Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2013

4. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 23. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 23. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 21. 1. do 27. 1.

Měsíc bude v úplňku. V první polovině noci je ideálně viditelný Jupiter, ráno je nejlépe vidět Saturn. Slunce opět s méně skvrnami. Mezinárodní stanice ISS přelétá v ranních hodinách.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v neděli 27. ledna. Hned v pondělí projde Měsíc poblíž Jupiteru. K zákrytu dojde pro obyvatele jižní Ameriky. Pokud se vyjasní, bude to dobrý důvod pro naplnění přísloví, že jasný úplněk přitahuje mrazy. Ve skutečnosti jsou mrazy očekávány tehdy, když se prostě vyjasní a přijde studený vzduch od severovýchodu.

Planety:
Jupiter (-2,6 mag) je viditelný v první polovině noci, kdy je vysoko v souhvězdí Býka. Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

Přechody GRSÚkazy měsíců
21.1. 17:55 21.1. Ganymed zatmění 17:33-19:48
22.1. 23:40 23.1. Europa zákryt zač. 20:22, zatmění konec (1:04)
23.1. 19:35 25.1. Io přechod 0:06-2:17, stín zač. 1:14
25.1. 21:10 25.1. Europa přechod 15:24-17:49, stín 17:39-20:04
26.1. 17:05 25.1. Io zákryt 21:26, zatmění konec (0:44)
27.1. 22:50 26.1. Io přechod 18:34-20:45, stín 19:43-21:54
    27.1. Io zatmění končí 19:13
Časy jsou v SEČ.

Ráno je viditelná planeta Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Vah. Nad jihem je kolem šesté ráno, jeho výška nad obzorem je však pouze necelých 30°. Prstence jsou krásně rozevřeny. Určitě uvidíme Titan, možná také stín planety na prstenci nebo dokonce stín prstenců na planetě.
Pokud si chcete prohlédnout planetu Merkur, máte jedinou možnost - pohled na snímky korónografu SOHO. Merkur je nyní úhlově vělmi blízko Slunci. V korónografu vypadá jako jasná hvězda a v důsledku vlastností snímače z něj vychází krátké čárky do stran. Nachází se v levé dolní polovině obrázku a prochází kolem držáku stínícího kotoučku, který zakrývá Slunce.

Slunce je nyní opět méně aktivní. Hlavní oblast se skvrnami zapadla a nové se zatím neobjevují. Kontrolu výskytu skvrn můžete provádět sami díky aktuálním snímkům SDO. Koncem týdne možná také s pomocí dalekohledu vybaveného filtry.

Přelety ISS jsou stále dobře viditelné v ranních hodinách, většinou mezi 4. a 7. hodinou. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • NASA aktuálně představila, jak by mohla vypadat spolupráce s ESA na její lodi Orion po roce 2017 pro lety mimo nízkou oběžnou dráhu. K lodi Orion by se připojil servisní modul ESA odvozený z automatických nákladních lodí ATV, které zásobovaly ISS v minulých letech. První zkušební let lodi Orion je plánován na rok 2014. Let se servisním modulem ESA by proběhl bez posádky v roce 2017 a s posádkou v roce 2021.
     
  • Na Floridě se chystá ke startu raketa Atlas 5 s komunikačním satelitem TDRS-K (Tracking and Data Relay Satellite K). Start je v plánu v úterý ve 14:52 SEČ. Satelit patří do rodiny družic, které přenáší signál z ISS nebo jiných lodí s lidskou posádkou a také sledují urychlovací stupně raket a jiné družice.
     

Výročí:

  • 22. ledna 1968 (45 let) odstartovala raketa Saturn IB s lodí Apollo 5. Po tragických zkušenostech s lodí Apollo 1 šlo o let bez posádky. Cílem bylo vyzkoušet motory lunárního modulu v prostředí vesmíru. Test byl úspěšný a tak na sebe další lety Apollo nenechaly dlouho čekat.
     
  • 26. ledna 1978 (35 let) odstartovala sonda IUE (International Ultraviolet Explorer). Jejím hlavním úkolem bylo pořizovat spektra v ultrafialovém oboru záření. Původně se očekávala životnost 3 roky, ale nakonec pracovala 18 let. Poprvé měli astronomové možnost ovládat pozorování družice přímo ze Země. Provedeno bylo více než 100 000 pozorování počínaje objekty sluneční soustavy a konče vzdálenými kvasary.
     
  • 26. ledna 1983 (30 let) odstartovala vesmírná observatoř IRAS (InfraRed Astronomical Satelite). Družice pracovala 10 měsíců, za tu dobu stihla čtyřikrát zmapovat 96 % oblohy, přičemž zaznamenala na 350 000 infračervených zdrojů. K jejím významným objevům patří objev protoplanetárního disku kolem hvězdy Vega, či objevy komet. První kometa objevěná vesmírnou družicí byla IRAS-Araki-Alcock. Po vyčerpání zásob tekutého hélia pro chlazení aparatury ukončila svoji činnost a jako neaktivní těleso nadále obíhá kolem Země.
     
  • 27. ledna 1908 (105 let) byl poprvé pozorován měsíček Jupiteru zvaný Pasiphae. Oficiální objev připadá až na 28. únor 1908, ale právě tehdy se ukázalo, že byl poprvé spatřen již 27. ledna. Objeven byl Philibertem Jacquesem Melottem na Královské greenwichské observatoři. Jak se později ukázalo, jde o nepravidelné těleso s retrográdním pohybem kolem planety (opačný směr, než velké měsíce). Jedná se tedy o zachycený asteroid, který byl srážkami rozmělněn a proto dnes známe celou rodinu měsíčků Jupitera nazývanou podle Pasiphae.
     
  • 27. ledna 1918 (95 let) se narodil významný český astronom Antonín Mrkos. Byl vytrvalým lovcem komet a to jak na observatoři na Skalnatém plese tak později na hvězdárně na Kleti. Jeho jméno nese celkem 13 komet. Na Kleti intenzivně hledal asteroidy, kterých zde objevil 274 s pomocí výkonné maksutovovy komory o průměru menisku 0,63 m.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc na ranní obloze
  • Výročí: první americká družice Explorer 1
  • Výročí: zánik raketoplánu Columbia

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Apollo 5, IRAS, IUE, Pasiphae, Antonín Mrkos, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »