41. vesmírný týden 2017

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 12. října ve 14:26 SELČ.

Planety: Saturn (0,5 mag) je večer nízko nad jihozápadním obzorem. Pozorování Neptunu s Uranem je možné po celou noc. Nad ránem je dobře vidět jasně zářící planeta Venuše (-3,9 mag) a také slabší Mars (1,8 mag).

Aktivita Slunce je nízká, poslední skvrna zapadla o víkendu. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 74: Blízký průlet planetky 2012 TC4 (12. 10. 2017)

Asteroid označovaný jako TC4 2012 byl poprvé spatřen na havajské observatoři v roce 2012 a před svým objevem velmi těsně minul Zemi. Po stanovení jeho dráhy odborníci zjistili, že do blízkosti naší planety se znovu dostane v říjnu letošního roku a to na vzdálenost zhruba 43 400 kilometrů.
Ačkoliv z astronomického hlediska jde o velmi malou vzdálenost, není se čeho bát. Těleso se s naší planetou zcela jistě nesrazí a ani ji jakkoli neohrozí. Přesto bude tento průlet pro lidstvo velice důležitý. NASA se totiž rozhodla využít jej k otestování planetární obrany. Test tak prověří detekci a samotné pozorování reálného asteroidu, jeho počítačového modelování, výpočet trajektorie a odhad možnosti srážky. Právě takovéto pozorování průletu totiž může poskytnout vědcům cenné informace potřebné k vybudování planetárního obranného systému.

Příležitost zahlédnout drobnou planetku na vlastní oči dostaneme i my. K nejtěsnějšímu přiblížení dojde 12. 10. 2017 nad ránem, kdy už u nás bude nad obzorem Slunce. Jasnost planetky bude kulminovat kolem hodnoty 13,1 mag. Ze střední Evropy bude už v tom čase 2012 TC4 hluboko pod obzorem. Příležitost se nám ale dostane 11. 10. večer. V průběhu noci totiž bude postupně klesat souhvězdím Vodnáře jihozápadním směrem k souhvězdí Kozoroha a krátce před půlnocí světového času (2 hod SELČ), kdy překročí jeho hranici, u nás zapadne.
Lepší představu o pohybu planetky vám dá tabulka obsahující rektascenze a deklinace objektu s krokem jedné hodiny. V tabulce jsou dále informace o jasnosti, vzdálenosti od Země, elongaci od Slunce a obzorníkové souřadnice.

Pokusit se planetku najít bude jistě zajímavým úkolem především pro zkušenější astrofotografy. Ale kdo by na vlastní oči, případně fotoaparát nechtěl vidět 30m objekt prolétající kolem naší Země.

Pozorování č. 75: M 33 v nejlepší pozici (14. 10. 2017)

V polovině října se do ideálních pozorovacích podmínek dostává další galaxie podzimní oblohy M33 v souhvězdí Trojúhelníku. I ona náleží do Místní skupiny galaxií. Galaxie v Trojúhelníku byla pravděpodobně objevena italským astronomem Giovannin Battistou Hodiernou již před rokem 1654. Nezávisle byla pak galaxie znovu pozorována o více než století později Charlesem Messierem v noci z 25. na 26. srpna 1764. Když následně William Herschel sestavoval svůj rozsáhlý katalog mlhovin, z opatrnosti do něj nezařadil většinu objektů objevených Messierem, M 33 byla ale výjimkou a získala označení H 17-V. Ještě užívanějším je ale její číslo NGC 598.

K průchodu objektu hlavním poledníkem, jehož dosahuje ve výšce h=70°, dochází právě v tomto období přibližně hodinu po půlnoci místního letního času, kdy je současně Slunce nejhlouběji pod obzorem. Průměr galaxie je přibližně 50 tisíc světelných let a je třetím největším členem Místní skupiny galaxií, tedy kupy galaxií, která obsahuje také Mléčnou dráhu a galaxii v Andromedě. M 33 tvoří přibližně 40 miliard hvězd, ve srovnání se 400 miliardami hvězd Mléčné dráhy a s biliónem hvězd galaxie v Andromedě. Na obloze ji vidíme jako mlhavý obláček o jasnosti 5,7 mag, tedy na hranici pozorovatelnosti neozbrojenýma očima, ale jistotou je použít pro její vyhledání alespoň triedr.

Pozorování č. 76: Trpasličí planeta Eris v opozici (8. 10. 2017)

Trpasličí planeta Eris je jedním z velkých objektů objevených v poslední době na okraji sluneční soustavy v oblasti Kuiperova pásu. Poprvé byla pozorována v roce 2003 na Mt. Palomaru (USA). Až její další sledování v lednu 2005 však umožnilo stanovit parametry její dráhy. Původně byl objekt označen jako transneptunická planetka 2003 UB313. Po změnách vyplývajících z jednání XXVI. Valného shromáždění IAU (Praha, 2006) se z něho stala trpasličí planeta Eris.

Průměr objektu byl stanoven na 2326 km a společně s Plutem se jedná o největší trpasličí planety. Již na podzim roku 2005 byl u Eris objeven její měsíc, pojmenovaný Dysonomia. Perioda oběhu Eris je 557,15 roků a v periheliu se dostává na své eliptické dráze (excentricita 0,442) ke Slunci na vzdálenost 5 656 milionů km (37,8 au).
Při průchodu trpasličí planety opozicí dostaneme příležitost pokusit se ji vyfotografovat. I to ovšem bude s ohledem na její nízkou jasnost 18,8 mag dostupné pouze pro zkušené astrofotografy. Objekt hledejte v severní části souhvězdí Velryby několik stupňů jihozápadně od hvězdy Alrisha (α Psc). V polovině října bude tato oblast protínat místní hlavní poledník ve výšce kolem 38° přibližně hodinu po půlnoci středoevropského letního času. Oblast je nutno vyfotografovat několikrát v průběhu více nocí a pak na snímcích vyhledat objekt s nepatrným vlastním pohybem (úhlová rychlost za den nepřesahuje 2,5").

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

• V týdnu nás čekají dva starty raket Falcon 9. Nejprve v pondělí odpoledne se bude startovat z Kalifornie (14:37 SELČ) a vyneseny mají být družice Iridium-NEXT. Poté se chystá start z Floridy (plánovaný start je ne dříve než ve středu 11. října). Druhý start je zajímavý tím, že bude použit již jednou letěný první stupeň rakety (potřetí v historii) a na palubě bude družice SES-11. Oba starty by měly být vysílány živě a česky na portálu Kosmonautix.cz.
• Poměrně neobvyklá věc se přihodila raketě Atlas V s tajnou družicí NROL-52 na palubě. Nepodařil se totiž její start ani na třetí pokus, což je vůbec poprvé v historii letů této rakety. Dosud jen tři starty byly odloženy dvakrát, ale napotřetí se letělo. Přesné datum dalšího pokusu není známo, ale mělo by k němu dojít v tomto týdnu.
• Američtí astronauti Bresnik a Vande Hei provedli první ze tří výstupů do volného kosmu, kdy provedou výměny na robotické paži Mezinárodní vesmírné stanice.
• Ve čtvrtek oznámil Mike Pence, viceprezident USA, že hlavním úkolem NASA a soukromých firem je nyní obrana státu a dobytí Měsíce jako předstupně cesty na Mars.

Výročí

• 9. října 1992 (25 let) byl zpozorován pád jasného bolidu, známý jako meteorit Peekskill. Podařilo se jej dobře zdokumentovat na video a také je znám díky pádu meteoritu na jedno z aut.
• 10. října 1967 (50 let) vstoupila v platnost Kosmická smlouva. Její podstatou je především snaha nedělat z vesmíru bojiště nebo místo dalšího zbrojení. Dává vesmír všem lidem a žádný stát si například podle ní nemůže přivlastnit Měsíc a jeho zdroje. Faktem je, že bez ohledu na to si klidně někdo vydělává prodejem pozemků na Měsíci nebo prodejem hvězd.
• 14. října 1947 (70 let) překonal Chuck Yeager v letadle X-1 poprvé zvukovou bariéru. Tento kousek byl ve své době hrdinským činem ne nepodobným těm, které o něco později pokoušeli i první kosmonauti.
• 15. října 1997 (20 let) odstartovala k Saturnu úspěšná sonda Cassini. Orbitální část je převážně americká záležitost, ale Cassini dovezla k Titanu přistávací pouzdro evropské vesmírné agentury Huygens a to perfektně přistálo na tomto neuvěřitelně zajímavém měsíci s hustou atmosférou, občasnými dešti metanu a jezery z uhlovodíků. Cassini zkoumala planetu i měsíce se zaměřením na Titan a Enceladus. Objevila tak například podrobnosti o počasí na Titanu, ledové výtrysky z Encelada a mnoho nových podrobností o měsících a prstencích a atmosféře Saturnu. Jak známo, mise skončila zánikem Cassini v atmosféře Saturnu 15. 9. 2017.

Výhled na příští týden

• 100 pozorování: Uran v opozici se Sluncem
• 100 pozorování: Maximum meteorického roje Orionid
• Výročí: Integral
• Výročí: Veněra 4
• Výročí: Chiron
• Výročí: Mariner 5
• Výročí: Nikolaj Nikolajevič Rukavišnikov
• Výročí: Christopher Wren

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.