4. vesmírný týden 2022
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 1. do 30. 1. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti. Ve středu ráno proběhnou zajímavé zákryty hvězd. Večer nám z oblohy mizí Jupiter a dobře je vidět ještě Uran. Zkusit lze slabší komety. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST je poskládán a připraven k seřizování. V pondělí se usadí na výslednou dráhu. Rusové vystoupili do volného kosmu. Startovaly další Starlinky. Z družic jsme sledovali i explozi sopky v Tichomoří. Před 55 lety skončil život tří členů posádky Apolla 1 při požáru kabiny jejich kosmické lodi.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 25. ledna ve 14:41 SEČ.
Zajímavé zákryty hvězd nastanou především ráno 26. ledna. Nejprve vystoupí zpoza neosvětlené strany Měsíce hvězda 5 Lib (6,3 mag). Za pokročilého svítání se pak schová za Měsíc nejjasnější hvězda souhvězdí Vah, alfa Librae, Zuben Elgenubi o jasnosti 2,8 mag. Protože je dvojitá, vstoupí za Měsíc nejprve slabší složka (jasnost 5,2 mag, vstup kolem 6:45 SEČ) a poté jasnější složka (2,7 mag, vstup kolem 6:55 SEČ). Pokud by bylo hezky, vyplatí se koukat kolem 8:10 na výstup hvězdy, která se jakoby rozsvítí na modré obloze vedle Měsíce, protože neosvětlená část Měsíce nebude vidět.
Zajímavá bude i konjunkce Měsíce 29. ledna ráno s Marsem a Venuší.
Planety:
Na večerní obloze nám zůstal už jen Jupiter (−2,1 mag). Ten je díky velké jasnosti stále ještě dobře vidět, ale už tu s námi bude jen asi dva až tři týdny, než i jeho pohltí záře Slunce. Pohodlně vysoko je nyní Uran (5,7 mag). Nachází se vysoko nad jihozápadem v souhvězdí Berana a za ideálních podmínek je vidět jako slabá hvězda i pouhým okem. Ráno je možné pozorovat slabý Mars (1,5 mag), ale především vás může svým jasem překvapit jasná Jitřenka, tedy planeta Venuše (−4,6 mag).
Aktivita Slunce je poměrně nízká. K erupcím a výronům hmoty docházelo poblíž východního okraje. Je zde pouze jedna větší skvrna, a tak můžeme jen počkat, jaký bude další vývoj. Pohled na skvrny nabízí aktuální snímek SDO.
Slabší komety najdeme na večerní obloze. Nad jihozápadem můžeme hledat 19P/Borrelly, která má jasnost kolem 9 mag. Hned vedle je trochu slabší 104P/Kowal, která je vlastně nad očekávání jasná. Přesto je ke spatření obou komet potřeba větší přístroj. I v 10cm dalekohledu jde jen o nenápadné mlžinky. V Blížencích najdeme asi nejsnáze viditelnou C/2019 L3 (ATLAS). Je podobně jasná jako 19P, ale díky poloze vysoko na obloze je snadněji viditelná. V horní části Raka je kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko, ale ta už velmi rychle slábne.
Autor: Martin Gembec
Kosmonautika
Vesmírný dalekohled Jamese Webba by měl v pondělí večer našeho času provést zážeh, který jej umístí na výslednou dráhu v okolí Lagrangeova bodu L2. Další týdny a měsíce budou zaměřeny na seřizování zrcadel a testy dalších přístrojů.
Mezitím jiná observatoř NASA, IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer), započala svá pozorování v rentgenovém oboru.
Přišla však také zpráva, že problémy má vesmírný dalekohled Neil Gehrels Swift Observatory. Ten přešel do bezpečnostního (safe) modu a čeká na další příkazy poté, co selhal jeden silový setrvačník.
19. ledna provedli ruští kosmonauté Anton Škaplerov a Pjotr Dubrov výstup do volného kosmu z paluby Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Pracovali především na přípravách modulu Pričal pro přijetí kosmických lodí. Například v březnu přiletí další Sojuz a bude se mu hodit funkční anténa systému Kurs. Dále instalovali madla nebo kameru.
Autor: ULA (United Launch Alliance)
19. ledna proběhl úspěšný start rakety Falcon 9 s dalšími družicemi Starlink (mise 4-6). S těmito 49 satelity již konstelace přesáhla 2000 vypuštěných kusů a brzy jich stejný počet bude i na oběžné dráze (dochází i k deorbitaci některých Starlinků z různých důvodů).
První z letošních startů má za sebou i Čína. Raketa CZ-2D vynesla 17. ledna utajený náklad v podobě družice Shiyan 13 (název se dá totiž přeložit jako experimentální družice).
Dálkový průzkum Země pomocí družic byl užitečný i v případě exploze tichomořské sopky Hunga Tonga-Hunga Ha’apai. Mohli jsme sledovat šíření rázové vlny v atmosféře, oblaku sopečného popela, i snímky ostrovů samotných pokrytých sopečným popelem s následky vln cunami. Družice CALIPSO (Cloud-Aerosol Lidar and Infrared Pathfinder Satellite Observations) změřila, že prach vystoupal do výšky 31 km a později malé množství až do výšky téměř 40 km.
Výročí
24. ledna 1882 (140 let) se narodil Harold D. Babcock. Celý svůj profesní život strávil na observatoři na Mount Wilsonu, kterou pomohl zakládat a kde vyvíjel přístroje. Nejvýznamější jsou jeho spektrografy používané na 100palcovém reflektoru a později i 200palcovém dalekohledu (Mt. Palomar). Přinesl významné poznatky o spektru Slunce a společně se synem změřil rozložení magnetických polí na Slunci a u některých jiných hvězd.
26. ledna 1962 (60 let) odstartovala k Měsíci sonda Ranger 3. Raketa jí však udělila větší rychlost, než bylo v plánu a tak kolem Měsíce jen proletěla a úkoly nesplnila.
27. ledna 1967 (55 let) nastal požár na palubě lodi Apollo 1. Astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee zahynuli v kabině, když při rutinním testu vypukl rychlý požár v kyslíkové atmosféře. Občas se lidé poučí, až když se něco stane. A tak už další lodi Apollo byly mnohem bezpečnější než jednička, a celý program patří mezi to nejlepší, co americká kosmonautika předvedla.
Výhled na příští týden
- výročí: Cuno Hoffmeister
- výročí: Saljut 4
- výročí: Lunar-Orbiter 3
- výročí: August Kopff
- výročí: meteorit Innisfree
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
