4. vesmírný týden 2017
Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.
Obloha
Měsíc bude v novu v sobotu 28. ledna v 1:07 SEČ. Je sice pravda, že týž den večer, kdy bude stáří srpku 16 hodin, bude ještě u obzoru, když skončí občanský soumrak, ale pokud tedy takto extrémně mladý srpek nespatříme, potom v dalších dnech už by to neměl být problém. Samozřejmě tento týden uvidíme Měsíc i ráno, ve čtvrtek jako slabý srpek zřejmě naposledy.
Planety:
Venuše (–4,5 mag) je vidět večer jako velmi jasná hvězda na jihozápadě. Nyní nás upoutá tím, jak velmi vysoko se nachází, i tím, jak je jasná. Září totiž i dlouho po setmění. V dalekohledu vypadá jako měsíček ve čtvrti. Nezapomínejme také na planetu Mars (1,1 mag), která je nyní již pouze 5,5 stupně od Venuše a vejde se tak do zorného pole triedru 10×50.
Ráno je na jihovýchodě a za svítání na jihu Jupiter (–2,1 mag). Nachází se v Panně poblíž nejjasnější hvězdy Spica. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn se nenápadně vynořil na ranní oblohu již na začátku ledna. Nyní již začíná být dost vysoko, aby šel dobře vidět za svítání na jihovýchodě.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 23. 1. | 7:05 | 23. 1. | Io, zatmění, zač. 6:46 | |
| 26. 1. | 4:35 | 24. 1. | Io, přechod stínu 4:06 – 6:18 Io, přechod měsíce 5:19 – 7:29 |
|
| 28. 1. | 6:15 | 26. 1. | Ganymed, přechod stínu, konec 3:51 – 6:27 Ganymed, přechod měsíce 5:01 – 7:12 |
|
| 29. 1. | 2:05 | 29. 1. | Europa, přechod stínu, konec 1:31 Europa, přechod měsíce, konec 3:49 |
|
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Aktivita Slunce se nyní zvýšila. Může za to především aktivní oblast, která se během týdne bude přesouvat přes střed slunečního disku. Ještě zajímavější skvrny byly k vidění na západní části slunečního kotouče, ale ty už téměř zmizely. Nynější jsou však také velmi pěkné, jak je vidět i na přiloženém obrázku. Další vývoj skvrn můžeme sledovat také na detailním aktuálním snímku družice SDO.
Autor: NASA/SDO/HMI
Kometa 2P/Encke pomalu zjasňuje a najdeme ji na večerní obloze v hlavě Ryby. Problém je, že s jasností kolem 12 mag a malou kondenzací může i tak být obtížně viditelná. S vyhledáním může pomoci hvězda théta Psc. Jako náhradní cíl, kdyžtak, nabízíme planetku Vesta. Ta se nyní nachází kolem opozice se Sluncem a hledá se poměrně snadno pod Castorem a Polluxem z Blíženců. Vyhledávací mapku najdete z druhé strany mapy oblohy na leden.
Kosmonautika
- Minulý týden přinesl noční start Atlasu V s družicí SBIRS GEO-3, která je součástí americké protiraketové obrany.
- ESA musela konstatovat, že má problém s atomovými hodinami na družicích navigačního systému Galileo. Postupně selhalo už devět exemplářů a ačkoli jsou na každé družici čtvery hodiny, není to dobrá zpráva.
- Z plánovaných startů raket můžeme upozornit na Sojuz 2-1B/Fregat-MT, který má vynést z Kourou ve Francouzské Guayaně družici Hispasat 36W-1. Start je v plánu 28. ledna ve 2:03 SEČ.
- Sonda Cassini má nyní možnost detailně studovat oblasti vnějších prstenů Saturnu. To dává možnost snímat detailně také měsíčky, které zde utváří mezery a tvar prstenců. Minulý týden se nám naskytl fantastický pohled na měsíček Daphnis. Tento jen zhruba 8km měsíc okupuje tzv. Keelerovu mezeru, kterou svou gravitací utváří.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Výročí
- 24. ledna 1882 (135 let) se narodil Harold D. Babcock. Celý svůj profesní život strávil na observatoři na Mount Wilsonu, kterou pomohl zakládat a kde vyvíjel přístroje. Nejvýznamější jsou jeho spektrografy používané na 100 palcovém reflektoru a později i 200 palcovém dalekohledu (Mt. Palomar). Přinesl významné poznatky o spektru Slunce a společně se synem změřil rozložení magnetických polí na Slunci a u některých jiných hvězd.
- 27. ledna 1967 (50 let) napsal požár na palubě lodi Apollo 1 další smutnou kapitolu do dějin kosmonautiky. Astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee zahynuli v kabině lodi, když při rutinním testu vypukl rychlý požár v kyslíkové atmosféře. Občas se lidé poučí pozdě, až když se něco stane. A tak už další lodi Apollo byly mnohem bezpečnější, než jednička a celý program patří mezi to nejlepší, co americká kosmonautika předvedla.
Výhled na příští týden
- Měsíc, Venuše a Mars seskupení
- kometa 45P na ranní obloze od 3. 2.
- Výročí: Cuno Hoffmeister
- Výročí: Saljut 4, zánik
- Výročí: Lunar-Orbiter 3
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
