Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  41. vesmírný týden 2016

41. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 12. října 2016 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 10. 10. do 16. 10. 2016. Měsíc bude v úplňku. Večer velmi nízko na jihozápadě směřuje Venuše k Saturnu a ve Střelci je také Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc, pokud to dovolí Měsíc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit setkání Merkuru a Jupiteru. Na Slunci jsou nějaké skvrny. K Marsu přilétá ExoMars 2016. Blue Origin zvládla abort test za letu.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 16. října 2016 v 6:23 SELČ.

Planety:
Venuše (–4 mag) zůstává ve Vahách a pomalu dohání Saturn (0,5 mag) v Hadonoši, který od ní bude koncem týdne už jen 15°. Obě planety jsou večer jen nízko na jihozápadě. Mars (0,2 mag) se pohybuje ve Střelci mezi kulovou hvězdokupou M 22 a tzv. čajovou konvicí.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a spolu s Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat celou noc. Bude ale na ně docela zářit přibývající Měsíc
Týden začíná ranním setkáním planety Merkur (–1 mag) a Jupiter (–1,7 mag). Obě planety se nejblíže míjí v pondělí, kdy je bude dělit necelý stupeň. V dalších dnech už bude Jupiter výše nad obzorem, než Merkur.

Aktivita Slunce není tak nízká. Na povrchu se o víkendu vyskytovaly hned tři skupiny skvrn. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Podzimní meteorické roje pomalu zvyšují svoji aktivitu. Z pomezí Velryby a Býka vyletují Jižní Tauridy, jejichž rychlost 30 km/s je poěrně snadno odliší od jiných. Začínají létat Orionidy s rychlostí 67 km/s. Jejich radiant leží nad hlavou Oriona, zhruba 4° severovýchodně od lambdy Orionis. No a konečně tu máme epsilon Geminidy, které mají mít maximum 11. října. Pro běžného pozorovatele budou asi splývat s Orionidami, neboť radianty leží blízko sebe a rychlost epsilon Geminid bude 70 km/s. U všech rojů lze pozorovat kolem 4 meteorů za hodinu. Kromě toho lze očekávat kolem desítky sporadických meteorů, takže nad ránem bude celkově vzato se na co dívat.

Kosmonautika

http://exploration.esa.int/mars/46124-mission-overview/

  • V neděli 16. října dojde k oddělení přistávacího pouzdra Schiaparelli od orbitální části TGO (Trace Gas Orbiter). Obě sondy míří k Rudé planetě v rámci mise ExoMars 2016. Pokud vše půjde podle plánu, potom 19. října je v plánu samotné přistání na Marsu.
  • Soukromá firma Blue Origin provedla ve středu velmi zajímavý test záchrany kosmické lodi z rakety během letu krátce po startu. Podařilo se nejen demonstrovat, že tento systém je funkční, ale dokonce to raketa přežila a přistála popáté v řadě neporušená zpět na startovním místě. Nyní již půjde zaslouženě do muzea a zřemě se brzy dočkáme prvních turistů, kteří vyzkouší balistické skoky na hranici vesmíru.

Výročí

  • 10. října 1846 (170 let) objevil William Lassell měsíc Neptunu – Triton. Objev následoval 17 dní po samotném objevu planety. Tento velký měsíc obíhá Neptun v opačném směru, než je rotace planety (retrográdní pohyb). Je to nepochybně zajímavé a geologicky aktivní těleso, jak dokázaly snímky fontán pořízené sondou Voyager 2 v roce 1989.
  • 11. října 1871 (145 let) se narodil „otec kosmonautiky“ Konstantin Eduardovič Ciolkovskij. Přestože byl pouze teoretik, správně odvodil princip fungování rakety, nakreslil schéma kosmické lodi se systémem stabilizace a přechodovou komorou a v tomto byly jeho myšlenky na konci 19. století, v době kdy ještě neexistovalo ani letadlo těžší než vzduch s vlastním pohonem, naprosto unikátní.
  • 12. října 1901 (115 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti František Krejčí. Tento „táta“ karlovarských astronomů si zaslouží naši vzpomínku především pro svoji nadšenou činnost v oboru popularizace astronomie na Karlovarsku. Podařilo se mu vést kroužek astronomie, pomohl s vybudováním i znovuobnovením hvězdárny a vychoval řadu svých následovníků.
  • 14. října 1976 (40 let) odstartoval k Saljutu 5 Sojuz 23. Tato mise se ale k orbitální stanici nedokázala pro poruchu přibližovacího systému připojit a musela se po dvou dnech vrátit na Zem. Ke všemu ještě přistáli místo v kazašské stepi na zamrzlém jezeře a ve vánici.

Výhled na příští týden

  • ExoMars 2016 přistání
  • Výročí: MetOp-A
  • Výročí: Luna 12

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Triton, Sojuz 23, Vesmírný týden, Ciolkovskij, František Krejčí


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »