Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  41. vesmírný týden 2012

41. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 10. října 2012 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 10. října 2012 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 8. 10. do 14. 10.

Měsíc je po poslední čtvrti dominuje ranní obloze. To platí i pro planety Jupiter a Venuši. Začíná období zajímavých meteorických rojů - Drakonid, Taurid nebo Orionid. Přelety ISS se nyní přelévají do večerních hodin.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. října ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v poslední čtvrti v pondělí 8. října v dopoledních hodinách, což si možná někteří z nás zkontrolovali naživo. Na konci pracovního týdne projde v uctivé vzdálenosti kolem Venuše. Na "starý" srpek si můžeme počíhat v neděli 14. 10. ráno.

 

Planety:
Jupiter (-2,6 mag) je v souhvězdí Býka a vychází už před 21. hodinou. Ideálně vysoko je v ranních hodinách (kulminace před pátou). Vhodné přechody Velké červené skvrny (GRS) a úkazy měsíců shrnuje tabulka. GRS je letos prozatím poměrně vybledlá, takže je někdy docela těžké ji spatřit. Severní rovníkový pás planety je také vybledlejší a podstatně širší než loni.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
8.10. 3:15   9.10. Io přechod stín 4:06-6:16, měsíc 5:16-7:26
8.10. 23:05   9.10. Ganymedes konec přechodu stínu 23:39
11.10. 4:55   10.10. Io zatmění zač. 1:25, zákryt konec 4:45
12.10. 0:45   10.10. Ganymed přechod 2:25-4:15
13.10. 6:30   10.10. Io přechod stín 22:35-(0:44), měsíc 23:44-(1:53)
14.10. 2:20   11.10. Europa přechod stín 4:36-6:59, měsíc zač. 6:56
15.10. 8:10   11.10. Io zákryt konec 23:12
      12.10. Europa zatmění zač. 22:50, zákryt konec (3:26)
Časy jsou v SELČ.

Venuše (-4,1 mag) pokračuje ve své pouti souhvězdím Lva a je nejvýraznější "hvězdou" - Jitřenkou - ráno za svítání na východě.
Večer pokračuje dobrá viditelnost planet Uran (5,7 mag) je v Rybách na hranicích s Velrybou. Jeho poloha je přibližně uprostřed mezi podobně jasnými hvězdami 5,7 a 6,1 mag, od nichž se při větším zvětšení odliší malým kotoučkem namodralého odstínu. Neptun (7,8 mag) je vidět níže ve Vodnáři a vrcholí nad jihem již kolem 22. hodin. Obě planety je vhodné vyhledat podle mapky, např. takové, jaká je na druhé straně PDFka odkazovaného na konci článku.

Slunce opět zklamalo, pokud jde o aktivní eruptující oblasti. Se skvrnami to bylo o něco lepší, ale dvě z nich již zapadají a pouze jediná je nyní u středu kotouče. Jak se budou dále vyvíjet můžete sledovat na aktuálním snímku z SDO.

Meteorické roje, to je nyní častěji skloňované téma. Z neděle na pondělí nastává maximum meteorického roje Drakonid. Ty měly loni kolem říjnového úplňku pěkné maximum a dalo se pozorovat slušné množství meteorů i na světlé a oblačné obloze. Letos se takové výrazné maximum neočekávalo, ale u Drakonid jeden nikdy neví. Každopádně na meteory je možné se dívat snadno. Zaměříme se pouhým okem na jakékoli místo oblohy a snažíme se počkat, až nám v zorném poli něco spadne. Podstatně chytřejší je metoda sledování pomocí citlivých kamer, jako má například amatérská síť CEMeNt (Central European Meteor Network). Právě na jejich webu najdete nejrychleji pěkné snímky jasných meteorů (bolidů).
Kromě Drakonid nás v říjnu a listopadu více zaujmou Tauridy, které občas poskytnou opravdu jasný bolid. Kolem 21. října pak mají maximum částice Halleyovy komety - roj Orionid.

Přelety ISS nyní začínají ve večerních hodinách. Zatím ji však spatříme jen nízko nad obzorem. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • 8. října nad ránem měl proběhnout start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon k ISS. Jak to dopadlo už nejspíš víte z našich novinek.
     
  • Americká armáda vyměnila další satelit systému GPS. Vynesla jej 4. října raketa Delta IV z kosmodromu na Mysu Canaveral.
     
  • Na kosmodromu Kourou v Francouzské Guayáně se chystá ke startu raketa Sojuz s dalšími dvěma satelity navigačního systému Galileo. Start je v plánu 12. října.
     

Výročí:

  • 8. října 1992 (20 let) zanikla v atmosféře Venuše americká sonda Pioneer-Venus. USA nabraly ve výzkumu Venuše velké zpoždění za SSSR. Proto byla tato sonda až třetí oběžnicí této planety. Dvouletá mise probíhala úspěšně od prosince 1978. Hlavní mapování skončilo v červenci 1980. Ještě v roce 1991 byla sonda chvíli aktivována, aby zmapovala jižněji položené oblasti. To už byl u Venuše i Magellan. Pak došlo palivo na korekce a sonda zanikla.
     
  • 9. října 1992 (20 let) byl zpozorován pád jasného bolidu, známý jako meteorit Peekskill. Podařilo se jej dobře zdokumentovat na video a také je znám díky pádu meteoritu na jedno z aut.
     
  • 10. října 1967 (45 let) vstoupila v platnost Kosmická smlouva. Její podstatou je především snaha nedělat z vesmíru bojiště nebo místo dalšího zbrojení. Dává vesmír všem lidem a žádný stát si například podle ní nemůže přivlastnit Měsíc a jeho zdroje. Faktem je, že bez ohledu na to si klidně někdo vydělává prodejem pozemků na Měsíci nebo prodejem hvězd.
     
  • 14. října 1947 (65 let) překonal Chuck Yeager v letadle X-1 poprvé zvukovou bariéru. Tento kousek byl ve své době hrdinským činem ne nepodobným těm, které o něco později pokoušeli i první kosmonauti.
     

Výhled na příští týden:

  • mladý Měsíc po novu
  • blíží se Orionidy
  • Výročí: Cassini k Saturnu
  • Výročí: Chiron (objev)
  • Výročí: Veněra 4 (sestup)
  • Výročí: Mariner 5 u Venuše
  • Výročí: Christopher Wren

Mapa oblohy v říjnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Chuck Yeager, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »