Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2016

4. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 27. ledna 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 25. 1. do 31. 1. 2016. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Jupiter můžeme pozorovat v pozdním večeru a druhé polovině noci. Ráno mizí Venuše, zlepšila se viditelnost planety Saturn a Mars je v maximální výšce. Kometa Catalina je poblíž severního nebeského pólu. Aktivita Slunce je nízká. Budeme mít zase devět planet? SpaceX téměř uspěla s přistáním na moři. Blue Origin opět vzlétla a přistála s raketou, která letěla a přistála už v prosinci.

Obloha

Měsíc je těsně po úplňku. Poslední čtvrť nastane na konci týdne v noci na pondělí 1. 2. ve 4:28 SEČ. Měsíc se přiblíží jasnému Jupiteru v noci ze středy na čtvrtek 27. / 28. 1. Úhlová vzdálenost bude večer asi 1,5 stupně.

Planety:

Jupiter (–2,3 mag) na hranicích Lva a Panny vychází už po 21. hodině a je tedy pozorovatelný dostatečně vysoko už před půlnocí a v celém zbytku noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0,9 mag). Jeho úhlový průměr je pouze 6,5" a nachází se u nás nízko nad obzorem, ale i tak se občas můžeme setkat s velmi kvalitní fotografií Rudé planety. Ráno je už také docela vysoko Saturn (0,5 mag). Naopak jasná jitřenka, planeta Venuše (–4 mag), klesá k obzoru na jihovýchodě. Ráno se k ní postupně přidá i Merkur, ale bude velmi nízko a příliš slabý na nějaký extra zážitek. Přesto za výjimečných podmínek je tu ráno šance vidět všechny okem viditelné planety.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
25. 1. 4:50   26. 1. Ganymed přechod konec 23:53
26. 1. 0:40   27. 1. Europa zatmění zač. 3:32
27. 1. 6:30   28. 1. Kallisto přechod 1:02 – 2:54
Europa přechod stínu 21:49 – (0:38)
Europa přechod měsíce 23:36 – (2:20)
28. 1. 2:20; 22:10   29. 1. Io přechod stínu 3:03 – 5:19
Io přechod měsíce 3:55 – 6:09
30. 1. 4:00; 23:50   30. 1. Io zatmění zač. 0:13
Io zákryt konec 3:19
Io přechod stínu 21:32 – 23:47
Io přechod měsíce 22:21 – (0:35)
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nadále nízká. Nějaké skvrny můžeme sice pozorovat, ale po erupcích není téměř památky. Během týdne se možná objeví skvrny nové, jak naznačuje snímek sondy STEREO. Na skvrny se můžeme dívat také na aktuálním snímku SDO.

Poloha komety C/2013 US10 (CAatalina) ve 4. týdnu 2016. Data: Guide 9
Poloha komety C/2013 US10 (CAatalina) ve 4. týdnu 2016. Data: Guide 9
Kometa C/2013 US10 (Catalina) začne být po úplňku viditelná už večer, kdy se nachází celkem vysoko nad severem a behem následujících dnů se její výška bude zlepšovat. Pohybuje se nedaleko severního nebeského pólu, takže podmínky viditelnosti jsou opravdu dobré.

Jak jsme se mohli v týdnu dočíst, američtí vědci přišli s potvrzující teorií předchozích úvah o planetě podobném tělese za dráhou Neptunu. Kdyby se její existence měla potvrdit, každopádně půjde o velmi vzdálený objekt, který se bude nejen obtížně hledat, ale případně dále zkoumat.

Kosmonautika

  • Družice Jason-3 byla minulou neděli úspěšně vynesena raketou Falcon 9. Navíc první stupeň rakety měkce dosedl na mořskou plošinu, ale kvůli závadě na jedné z přistávacích nohou se nakonec raketa převrátila. Přesto se dá hovořit o dalším relativně zajímavém úspěchu SpaceX. Záznam z přistání rakety. Kromě toho SpaceX uveřejnila video z pokusu o motorický manévr chystané lodi Dragon 2.
  • Blue Origin dokázala úspěšně podruhé vzlétnout a přistát s raketou New Shepard, která tentýž manévr zvládla i v prosinci. Znovupoužitelnost této rakety, i kosmické lodi, byla úspěšně vyzkoušena.

Výročí

  • 28. ledna 1986 (30 let) došlo krátce po startu k havárii raketoplánu Challenger. Přestože se dva roky nelétalo a NASA zpřísnila bezpečnostní opatření, opakovala se havárie raketoplánu i v roce 2003 (Columbia při návratu do atmosféry). To vrhá trochu negativní světlo na jinak úchvatný technický vynález.
  • 28. ledna 1611 (405 let) se narodil polský astronom Johannes Hevelius. Tento polský astronom 17. století je například znám stavbou dalekohledu s ohniskovou délkou 45 metrů. Z pohledu mechanického provedení byl jen obtížně použitelný. V díle Selenographia popisuje librace Měsíce a nakreslil mapu jeho povrchu. Objevil 4 komety, jedna z nich se přisuzuje návratu komety 153P/Ikeya-Zhang v roce 2002. V roce 1664 se stal jako Polák členem Královské společnosti v Londýně. Angličané vedení Halleyem chtěli Hevelia přesvědčit o výhodách dalekohledu pro měření na obloze, avšak Hevelius jim ukázal, že si bohatě vystačí s kvadrantem a alhidádou. Na jižní obloze nám zůstalo jedno z jím pojmenovaných souhvězdí: Sextant. Souhvězdí Štítu Sobieského, na počest polského krále, nám na obloze zůstalo poblíž Střelce jako Štít.
  • 31. ledna 1961 (55 let) odstartovala americká raketa Mercury-Redstone 2 se šimpanzem Hamem na palubě. Dalo by se s nadsázkou říci, že první ve vesmíru nebyl člověk, ale šimpanz (Gagarin 12. 4. 1961). Po návratu na Zemi se dožil klidného stáří necelých 27 let v ZOO ve Washingtonu a Severní Karolíně.
  • 31. ledna 1966 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 9. Zde se jí podařilo úspěšně přistát 3. února a stala se první sondou, která měkce přistála na Měsíci.
  • 31. ledna 1971 (45 let) odstartovala k Měsíci americká kosmická loď Apollo 14. Výstup na povrch uskutečnili astronauti Alan Shepard a Edgar Mitchell 5. února. Na oběžné dráze Měsíce na ně čekal Stuart Roosa. Shepard byl první Američan ve vesmíru (pouze na skok v lodi Mercury-Redstone 7, tedy hned po šimpanzovi zmiňovaném výše) a 5. člověk na povrchu Měsíce.

Výhled na příští týden

  • Ranní Měsíc a planety
  • Výročí: Ernst Zinner
  • Výročí: Clyde Tombaugh
  • Výročí: Konstantin Feoktistov

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Hevelius, Ham, Apollo 14, Challenger, Mercury-Redstone 2, Luna 9


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »