Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2015

4. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 21. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 21. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 19. 1. do 25. 1. 2015

Měsíc je kolem novu. Se soumrakem jsou nízko na jihozápadě Venuše a slabý Merkur, kousek výše je večer také planeta Mars. Po osmé už můžeme vyhlížet také Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Pozorujeme okem viditelnou večerní kometu Lovejoy.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu v úterý 20. ledna. Srpek Měsíce se dostane na večerní oblohu již od středečního večera, kdy bude dva stupně od Merkuru. Ve čtvrtek večer už bude asi deset stupňů nad Venuší.

Jupiter trojitý úkaz 24. 1. 2015, data Guide Autor: Martin Gembec
Jupiter trojitý úkaz 24. 1. 2015, data Guide
Autor: Martin Gembec
Planety:
Venuše (-4 mag) a Merkur (cca 0 mag) jsou nyní dvěma jasnými objekty večerní soumrakové oblohy. Vyhledávat tuto dvojici můžeme pomocí triedru cca od 17:30. Je třeba mít dokonalý výhled až k jihozápadnímu obzoru. Mars (1,2 mag) se nachází večer kolem 18. hodiny asi 15° nad jihozápadem.
Jupiter (-2,5 mag) je slušně vidět už před devátou večer. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků. Upozorňujeme na trojitý úkaz měsíčků, který nastane 24. ledna, bohužel Jupiter bude nízko a bude už denní světlo. Viz obrázek vlevo.
Ráno můžeme pozorovat také Saturn (0,5 mag). V 6:30 je 15° nad jihovýchodem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
19. 1. 22:30   20. 1. Europa přechod stínu končí 21:03
Europa přechod měsíce končí 21:53
22. 1. 19:55   22. 1. Ganymed zákryt končí 21:23
24. 1. 21:35   26. 1. Io přechod stínu 0:03-2:20
Io přechod měsíc 0:20-2:37
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká, což je zapříčiněno především absencí aktivních oblastí s většími skvrnami. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015 Autor: Aleš Majer
C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015
Autor: Aleš Majer
Kometa Q2 Lovejoy je na tmavé obloze skvěle viditelná a ve větším triedru ji doprovází asi dva stupně dlouhý ohon a hlava komety má velikost skoro jako Měsíc v úplňku (konkrétně 25'). Mnohem horší je to s její viditelností na příměstské obloze, kde je problém ohon spatřit. Fotograficky se dá ohon komety vysledovat do vzdálenosti 15 a možná až 20 stupňů, jak ukazuje např. fotografie Alana Dyera. Doporučujeme vám jako obvykle čtenářskou galerii našeho webu. Podrobnější vyhledávací mapa k tisku je k dispozici na zadní straně mapy oblohy na leden 2015 (viz. obrázek napravo).

Časově až do dalšího týdne spadá průlet zajímavé blízkozemní planetky kolem naší planety, ale raději na ni upozorníme už nyní. Jedná se o asteroid 2004 BL86 patří mezi ty větší (680 m) a proletí jen třikrát dál, než je vzdálenost k Měsíci. Na obloze bude tedy viditelný i amatérsky a můžete se na jeho pozorování připravit. V noci z 26. na 27. bude jasnější než 10 mag a poletí celkem výhodně vysoko na obloze v souhvězdích jako je Hydra a Rak.

Kosmonautika:

  • Minulý týden jsme zažili dvě události týkající se průzkumu sluneční soustavy. Před deseti lety totiž přistálo pouzdro Huygens na povchu Saturnova měsíce Titan. Druhá zpráva se týká fotografií přistávacího modulu Beagle-2, který se v roce 2003 po přistání už neozval. Zdá se, že důvodem je nerozbalení všech částí sondy a anténa zůstala zakryta.
     
  • A jak že dopadlo přistání prvního stupně rakety Falcon 9 v 1.1? To ukazuje odkazované video. Raketa měla problém se stabilizací, takže plošinu trefila našikmo.
     

Výročí:

  • 23. ledna 1840 (175 let) se narodil fyzik a inovátor v oboru optiky Ernst Abbe. Pravděpodobně se vám vybaví Abbeho okulár nebo Abbeho apochromát. Právě konstrukce apochromátu, který ještě lépe eliminuje barevnou vadu objektivu, jej proslavila nejvíce a to nejdříve u objektivů mikroskopu. Samozřejmě si jej všiml Carl Zeiss z Jeny a tak pomohl zdokonalit vývoj optiky, do té doby odkázané na metodu pokus, omyl. Bývá uváděn také jako inovátor kratší osmihodinové pracovní doby.
     
  • 24. ledna 1990 (10 let) odstartovala japonská sonda Hiten, známá i jako MUSES-C. Byla to první japonská sonda určená k průzkumu Měsíce a v té době první od Luny 24 (1976). Zároveň to byla první sonda vypuštěná někým jiným než SSSR nebo USA. Sonda nesla jen přístroj na hledání množství prachových částic, především v Lagrangeových bodech L4 a L5, ale žádné zvýšené množství nenalezla. Zajímavé byly spíše její orbitální manévry.
     

Výhled na příští týden:

  • dorůstající Měsíc k úplňku
  • blízkozemní planetka 2004 BL86
  • Výročí: Luboš Kohoutek
  • Výročí: Philibert Jacques Melotte

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Hiten


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »