Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  39. vesmírný týden 2011

39. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 28. 9. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 28. 9. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2011.

Měsíc kolem novu neruší pozorování slabých objektů. Jupiter je viditelný celou noc. Slunce je velmi aktivní. Mars nad ránem prochází Jesličkami. Večer je vhodná doba k vyhledání komety Garradd a supernovy v galaxii M 101. Zajímavou ranní kometou je "československá" 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. září 2011 ve 20:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Nov připadá na úterý 27. září. Viditelnost mladého Měsíce ztěžuje jeho poloha pod ekliptikou, která navíc nemá večer ideální sklon vůči obzoru. Lze odhadnout, že srpku Měsíce si všimneme někdy na přelomu září a října.

Planety:
Jupiter (-2,7 mag) v Beranu vychází už po 20. hodině letního času, avšak podmínky jeho viditelnosti jsou stále nejepší až v druhé polovině noci. Kulminuje ve výšce asi 53° ve tři ráno. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
26. 9. 23:16   26. 9. Európa přechod stín 20:01-22:30, měsíc 21:42-00:02
28. 9. 05:03   28. 9. Ió přechod stín 3:12-5:21, měsíc 3:59-6:07
29. 9. 00:54   29. 9. Ió zatmění zač. 00:32, zákryt konec 03:26
1. 10. 02:32   29. 9. Ió přechod stín 21:40-23:50, měsíc 22:25-00:33
1. 10. 22:23   30. 9. Ió zákryt konec 21:53
3. 10. 04:10   2. 10. Európa zatmění zač. 03:26
      3. 10. Ganymédés přechod stín 03:39-05:40
Časy jsou v nyní používaném čase, tedy v SELČ.

Mars v Jesličkách 1. 10. 2011
Mars v Jesličkách 1. 10. 2011
Uran (5,7 mag) je v opozici se Sluncem 26. 9. Nachází se v souhvězdí Ryb a je viditelný celou noc. Kulminuje před jednou hodinou ve výšce asi 40°.

Mars (1,4 mag) v souhvězdí Raka se před šestou ranní nalézá 40° vysoko nad východem. Tento týden se přiblíží k okem viditelné hvězdokupě Jesličky (též známá jako M 44). Střed hvězdokupy navštíví v sobotu.

Merkur bude tento týden úhlově nejblíže Slunci a je viditelný v zorném poli korónografů SOHO.

Aktivita Slunce je vysoká. Podílí se na tom především velká skupina skvrn v aktivní oblasti NOAA 11 302. Další oblasti s vyšší aktivitou jsou i v dalších místech slunečního disku. Pokud si hlavní skupina skvrn udrží aktivitu z víkendu, lze očekávat během týdne nejen silné erupce a výrony hmoty, ale i polární záře, jejiž intenzita může za určitých podmínek být dostatečná pro viditelnost z ČR. Doporučujeme sledovat web Spaceweather.com, v češtině novinky v pravém sloupci našeho serveru a speciální stránku věnovanou polárním zářím, která byla nedávno na našem serveru spuštěna.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Nad ojem Velkého vozu můžeme nadále večer pozorovat supernovu 2011fe v galaxii M 101. Její jas se pohybuje kolem 11 mag a pomalu slábne. Vizuálně však svojí jasností zcela zastiňuje samotnou galaxii z které stěží spatříme samotné jádro a jen na výborné obloze i ramena.
Kometa C/2009 P1 (Garradd) se přesunula do Herkula. Při jasnosti 7 mag je snadným cílem i pro malé binokuláry, ale vychutnáte si ji opravdu nejlépe jen dál od měst. Vyhledávací mapku a podrobnosti hledejte na stránkách kommet.cz.
Zajímavou ranní kometou je "československá" 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Její poloha před svítáním v souhvězdí Lva nenapovídá ničemu spektakulárnímu, ale kometa je poměrně jasná (6 - 7 mag) a především je u ní viditelný iontový ohon, takže je vlastně hezčí než kometa Garradd. Odkazujeme hledací mapky ze stránky kommet.cz.

Přelety ISS zcela zastínil pád družice UARS, který se nakonec pravděpodobně odehrál nad severními částmi Tichého oceánu. Lidé tak nebyli ohroženi. K předpovědím přeletů družic je výhodné využít serveru Calsky.com, avšak pro ISS a jasná Iridia si vystačíme i s Heavens Above, který jako zdroj využívá i níže uvedená tabulka.
Stanice ISS pokračuje ranními přelety, většinou mezi 4:30 a 6:30. V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • Satelit určený k průzkumu horních vrstev atmosféry UARS, který vyvolal tolik rozruchu minulý týden, nakonec zanikl z pohledu běžného pozemšťana tak šťastně, že nikoho neohrozil. Z pohledu amatérského astronoma je škoda, že nezanikl o pár hodin dříve, kdy byla šance jeho rozpad sledovat i z našeho území. Nakonec shořel v tak nevhodnou dobu, že jeho vstup do atmosféry nikdo nepozoroval a jako nejpravděpodobnější místo se nakonec jeví severní část Tichého oceánu západně od pobřeží Severní Ameriky.
  • Raketa Ariane 5-ECA úspěšně vynesla na geostacionární dráhu dva satelity a oslavila tak šedesátý úspěšný start tohoto nosiče.
  • NASA představila studii rakety systému SLS (Space Launch System), která by svým výkonem mohla být i rivalem měsíční rakety Saturn V. Prohlédněte si výbornou infografiku serveru Space.com.
  • Čína se brzy chystá vypustit raketu Dlouhý pochod se základem orbitální stanice Tiangong-1.

Výročí

  • 28. září 1971 (40 let) odstartovala k Měsíci sonda Luna 19. Tato úspěšná vědecká družice pracovala na orbitě Měsíce jeden rok.
  • 28. září 1951 (60 let) objevil Seth Barnes Nicholson, pracovník hvězdárny na Mount Wilsonu měsíček Jupiteru Ananke (v té době dvanáctý známý měsíc Jupiteru).

Mapa oblohy v září a info o kometě Garradd ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Ananke, Luna 19, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »