Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  41. vesmírný týden 2012

41. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 10. října 2012 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 10. října 2012 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 8. 10. do 14. 10.

Měsíc je po poslední čtvrti dominuje ranní obloze. To platí i pro planety Jupiter a Venuši. Začíná období zajímavých meteorických rojů - Drakonid, Taurid nebo Orionid. Přelety ISS se nyní přelévají do večerních hodin.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. října ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v poslední čtvrti v pondělí 8. října v dopoledních hodinách, což si možná někteří z nás zkontrolovali naživo. Na konci pracovního týdne projde v uctivé vzdálenosti kolem Venuše. Na "starý" srpek si můžeme počíhat v neděli 14. 10. ráno.

 

Planety:
Jupiter (-2,6 mag) je v souhvězdí Býka a vychází už před 21. hodinou. Ideálně vysoko je v ranních hodinách (kulminace před pátou). Vhodné přechody Velké červené skvrny (GRS) a úkazy měsíců shrnuje tabulka. GRS je letos prozatím poměrně vybledlá, takže je někdy docela těžké ji spatřit. Severní rovníkový pás planety je také vybledlejší a podstatně širší než loni.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
8.10. 3:15   9.10. Io přechod stín 4:06-6:16, měsíc 5:16-7:26
8.10. 23:05   9.10. Ganymedes konec přechodu stínu 23:39
11.10. 4:55   10.10. Io zatmění zač. 1:25, zákryt konec 4:45
12.10. 0:45   10.10. Ganymed přechod 2:25-4:15
13.10. 6:30   10.10. Io přechod stín 22:35-(0:44), měsíc 23:44-(1:53)
14.10. 2:20   11.10. Europa přechod stín 4:36-6:59, měsíc zač. 6:56
15.10. 8:10   11.10. Io zákryt konec 23:12
      12.10. Europa zatmění zač. 22:50, zákryt konec (3:26)
Časy jsou v SELČ.

Venuše (-4,1 mag) pokračuje ve své pouti souhvězdím Lva a je nejvýraznější "hvězdou" - Jitřenkou - ráno za svítání na východě.
Večer pokračuje dobrá viditelnost planet Uran (5,7 mag) je v Rybách na hranicích s Velrybou. Jeho poloha je přibližně uprostřed mezi podobně jasnými hvězdami 5,7 a 6,1 mag, od nichž se při větším zvětšení odliší malým kotoučkem namodralého odstínu. Neptun (7,8 mag) je vidět níže ve Vodnáři a vrcholí nad jihem již kolem 22. hodin. Obě planety je vhodné vyhledat podle mapky, např. takové, jaká je na druhé straně PDFka odkazovaného na konci článku.

Slunce opět zklamalo, pokud jde o aktivní eruptující oblasti. Se skvrnami to bylo o něco lepší, ale dvě z nich již zapadají a pouze jediná je nyní u středu kotouče. Jak se budou dále vyvíjet můžete sledovat na aktuálním snímku z SDO.

Meteorické roje, to je nyní častěji skloňované téma. Z neděle na pondělí nastává maximum meteorického roje Drakonid. Ty měly loni kolem říjnového úplňku pěkné maximum a dalo se pozorovat slušné množství meteorů i na světlé a oblačné obloze. Letos se takové výrazné maximum neočekávalo, ale u Drakonid jeden nikdy neví. Každopádně na meteory je možné se dívat snadno. Zaměříme se pouhým okem na jakékoli místo oblohy a snažíme se počkat, až nám v zorném poli něco spadne. Podstatně chytřejší je metoda sledování pomocí citlivých kamer, jako má například amatérská síť CEMeNt (Central European Meteor Network). Právě na jejich webu najdete nejrychleji pěkné snímky jasných meteorů (bolidů).
Kromě Drakonid nás v říjnu a listopadu více zaujmou Tauridy, které občas poskytnou opravdu jasný bolid. Kolem 21. října pak mají maximum částice Halleyovy komety - roj Orionid.

Přelety ISS nyní začínají ve večerních hodinách. Zatím ji však spatříme jen nízko nad obzorem. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • 8. října nad ránem měl proběhnout start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon k ISS. Jak to dopadlo už nejspíš víte z našich novinek.
     
  • Americká armáda vyměnila další satelit systému GPS. Vynesla jej 4. října raketa Delta IV z kosmodromu na Mysu Canaveral.
     
  • Na kosmodromu Kourou v Francouzské Guayáně se chystá ke startu raketa Sojuz s dalšími dvěma satelity navigačního systému Galileo. Start je v plánu 12. října.
     

Výročí:

  • 8. října 1992 (20 let) zanikla v atmosféře Venuše americká sonda Pioneer-Venus. USA nabraly ve výzkumu Venuše velké zpoždění za SSSR. Proto byla tato sonda až třetí oběžnicí této planety. Dvouletá mise probíhala úspěšně od prosince 1978. Hlavní mapování skončilo v červenci 1980. Ještě v roce 1991 byla sonda chvíli aktivována, aby zmapovala jižněji položené oblasti. To už byl u Venuše i Magellan. Pak došlo palivo na korekce a sonda zanikla.
     
  • 9. října 1992 (20 let) byl zpozorován pád jasného bolidu, známý jako meteorit Peekskill. Podařilo se jej dobře zdokumentovat na video a také je znám díky pádu meteoritu na jedno z aut.
     
  • 10. října 1967 (45 let) vstoupila v platnost Kosmická smlouva. Její podstatou je především snaha nedělat z vesmíru bojiště nebo místo dalšího zbrojení. Dává vesmír všem lidem a žádný stát si například podle ní nemůže přivlastnit Měsíc a jeho zdroje. Faktem je, že bez ohledu na to si klidně někdo vydělává prodejem pozemků na Měsíci nebo prodejem hvězd.
     
  • 14. října 1947 (65 let) překonal Chuck Yeager v letadle X-1 poprvé zvukovou bariéru. Tento kousek byl ve své době hrdinským činem ne nepodobným těm, které o něco později pokoušeli i první kosmonauti.
     

Výhled na příští týden:

  • mladý Měsíc po novu
  • blíží se Orionidy
  • Výročí: Cassini k Saturnu
  • Výročí: Chiron (objev)
  • Výročí: Veněra 4 (sestup)
  • Výročí: Mariner 5 u Venuše
  • Výročí: Christopher Wren

Mapa oblohy v říjnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Chuck Yeager, Vesmírný týden


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »