Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  41. vesmírný týden 2014

41. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 8. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 8. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 6. 10. do 12. 10. 2014

Měsíc bude v úplňku, zatmění proběhne na druhé polokouli. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno už je pěkně vysoko nad východem Jupiter, loučíme se s Venuší – jitřenkou. Aktivita Slunce je středně vysoká. Začínají večerní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. října ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku 8. října v pravé poledne, takže úplné zatmění, které tou dobou nastane, bude viditelné na opačné zemské polokouli, například v jižním Tichém oceánu (těšíme se na zprávy z Nového Zélandu).

Planety:
Mars (0,8 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou ještě k vidění za soumraku velmi nízko nad jihozápadním obzorem.
Jupiter (−2 mag) stoupá ráno pěkně vysoko nad východní až jihovýchodní obzor. Pokud si někdo všiml stínu Europy, který přes Jupiter přecházel v pondělí ráno, tak stejná situace nastává i o týden později, když 13. 10. před sedmou vstoupí stín Europy na Jupiterův disk.
Venuše (−4 mag) jako jitřenka na ranní obloze pomalu, ale jistě končí.
Koncem týden lze doporučit pozorování planet Neptun a Uran, který je tento týden v opozici se Sluncem.

Aktivita Slunce je střední až nízká, protože nejaktivnější oblasti zapadly a na nové větší skvrny čekáme. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS se přesouvají tento týden na večerní oblohu. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety družic hledejte také na Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • Pěkný rozbor příprav lodi Orion a rakety Delta IV Heavy přinesl týdeník Kosmonautix.cz. Raketa už je na rampě a loď Orion by s ní měla startovat ke zkušebnímu letu na začátku prosince.
     
  • Společnosti Sierra Nevada Corp. se ohradila, že NASA nevybrala do užšího výběru lodí připravovaných pro dopravu lidí na ISS také její miniraketoplán Dream Chaser. NASA proto požádala ostatní společnosti Boeing a SpaceX, aby pozastavily vývoj svých lodí, nebo jej financovaly z vlastních zdrojů.
     

Výročí:

  • 12. října 1964 (50 let) byla vypuštěna sovětská vesmírná loď Voschod 1. Na palubě první lodi nového programu letů do kosmu byli poprvé v historii tři kosmonauti. Loď však nebyla vybavena záchranným systémem a let byl velice riskantní. Celý let trvající 24 hodin byl řízen automaticky bez zásahů kosmonautů, kteří jej absolvovali bez skafandrů, v lehkých sportovních oblecích. Posádka Komarov, Feoktistov, Jegorov i přes pocity nevolnosti plnila připravený program (fotografovali, pozorovali hvězdy i polární záři nad Antarktidou). Letěli ve výši 178 – 408 km nad Zemí. Lékař Jegorov se věnoval sledování svých kolegů, odebíral jim krev, měřil činnost mozku a stav organismu. Po 17 obletech Země začala loď brzdit a návratový modul s posádkou na padácích přistál ráno 13. října 1964 na území dnešního Kazachstánu.
     

Výhled na příští týden:

  • blížící se Orionidy
  • Merkur a Venuše v korónografu
  • Výročí: Magellan (zánik)
  • Výročí: Explorer 7
  • Výročí: Asaph Hall
  • Výročí: Galileo k Jupiteru

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Voschod 1, Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »