Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  41. vesmírný týden 2016

41. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 12. října 2016 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 10. 10. do 16. 10. 2016. Měsíc bude v úplňku. Večer velmi nízko na jihozápadě směřuje Venuše k Saturnu a ve Střelci je také Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc, pokud to dovolí Měsíc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit setkání Merkuru a Jupiteru. Na Slunci jsou nějaké skvrny. K Marsu přilétá ExoMars 2016. Blue Origin zvládla abort test za letu.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 16. října 2016 v 6:23 SELČ.

Planety:
Venuše (–4 mag) zůstává ve Vahách a pomalu dohání Saturn (0,5 mag) v Hadonoši, který od ní bude koncem týdne už jen 15°. Obě planety jsou večer jen nízko na jihozápadě. Mars (0,2 mag) se pohybuje ve Střelci mezi kulovou hvězdokupou M 22 a tzv. čajovou konvicí.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a spolu s Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat celou noc. Bude ale na ně docela zářit přibývající Měsíc
Týden začíná ranním setkáním planety Merkur (–1 mag) a Jupiter (–1,7 mag). Obě planety se nejblíže míjí v pondělí, kdy je bude dělit necelý stupeň. V dalších dnech už bude Jupiter výše nad obzorem, než Merkur.

Aktivita Slunce není tak nízká. Na povrchu se o víkendu vyskytovaly hned tři skupiny skvrn. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Podzimní meteorické roje pomalu zvyšují svoji aktivitu. Z pomezí Velryby a Býka vyletují Jižní Tauridy, jejichž rychlost 30 km/s je poěrně snadno odliší od jiných. Začínají létat Orionidy s rychlostí 67 km/s. Jejich radiant leží nad hlavou Oriona, zhruba 4° severovýchodně od lambdy Orionis. No a konečně tu máme epsilon Geminidy, které mají mít maximum 11. října. Pro běžného pozorovatele budou asi splývat s Orionidami, neboť radianty leží blízko sebe a rychlost epsilon Geminid bude 70 km/s. U všech rojů lze pozorovat kolem 4 meteorů za hodinu. Kromě toho lze očekávat kolem desítky sporadických meteorů, takže nad ránem bude celkově vzato se na co dívat.

Kosmonautika

http://exploration.esa.int/mars/46124-mission-overview/

  • V neděli 16. října dojde k oddělení přistávacího pouzdra Schiaparelli od orbitální části TGO (Trace Gas Orbiter). Obě sondy míří k Rudé planetě v rámci mise ExoMars 2016. Pokud vše půjde podle plánu, potom 19. října je v plánu samotné přistání na Marsu.
  • Soukromá firma Blue Origin provedla ve středu velmi zajímavý test záchrany kosmické lodi z rakety během letu krátce po startu. Podařilo se nejen demonstrovat, že tento systém je funkční, ale dokonce to raketa přežila a přistála popáté v řadě neporušená zpět na startovním místě. Nyní již půjde zaslouženě do muzea a zřemě se brzy dočkáme prvních turistů, kteří vyzkouší balistické skoky na hranici vesmíru.

Výročí

  • 10. října 1846 (170 let) objevil William Lassell měsíc Neptunu – Triton. Objev následoval 17 dní po samotném objevu planety. Tento velký měsíc obíhá Neptun v opačném směru, než je rotace planety (retrográdní pohyb). Je to nepochybně zajímavé a geologicky aktivní těleso, jak dokázaly snímky fontán pořízené sondou Voyager 2 v roce 1989.
  • 11. října 1871 (145 let) se narodil „otec kosmonautiky“ Konstantin Eduardovič Ciolkovskij. Přestože byl pouze teoretik, správně odvodil princip fungování rakety, nakreslil schéma kosmické lodi se systémem stabilizace a přechodovou komorou a v tomto byly jeho myšlenky na konci 19. století, v době kdy ještě neexistovalo ani letadlo těžší než vzduch s vlastním pohonem, naprosto unikátní.
  • 12. října 1901 (115 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti František Krejčí. Tento „táta“ karlovarských astronomů si zaslouží naši vzpomínku především pro svoji nadšenou činnost v oboru popularizace astronomie na Karlovarsku. Podařilo se mu vést kroužek astronomie, pomohl s vybudováním i znovuobnovením hvězdárny a vychoval řadu svých následovníků.
  • 14. října 1976 (40 let) odstartoval k Saljutu 5 Sojuz 23. Tato mise se ale k orbitální stanici nedokázala pro poruchu přibližovacího systému připojit a musela se po dvou dnech vrátit na Zem. Ke všemu ještě přistáli místo v kazašské stepi na zamrzlém jezeře a ve vánici.

Výhled na příští týden

  • ExoMars 2016 přistání
  • Výročí: MetOp-A
  • Výročí: Luna 12

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Triton, Sojuz 23, Vesmírný týden, Ciolkovskij, František Krejčí


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »