichém oceánu (jakoby nestačil supertajfun u Filipín), takže start byl odložen. Další odklad nyní způsobil problém s ventilem kapalného kyslíku, takže se poletí cca o týden později.

V sobotu 15. 9. odstartovala poslední raketa Delta II s družicí ICESAT-2 a několika cubesaty. Start proběhl z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii (kde díky poloze není špatné počasí, jako zažívá východ USA díky tropické bouři Florence) a byl zcela úspěšný.

V příštím týdnu se kromě startu nákladní lodi k ISS můžeme dočkat i čínských startů a v neděli výstupu z ISS v podání Andrewa Feustela a Alexandera Gersta.

Výročí

19. září 1988 (30 let) odstartovala raketa Šavit s první izraelskou tajnou družicí Ofek-1. Název družice znamená v hebrejštině „obzor“.

21. září 2003 (15 let) zanikla v atmosféře Jupiteru sonda Galileo. Po vypuštění raketoplánem Atlantis v říjnu 1989 se vydala k Jupiteru, přičemž cestou zblízka vyfotografovala planetky Gaspra a Ida. Od prosince 1995 pracovala úspěšně u Jupiteru, přičemž zkoumala atmosféru i jeho měsíce.

23. září 2008 (10 let) zemřel čestný člen České astronomické společnosti Emil Škrabal. Ještě ve věku sta let nadšeně vyprávěl o svém životě nejen astronomickém. Pozoruhodná je určitě už jenom vzpomínka na čisté a světlem neposkvrněné noční nebe. Každá doba prostě má své. Pan profesor Škrabal se zajímal především o planetky a komety a vydrželo mu to i přes těžkou operaci v jeho 99 letech. Nakonec se dožil úctyhodných 102 let.

Výhled na příští týden 

  • Dvojhvězda alfa Capricorni
  • Výročí: Shenzhou 7, start, 3 tajkonauti, 1. EVA
  • Výročí: Vladimír Remek
  • Výročí: SMART-1
  • Výročí: první fotografie komety
  • Výročí: Falcon 1
  • Výročí: Discovery, STS-26, návrat po Challengeru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: NGC 891, Emil Škrabal, Galileo, Ofek-1, Šavit, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »