4. vesmírný týden 2011

Obloha:

Měsíc: 25. ledna je ráno poblíž Saturnu. Měsíc, Saturn a Spica vytvoří rovnostranný trojúhelník s délkou strany 8°. Poslední čtvrť nastává ve středu 26. ledna odpoledne. 30. ledna ráno je Měsíc 4° pod Venuší.

Planety viditelné okem: Večer nad jihozápadem uvidíme Jupiter (-2,2 mag) v souhvězdí Ryb. Zatímco v roce 2010 jižní rovníkový pás chyběl, nyní jsou již vidět jeho základy v podobě dvou tenkých pruhů po jeho okrajích. Zároveň se zdá, že Velká červená skvrna trochu vybledla.
Z úkazů jeho měsíců by mohl být viditelný začátek středečního přechodu Ió a jeho stínu (19:20 a 20:26 SEČ). Velká červená skvrna přechází středem kotoučku planety v úterý 25. 1. (19:54 SEČ), dále 28. 1. (17:25) a 30. 1. (19:04).
Saturn (0,7 mag) je viditelný v druhé polovině noci v souhvězdí Panny. Nadále pokračuje vynikající viditelnost výrazné bouře na jeho severní polokouli. Jeví se jako světlejší pás nebo flíček v severních polárních šířkách a lépe vynikne na fotografii. Přibližné časy viditelnosti nejjasnější části jsou opět v odkazu na AF. Na úspěšné pozorování však bude zapotřebí dobrý seeing a dalekohled asi od 10 cm průměru, nejlépe nad 20 cm.
Venuše (-4,3 mag) je přibližně ve fázi poslední čtvrti a září dlouho do začínajícího dne i kolem sedmé ráno. Prochází nevýrazným výběžkem souhvězdí Hadonoše.
Mars (1,1 mag) je nepozorovatelný, nachází se však v zorném poli koronografu LASCO C3 sluneční observatoře SOHO.

Začínají výhodné ranní přelety Mezinárodní stanice (ISS). Orientační časy přeletu jsou v přiložené tabulce, platící pro střed ČR, vygenerované na serveru Heavens-Above.com. Jinde se čas přeletu a maximální výška může lišit v řádu stupňů a minut. Ke stanici se blíží japonská loď Kounotori-2 (viz. kosmonautika), příležitost vidět let ve formaci (spojení očekáváno ve čtvrtek).

Kosmonautika:

• Pokud jste četli o dodatečném oddělení družice NanoSail-D, tak v případě, že bude známa její skutečná dráha, mohla by být viditelná i od nás pouhým okem. Zatím lze jen netrpělivě očekávat, kdo jako první družici lokalizuje, protože na očekávané dráze se nenachází.
• Starty raket anoncované v předchozím týdnu proběhly úspěšně. 20. ledna to byla raketa Zenit z Bajkonuru a americká Delta 4-Heavy z Vandenbergu v Kalifornii. V sobotu následovala japonská raketa H-IIB s lodí HTV2 (Kounotori-2).
  Raketa Delta 4-Heavy je silný raketový nosič, který vynesl tajnou špionážní družici o velikosti autobusu. Dá se očekávat, že ukrývá výkonný teleskop schopný pořizovat detailní snímky povrchu, pravděpodobně v centimetrovém rozlišení(?). Start byl vidět a slyšet ze širokého okolí, fotografie odkazujeme. Zajímavý je bezpochyby oblak černého dýmu a plameny, které vyšlehly před odlepením z rampy a jsou vidět i na fotografiích a videu.
  Snímky a video z japonského startu jsou zde.
• 28. ledna má z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz s nákladní lodí Progress k Mezinárodní stanici ISS.

Výročí:

• 24. ledna 1986 (25 let) vrcholí naše vzpomínka na průlet Voyageru 2 kolem planety Uran. Tento den prolétla sonda nejblíže (81 500 km na oblaky) a byla urychlena k Neptunu.
• 28. ledna 1986 (25 let) si připomínáme naopak nešťastný okamžik pro NASA, havárii raketoplánu Challenger. Přestože se dva roky nelétalo a NASA zpřísnila bezpečnostní opatření, opakovala se havárie raketoplánu i v roce 2003 (Columbia při návratu do atmosféry). To vrhá trochu negativní světlo na jinak úchvatný technický vynález.
• 28. ledna 1611 (400 let) připomínáme výročí narození Johana Hevelia. Tento polský astronom 17. století je například znám stavbou dalekohledu s ohniskovou délkou 45 metrů. Z pohledu mechanického provedení byl jen obtížně použitelný. V díle Selenographia popisuje librace Měsíce a nakreslil mapu jeho povrchu. Objevil 4 komety, jedna z nich se přisuzuje návratu komety 153P/Ikeya-Zhang v roce 2002. V roce 1664 se stal jako Polák členem Královské společnosti v Londýně. Angličané vedení Halleyem chtěli Hevelia přesvědčit o výhodách dalekohledu pro měření na obloze, avšak Hevelius jim ukázal, že si bohatě vystačí s kvadrantem a alhidádou. Na jižní obloze nám zůstalo jedno z jím pojmenovaných souhvězdí: Sextant. Souhvězdí Štítu Sobieského, na počest polského krále, nám na obloze zůstalo poblíž Střelce jako Štít.

Mapa oblohy na leden s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online