27. vesmírný týden 2026
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 6. do 5. 7. 2026. Měsíc bude v úplňku. Na večerní obloze svítí už pouze Venuše. Ráno je stále výš Saturn a velmi nízko na obloze se potkají Mars a Uran. Na Slunci jsou velké skvrny. Zemi míjí větší blízkozemní planetka. Do volného kosmu mají vystoupit z ISS astronauti Williams a Meir(ová). Před 110 lety se narodila československá astronomka Ludmila Pajdušáková. Před 10 lety začala u Jupiteru pracovat sonda Juno.
Obloha
Měsíc bude v úplňku v úterý 30. 6. v 1:57 SELČ.
Planety
Merkur (kolem 3 mag) již není pozorovatelný a bude směřovat k dolní konjunkci se Sluncem (12. 7.).
Venuše (–4,1 mag) je sice nízko, ale stále ještě dobře viditelná nad severozápadem.
Mars (1,3 mag) je ráno za svítání k vyhledání u severovýchodního obzoru pomocí dalekohledu. 4. 7. bude nejblíže slabému Uranu.
Jupiter (–1,8 mag) již od nás není viditelný. V červenci se bude blížit úhlově ke Slunci (konjunkce 29. 7.).
Saturn (0,8 mag) je ráno nízko nad východem. Na prstenec se díváme z jižní strany a je už mnohem rozevřenější než na podzim.
Uran (5,8 mag) je úhlově blízko Slunci a zatím není viditelný.
Neptun (7,9 mag) je ráno poblíž Saturnu, takže jej můžeme hledat dalekohledem jako slabou hvězdičku pomocí mapy, např. na czsky.cz.
Aktivita Slunce je zvýšená, a především jsou vidět opravdu velké skvrny. Skupina v aktivní oblasti AR4478 je vidět i pouhým okem s využitím patřičného filtru. Přestože skvrn je na povrchu hodně a obří oblast vypadá nadějně, erupční aktivita je zatím na slabé úrovni. Aktivitu Slunce můžeme sledovat na anglicky psaných stránkách Spaceweather.com a Solarham. Česky na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.
Poměrně velká blízkození planetka (152637) 1997 NC1 o rozměru asi 800 metrů míjí Zemi. Je sice dál než Měsíc, asi 6×, ale je snadno vidět i menšími dalekohledy.
Autor: Miroslav Lošťák
Noční svítící oblaka byla vidět asi jen 24. 6. (slabé večer) a ráno 27. 6. Vyhlížet je můžeme večer asi od 22. hodiny a ráno za svítání.
Kosmonautika a sondy
26. června byl proveden test další Starship, S40, formou zážehu jednoho z motorů Raptor. Testy probíhají v rámci příprav na 13. testovací let Super Heavy Starship, jejíž termín letu zatím nebyl oznámen.
30. června by měl na ISS proběhnout výstup do volného kosmu, v rámci kterého Chris Williams a Jessica Meir mají vyměnit kloub kanadské robotické paže, klíčového prvku potřebného pro přesuny dílů, a hlavně dokování některých zásobovacích lodí.
V Los Angeles v Kalifornii v USA už mají konečně vztyčený raketoplán Endeavour i s přídavnou nádrží a postranními boostery. Téměř vše jsou letové kusy kromě určitých úprav týkajících se izolační pěny nádrže, nebo kanadské robotické ruky a dokovacího adaptéru. Výstava bude veřejnosti otevřena od listopadu, ale už se mohli přijít podívat zástupci médií.
Výročí
29. června 1916 (110 let) se narodila československá astronomka Ludmila Pajdušáková. S jejím jménem se vám pravděpodobně vybaví periodická kometa Jupiterovy rodiny označená 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Ta měla pěkný návrat v říjnu 2011, kdy se předvedla na ranní obloze. Využila tehdy možnosti pracovat na čerstvě postavené observatoři na Skalnatém plese, kde pozorovala od roku 1944. Kromě komet se zabývala i pozorováním meteorů a Slunce. Celkem objevila, nebo spoluobjevila pět komet. Byla dlouhodobou ředitelkou Astronomického ústavu Slovenské akademie věd a krátce též manželkou Antonína Mrkose, který objevoval planetky a komety na Skalnatém plese a na Kleti. Mrkos jí pak věnoval planetku č. 3636. V roce 1946 obdržela Nušlovu cenu České astronomické společnosti.
30. červen 1971 (55 let) přináší smutné výročí přistání lodi Sojuz 11 s třemi kosmonauty – Dobrovolským, Volkovem a Pacajevem. V důsledku poklesu tlaku v kabině během přistávání se posádka udusila.
1. července 1916 (110 let) se narodil ruský astrofyzik Josif Samuilovič Šklovskij. Kromě teoretických prací o sluneční koróně a neutronových hvězdách se zabýval také mimozemským životem. Rozšířenou verzi jeho knihy napsal v USA Carl Sagan. Šklovskij navrhl, že kosmické záření z výbuchu supernovy do vzdálenosti 300 světelných let od Slunce by mohlo být zodpovědné za některá hromadná vymírání života na Zemi.
5. července 2016 (10 let) došlo k navedení sondy Juno na oběžnou dráhu kolem planety Jupiter. Její výzkum planety stále pokračuje a nyní se plánují průlety kolem jeho největších měsíců. Kromě studia vnitřního složení planety nebo jejího magnetického pole nám asi nejvíce zůstanou v mysli fantastické záběry atmosféry z kamery JunoCam.
Výhled na příští týden
Měsíc a Plejády
Výročí: Rudolf Wolf
Výročí: poslední start raketoplánu
Výročí: John A. Wheeler
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
