Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2011

40. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 5. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 5. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 3. 10. do 9. 10. 2011.

Budou padat stovky Drakonid? Měsíc je kolem první čtvrti. Jupiter uvidíme pěkně celou noc. Aktivita Slunce klesá. Mars nad ránem skrývá první náznaky detailů. Večer pokračuje viditelnost komety Garradd a supernovy v galaxii M 101, ráno zdobí pěkná kometa Honda-Mrkos-Pajdušáková. Čína vyslala do kosmu Nebeský palác.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. října 2011 ve 20:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Drakonidy

Výjimečný úkaz slibuje letošní maximum meteorického roje Drakonid. Podle odborníků na chování proudů částic z mateřské komety 21P/Giacobini-Zinner se totiž očekává, že projdeme mimo jiné i rozptýleným vláknem z průletu komety přísluním v roce 1900. Toto vlákno způsobilo v letech 1933 a 1946 meteorické deště a proto se letos očekává zvýšená aktivita až v řádu stovek meteorů za hodinu, které žel bude velmi silně rušit Měsíc před úplňkem.
Přečtěte si podrobné informace na kommet.cz a meteory.sk.

Obloha:

První čtvrť Měsíce nastane v úterý 4. října. Poněkud pokazí pozorování komety Garradd a aktivity Drakonid, zato nabízí příležitost k lovení útvarů poblíž terminátoru s dlouhými stíny.

Planety:
Jupiter (-2,7 mag) v Beranu vychází už po 19. hodině letního času. Za dobrých podmínek lze vidět pěkné detaily již po 22. hodině. Kulminuje ve výšce asi 53° kolem půl třetí ráno. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
4. 10. 00:01   3. 10. Európa přechod stín 22:37-01:06, měsíc 23:59-02:19
5. 10. 05:48   5. 10. Ió přechod stín zač. 05:06, měsíc zač. 05:44
6. 10. 01:39   6. 10. Ió zatmění zač. 02:27, zákryt konec 05:11
6. 10. 21:30   6. 10. Ganymédés zákryt konec 21:29
8. 10. 03:17   6. 10. Ió přechod stín 23:35-01:44, měsíc 00:10-02:18
8. 10. 23:08   7. 10. Ió zatmění zač. 20:55, zákryt konec 23:37
10. 10. 04:55      
Časy jsou v SELČ.

Mars (1,4 mag) v souhvězdí Raka se před šestou ranní nalézá 40° vysoko nad východem. Na jeho malinkatém kotoučku lze výjimečně zahlédnout detaily, jako je bílá polární čepička.

Merkur se vystřídá s planetou Saturn v zorném poli korónografu SOHO.

Vysoká aktivita Slunce způsobila krátkodobou polární záři, která byla z tmavších lokalit dobře viditelná především kolem 23:15 v pondělí 26. září. Více si o ní přečtěte na Astrofóru. Informace o aktivitě Slunce doporučujeme sledovat na webu Spaceweather.com, v češtině novinky v pravém sloupci našeho serveru a speciální stránku věnovanou polárním zářím. Určitá zvýšená aktivita v oblasti pólů se očekává 3. až 4. 10., jakmile dorazí oblaka hmoty vyvržená při víkendových erupcích. Podívejte se také na pěknou animaci jasné komety a odlétající hmoty z koróny.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Ranní kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková zůstává tím nejatraktivnějším objektem. Většina pozorovatelů se shoduje, že díky ohonu je hezčí, než večerní Garradd. Problém je, že pokud ji nevyhledáte na tmavé průzračné obloze, může dost zklamat. Vhodné jsou velké binokuláry a větší dalekohledy, přesto je viditelná i triedrem 10x50. Očekávejte spíše jen mlhavou kuličku s výrazným zjasněním ke středu a kousek ohonu. Kometa C/2009 P1 (Garradd) provádí pomalý přesun mezi hvězdami v oblasti Herkula. Při jasnosti 7 mag je stále snadným cílem i pro malé binokuláry, ale vychutnáte si ji opravdu nejlépe jen dál od měst. Tento týden vám pozorování brzy zkomplikuje Měsíc a počasí.
Vyhledávací mapky obou komet a podrobnosti hledejte na stránkách kommet.cz.
Nad ojem Velkého vozu můžeme nadále večer pozorovat supernovu 2011fe v galaxii M 101. Její jas se pohybuje kolem 11 mag a pomalu slábne. V dalekohledech nad 20 cm a na tmavší obloze i v menších je dobře viditelná, horší je to se samotnou galaxií.

Ranní přelety ISS tento týden skončí. K předpovědím přeletů družic je výhodné využít serveru Calsky.com, avšak pro ISS a jasná Iridia si vystačíme i s Heavens Above, který jako zdroj využívá i níže uvedená tabulka.
Stanice ISS pokračuje ranními přelety, většinou mezi 4:30 a 6:30. V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • Čína konečně vyslala na oběžnou dráhu pomocí rakety Dlouhý pochod svůj "Nebeský palác", jak se z čínštiny překládá krkolomný název stanice TianGong-1. Předpokládá se, že se k ní nyní vydají dvě nepilotované a poté i pilotovaná kosmická loď. Poprvé se tak má stát v listopadu. 10,5 metru dlouhá stanice se skládá z dvou nestejně velkých válcových modulů - servisního a obytného. Nadšenci čínského vesmírného programu jistě prokliknou následující dva odkazy.

Mapa oblohy na měsíc září ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »