Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 25. ledna 2017 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 28. ledna v 1:07 SEČ. Je sice pravda, že týž den večer, kdy bude stáří srpku 16 hodin, bude ještě u obzoru, když skončí občanský soumrak, ale pokud tedy takto extrémně mladý srpek nespatříme, potom v dalších dnech už by to neměl být problém. Samozřejmě tento týden uvidíme Měsíc i ráno, ve čtvrtek jako slabý srpek zřejmě naposledy.

Planety:
Venuše (–4,5 mag) je vidět večer jako velmi jasná hvězda na jihozápadě. Nyní nás upoutá tím, jak velmi vysoko se nachází, i tím, jak je jasná. Září totiž i dlouho po setmění. V dalekohledu vypadá jako měsíček ve čtvrti. Nezapomínejme také na planetu Mars (1,1 mag), která je nyní již pouze 5,5 stupně od Venuše a vejde se tak do zorného pole triedru 10×50.
Ráno je na jihovýchodě a za svítání na jihu Jupiter (–2,1 mag). Nachází se v Panně poblíž nejjasnější hvězdy Spica. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn se nenápadně vynořil na ranní oblohu již na začátku ledna. Nyní již začíná být dost vysoko, aby šel dobře vidět za svítání na jihovýchodě.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
23. 1. 7:05   23. 1. Io, zatmění, zač. 6:46
26. 1. 4:35   24. 1. Io, přechod stínu 4:06 – 6:18
Io, přechod měsíce 5:19 – 7:29
28. 1. 6:15   26. 1. Ganymed, přechod stínu, konec 3:51 – 6:27
Ganymed, přechod měsíce 5:01 – 7:12
29. 1. 2:05   29. 1. Europa, přechod stínu, konec 1:31
Europa, přechod měsíce, konec 3:49
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce se nyní zvýšila. Může za to především aktivní oblast, která se během týdne bude přesouvat přes střed slunečního disku. Ještě zajímavější skvrny byly k vidění na západní části slunečního kotouče, ale ty už téměř zmizely. Nynější jsou však také velmi pěkné, jak je vidět i na přiloženém obrázku. Další vývoj skvrn můžeme sledovat také na detailním aktuálním snímku družice SDO.

Skvrny na povrchu Slunce 21. ledna 2017 Autor: NASA/SDO/HMI
Skvrny na povrchu Slunce 21. ledna 2017
Autor: NASA/SDO/HMI

Kometa 2P/Encke pomalu zjasňuje a najdeme ji na večerní obloze v hlavě Ryby. Problém je, že s jasností kolem 12 mag a malou kondenzací může i tak být obtížně viditelná. S vyhledáním může pomoci hvězda théta Psc. Jako náhradní cíl, kdyžtak, nabízíme planetku Vesta. Ta se nyní nachází kolem opozice se Sluncem a hledá se poměrně snadno pod Castorem a Polluxem z Blíženců. Vyhledávací mapku najdete z druhé strany mapy oblohy na leden.

Kosmonautika

  • Minulý týden přinesl noční start Atlasu V s družicí SBIRS GEO-3, která je součástí americké protiraketové obrany.
  • ESA musela konstatovat, že má problém s atomovými hodinami na družicích navigačního systému Galileo. Postupně selhalo už devět exemplářů a ačkoli jsou na každé družici čtvery hodiny, není to dobrá zpráva.
  • Z plánovaných startů raket můžeme upozornit na Sojuz 2-1B/Fregat-MT, který má vynést z Kourou ve Francouzské Guayaně družici Hispasat 36W-1. Start je v plánu 28. ledna ve 2:03 SEČ.
  • Sonda Cassini má nyní možnost detailně studovat oblasti vnějších prstenů Saturnu. To dává možnost snímat detailně také měsíčky, které zde utváří mezery a tvar prstenců. Minulý týden se nám naskytl fantastický pohled na měsíček Daphnis. Tento jen zhruba 8km měsíc okupuje tzv. Keelerovu mezeru, kterou svou gravitací utváří.

Měsíc Daphnis v Keelerově mezeře v Saturnově prstenci Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Měsíc Daphnis v Keelerově mezeře v Saturnově prstenci
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute

Výročí

  • 24. ledna 1882 (135 let) se narodil Harold D. Babcock. Celý svůj profesní život strávil na observatoři na Mount Wilsonu, kterou pomohl zakládat a kde vyvíjel přístroje. Nejvýznamější jsou jeho spektrografy používané na 100 palcovém reflektoru a později i 200 palcovém dalekohledu (Mt. Palomar). Přinesl významné poznatky o spektru Slunce a společně se synem změřil rozložení magnetických polí na Slunci a u některých jiných hvězd.
  • 27. ledna 1967 (50 let) napsal požár na palubě lodi Apollo 1 další smutnou kapitolu do dějin kosmonautiky. Astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee zahynuli v kabině lodi, když při rutinním testu vypukl rychlý požár v kyslíkové atmosféře. Občas se lidé poučí pozdě, až když se něco stane. A tak už další lodi Apollo byly mnohem bezpečnější, než jednička a celý program patří mezi to nejlepší, co americká kosmonautika předvedla.

Výhled na příští týden

  • Měsíc, Venuše a Mars seskupení
  • kometa 45P na ranní obloze od 3. 2.
  • Výročí: Cuno Hoffmeister
  • Výročí: Saljut 4, zánik
  • Výročí: Lunar-Orbiter 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Apollo 1, Babcock


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »