Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  39. vesmírný týden 2011

39. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 28. 9. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 28. 9. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2011.

Měsíc kolem novu neruší pozorování slabých objektů. Jupiter je viditelný celou noc. Slunce je velmi aktivní. Mars nad ránem prochází Jesličkami. Večer je vhodná doba k vyhledání komety Garradd a supernovy v galaxii M 101. Zajímavou ranní kometou je "československá" 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. září 2011 ve 20:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Nov připadá na úterý 27. září. Viditelnost mladého Měsíce ztěžuje jeho poloha pod ekliptikou, která navíc nemá večer ideální sklon vůči obzoru. Lze odhadnout, že srpku Měsíce si všimneme někdy na přelomu září a října.

Planety:
Jupiter (-2,7 mag) v Beranu vychází už po 20. hodině letního času, avšak podmínky jeho viditelnosti jsou stále nejepší až v druhé polovině noci. Kulminuje ve výšce asi 53° ve tři ráno. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
26. 9. 23:16   26. 9. Európa přechod stín 20:01-22:30, měsíc 21:42-00:02
28. 9. 05:03   28. 9. Ió přechod stín 3:12-5:21, měsíc 3:59-6:07
29. 9. 00:54   29. 9. Ió zatmění zač. 00:32, zákryt konec 03:26
1. 10. 02:32   29. 9. Ió přechod stín 21:40-23:50, měsíc 22:25-00:33
1. 10. 22:23   30. 9. Ió zákryt konec 21:53
3. 10. 04:10   2. 10. Európa zatmění zač. 03:26
      3. 10. Ganymédés přechod stín 03:39-05:40
Časy jsou v nyní používaném čase, tedy v SELČ.

Mars v Jesličkách 1. 10. 2011
Mars v Jesličkách 1. 10. 2011
Uran (5,7 mag) je v opozici se Sluncem 26. 9. Nachází se v souhvězdí Ryb a je viditelný celou noc. Kulminuje před jednou hodinou ve výšce asi 40°.

Mars (1,4 mag) v souhvězdí Raka se před šestou ranní nalézá 40° vysoko nad východem. Tento týden se přiblíží k okem viditelné hvězdokupě Jesličky (též známá jako M 44). Střed hvězdokupy navštíví v sobotu.

Merkur bude tento týden úhlově nejblíže Slunci a je viditelný v zorném poli korónografů SOHO.

Aktivita Slunce je vysoká. Podílí se na tom především velká skupina skvrn v aktivní oblasti NOAA 11 302. Další oblasti s vyšší aktivitou jsou i v dalších místech slunečního disku. Pokud si hlavní skupina skvrn udrží aktivitu z víkendu, lze očekávat během týdne nejen silné erupce a výrony hmoty, ale i polární záře, jejiž intenzita může za určitých podmínek být dostatečná pro viditelnost z ČR. Doporučujeme sledovat web Spaceweather.com, v češtině novinky v pravém sloupci našeho serveru a speciální stránku věnovanou polárním zářím, která byla nedávno na našem serveru spuštěna.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Nad ojem Velkého vozu můžeme nadále večer pozorovat supernovu 2011fe v galaxii M 101. Její jas se pohybuje kolem 11 mag a pomalu slábne. Vizuálně však svojí jasností zcela zastiňuje samotnou galaxii z které stěží spatříme samotné jádro a jen na výborné obloze i ramena.
Kometa C/2009 P1 (Garradd) se přesunula do Herkula. Při jasnosti 7 mag je snadným cílem i pro malé binokuláry, ale vychutnáte si ji opravdu nejlépe jen dál od měst. Vyhledávací mapku a podrobnosti hledejte na stránkách kommet.cz.
Zajímavou ranní kometou je "československá" 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Její poloha před svítáním v souhvězdí Lva nenapovídá ničemu spektakulárnímu, ale kometa je poměrně jasná (6 - 7 mag) a především je u ní viditelný iontový ohon, takže je vlastně hezčí než kometa Garradd. Odkazujeme hledací mapky ze stránky kommet.cz.

Přelety ISS zcela zastínil pád družice UARS, který se nakonec pravděpodobně odehrál nad severními částmi Tichého oceánu. Lidé tak nebyli ohroženi. K předpovědím přeletů družic je výhodné využít serveru Calsky.com, avšak pro ISS a jasná Iridia si vystačíme i s Heavens Above, který jako zdroj využívá i níže uvedená tabulka.
Stanice ISS pokračuje ranními přelety, většinou mezi 4:30 a 6:30. V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • Satelit určený k průzkumu horních vrstev atmosféry UARS, který vyvolal tolik rozruchu minulý týden, nakonec zanikl z pohledu běžného pozemšťana tak šťastně, že nikoho neohrozil. Z pohledu amatérského astronoma je škoda, že nezanikl o pár hodin dříve, kdy byla šance jeho rozpad sledovat i z našeho území. Nakonec shořel v tak nevhodnou dobu, že jeho vstup do atmosféry nikdo nepozoroval a jako nejpravděpodobnější místo se nakonec jeví severní část Tichého oceánu západně od pobřeží Severní Ameriky.
  • Raketa Ariane 5-ECA úspěšně vynesla na geostacionární dráhu dva satelity a oslavila tak šedesátý úspěšný start tohoto nosiče.
  • NASA představila studii rakety systému SLS (Space Launch System), která by svým výkonem mohla být i rivalem měsíční rakety Saturn V. Prohlédněte si výbornou infografiku serveru Space.com.
  • Čína se brzy chystá vypustit raketu Dlouhý pochod se základem orbitální stanice Tiangong-1.

Výročí

  • 28. září 1971 (40 let) odstartovala k Měsíci sonda Luna 19. Tato úspěšná vědecká družice pracovala na orbitě Měsíce jeden rok.
  • 28. září 1951 (60 let) objevil Seth Barnes Nicholson, pracovník hvězdárny na Mount Wilsonu měsíček Jupiteru Ananke (v té době dvanáctý známý měsíc Jupiteru).

Mapa oblohy v září a info o kometě Garradd ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Ananke, Luna 19, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »