Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  41. vesmírný týden 2012

41. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 10. října 2012 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 10. října 2012 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 8. 10. do 14. 10.

Měsíc je po poslední čtvrti dominuje ranní obloze. To platí i pro planety Jupiter a Venuši. Začíná období zajímavých meteorických rojů - Drakonid, Taurid nebo Orionid. Přelety ISS se nyní přelévají do večerních hodin.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. října ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v poslední čtvrti v pondělí 8. října v dopoledních hodinách, což si možná někteří z nás zkontrolovali naživo. Na konci pracovního týdne projde v uctivé vzdálenosti kolem Venuše. Na "starý" srpek si můžeme počíhat v neděli 14. 10. ráno.

 

Planety:
Jupiter (-2,6 mag) je v souhvězdí Býka a vychází už před 21. hodinou. Ideálně vysoko je v ranních hodinách (kulminace před pátou). Vhodné přechody Velké červené skvrny (GRS) a úkazy měsíců shrnuje tabulka. GRS je letos prozatím poměrně vybledlá, takže je někdy docela těžké ji spatřit. Severní rovníkový pás planety je také vybledlejší a podstatně širší než loni.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
8.10. 3:15   9.10. Io přechod stín 4:06-6:16, měsíc 5:16-7:26
8.10. 23:05   9.10. Ganymedes konec přechodu stínu 23:39
11.10. 4:55   10.10. Io zatmění zač. 1:25, zákryt konec 4:45
12.10. 0:45   10.10. Ganymed přechod 2:25-4:15
13.10. 6:30   10.10. Io přechod stín 22:35-(0:44), měsíc 23:44-(1:53)
14.10. 2:20   11.10. Europa přechod stín 4:36-6:59, měsíc zač. 6:56
15.10. 8:10   11.10. Io zákryt konec 23:12
      12.10. Europa zatmění zač. 22:50, zákryt konec (3:26)
Časy jsou v SELČ.

Venuše (-4,1 mag) pokračuje ve své pouti souhvězdím Lva a je nejvýraznější "hvězdou" - Jitřenkou - ráno za svítání na východě.
Večer pokračuje dobrá viditelnost planet Uran (5,7 mag) je v Rybách na hranicích s Velrybou. Jeho poloha je přibližně uprostřed mezi podobně jasnými hvězdami 5,7 a 6,1 mag, od nichž se při větším zvětšení odliší malým kotoučkem namodralého odstínu. Neptun (7,8 mag) je vidět níže ve Vodnáři a vrcholí nad jihem již kolem 22. hodin. Obě planety je vhodné vyhledat podle mapky, např. takové, jaká je na druhé straně PDFka odkazovaného na konci článku.

Slunce opět zklamalo, pokud jde o aktivní eruptující oblasti. Se skvrnami to bylo o něco lepší, ale dvě z nich již zapadají a pouze jediná je nyní u středu kotouče. Jak se budou dále vyvíjet můžete sledovat na aktuálním snímku z SDO.

Meteorické roje, to je nyní častěji skloňované téma. Z neděle na pondělí nastává maximum meteorického roje Drakonid. Ty měly loni kolem říjnového úplňku pěkné maximum a dalo se pozorovat slušné množství meteorů i na světlé a oblačné obloze. Letos se takové výrazné maximum neočekávalo, ale u Drakonid jeden nikdy neví. Každopádně na meteory je možné se dívat snadno. Zaměříme se pouhým okem na jakékoli místo oblohy a snažíme se počkat, až nám v zorném poli něco spadne. Podstatně chytřejší je metoda sledování pomocí citlivých kamer, jako má například amatérská síť CEMeNt (Central European Meteor Network). Právě na jejich webu najdete nejrychleji pěkné snímky jasných meteorů (bolidů).
Kromě Drakonid nás v říjnu a listopadu více zaujmou Tauridy, které občas poskytnou opravdu jasný bolid. Kolem 21. října pak mají maximum částice Halleyovy komety - roj Orionid.

Přelety ISS nyní začínají ve večerních hodinách. Zatím ji však spatříme jen nízko nad obzorem. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • 8. října nad ránem měl proběhnout start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon k ISS. Jak to dopadlo už nejspíš víte z našich novinek.
     
  • Americká armáda vyměnila další satelit systému GPS. Vynesla jej 4. října raketa Delta IV z kosmodromu na Mysu Canaveral.
     
  • Na kosmodromu Kourou v Francouzské Guayáně se chystá ke startu raketa Sojuz s dalšími dvěma satelity navigačního systému Galileo. Start je v plánu 12. října.
     

Výročí:

  • 8. října 1992 (20 let) zanikla v atmosféře Venuše americká sonda Pioneer-Venus. USA nabraly ve výzkumu Venuše velké zpoždění za SSSR. Proto byla tato sonda až třetí oběžnicí této planety. Dvouletá mise probíhala úspěšně od prosince 1978. Hlavní mapování skončilo v červenci 1980. Ještě v roce 1991 byla sonda chvíli aktivována, aby zmapovala jižněji položené oblasti. To už byl u Venuše i Magellan. Pak došlo palivo na korekce a sonda zanikla.
     
  • 9. října 1992 (20 let) byl zpozorován pád jasného bolidu, známý jako meteorit Peekskill. Podařilo se jej dobře zdokumentovat na video a také je znám díky pádu meteoritu na jedno z aut.
     
  • 10. října 1967 (45 let) vstoupila v platnost Kosmická smlouva. Její podstatou je především snaha nedělat z vesmíru bojiště nebo místo dalšího zbrojení. Dává vesmír všem lidem a žádný stát si například podle ní nemůže přivlastnit Měsíc a jeho zdroje. Faktem je, že bez ohledu na to si klidně někdo vydělává prodejem pozemků na Měsíci nebo prodejem hvězd.
     
  • 14. října 1947 (65 let) překonal Chuck Yeager v letadle X-1 poprvé zvukovou bariéru. Tento kousek byl ve své době hrdinským činem ne nepodobným těm, které o něco později pokoušeli i první kosmonauti.
     

Výhled na příští týden:

  • mladý Měsíc po novu
  • blíží se Orionidy
  • Výročí: Cassini k Saturnu
  • Výročí: Chiron (objev)
  • Výročí: Veněra 4 (sestup)
  • Výročí: Mariner 5 u Venuše
  • Výročí: Christopher Wren

Mapa oblohy v říjnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Chuck Yeager, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »