Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  41. vesmírný týden 2022

41. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 12. října 2022 ve 20 hodin SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 10. do 16. 10. 2022. Měsíc dosáhl úplňku a bude postupně vidět hlavně v druhé půlce noci a ráno. Večer je dobře vidět Saturn a hlavně Jupiter, ale jsou zde i slabé planety Neptun a Uran, k nimž se před půlnocí přidává jasný Mars. Ráno je ideální příležitost ke spatření Merkuru. Aktivita Slunce je zvýšená, ačkoli erupce v krásné oblasti skvrn moc nejsou. Zkuste spatřit kometu C/2022 E3 (ZTF). Viděli jsme pěkné starty raket Atlas V a hlavně Falconu 9, který vynesl i další část posádky ISS. Před 80 lety se narodil významný český vědec a popularizátor v oblasti kosmonautiky dr. Petr Lála.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 9. října ve 22:55 SELČ. Postupně se vzdálí úhlově Jupiteru a projde kolem Marsu. Konjunkce s Rudou planetou vychází na noc 14./15. 10.

Mare Humorum Autor: Stanislav Maléř
Mare Humorum
Autor: Stanislav Maléř

Východ Měsíce 9.10.2022 Autor: Jan Mocek
Východ Měsíce 9.10.2022
Autor: Jan Mocek

Planety
Saturn (0,6 mag) je nad jihem již kolem 21. hodiny letního času. Výraznější „hvězdou“ je nad jihovýchodem Jupiter (−2,9 mag). Kousek od něj (10°) na pomezí Ryb a Vodnáře je pouze dalekohledem viditelná planeta Neptun (7,8 mag). Uran (5,7 mag) najdeme více na východ v souhvězdí Berana. Obě planety uvidíme až bude Měsíc vycházet později. Mars (−0,8 mag) se již výrazně blíží Zemi a zjasňuje. Tvoří nápadný trojúhelník s dvěma hvězdami – Betelgeuse z Oriona a Aldebaranem z Býka. Merkur (asi −0,8 mag) má ideální viditelnost ráno po šesté hodině.
Jupiterovy měsíce (časy v SELČ):
pondělí 10. 10. 21:10 Europa zač. zákrytu, 23:10 Io zač. zákrytu
úterý 11. 10. 0:34 Europa konec zatmění, 1:44 Io konec zatmění
úterý 11. 10. 20:20 Io přechod (do 22:34), 20:44 stín Io přechod (do 22:58)
středa 12. 10. 19:18 Europa stín opustí kotouček, 20:14 Io konec zatmění
neděle 16. 10. 2:14 Ganymed zač. zákrytu
Velká červená skvrna (GRS) prochází středem kotoučku Jupiteru
9. 10. ve 22:30, 12. 10. ve 20:00 a 14. 10. v 1:50 a ve 21:40 (vše v SELČ).

Slnko 8.10.2022 Autor: Tadeáš Valent
Slnko 8.10.2022
Autor: Tadeáš Valent
Aktivita Slunce se zvýšila. Zajímavé je, že oblast AR 3112 s nejvíce skvrnami není tak aktivní, jak by odpovídalo jejímu komplikovanému magnetickému poli. Buď jde o klid před bouří silných erupcí, nebo, pokud zahrneme analýzu NOAA, jde o 2 nebo 3 samostatné aktivní oblasti, které se pohybují společně a maskují se jako jedna. V takovém případě může být zdánlivá magnetická složitost AR 3112, tedy vlastnost, která ji činí potenciálně erupční zajímavou, falešná. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Protuberance na okraji Slunce 9. 10. 2022 ve 12:54 SELČ. Lunt 60 (H-alfa), QHY5-III224C, barlow 2×, video 1000 snímků, vybráno a zostřeno 500 z nich v Autostakkertu 3 a Registaxu 6 Autor: Martin Gembec/iQLANDIA
Protuberance na okraji Slunce 9. 10. 2022 ve 12:54 SELČ. Lunt 60 (H-alfa), QHY5-III224C, barlow 2×, video 1000 snímků, vybráno a zostřeno 500 z nich v Autostakkertu 3 a Registaxu 6
Autor: Martin Gembec/iQLANDIA

Kometa C/2022 E3 (ZTF) dosahuje zatím jen 11 mag, ale je umístěna poměrně vysoko na večerní obloze v souhvězdí Severní koruny a dobře se tedy vyhledává. Mapka je každý den k dispozici na portálu czsky.cz.

Kosmonautika

4. 10. proběhl pěkný start rakety Atlas V s družicemi SES-20 a SES-21 na dráhu přechodovou ke geostacionární.

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX ve středu 5. října úspěšně zahájila misi Crew-5. Čtyřčlenná posádka Crew Dragonu se vydala na cestu ke stanici ISS, k níž se připojila ve čtvrtek a zahájila zhruba půlroční pobyt v rámci stále expedice 68. V rámci mise Crew-5 jsou na ISS Nicole Mannová a Josh Cassada z USA, Kóiči Wakata z Japonska a Anna Kikinová z Ruska. V Sojuzu MS-22 přiletěli Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin z Ruska a Francisco Rubio z USA. Vždy je tak zajištěno, že v každé posádce je alespoň jeden člověk schopný obsluhovat ruský a americký segment a s nimi se střídají další státy především podle podílu na budování stanice.

Jen 7 hodin po startu Falconu 9 s Crew-5 vynesl další Falcon 9 družice Starlink. Start proběhl z kalifornského kosmodromu Vandenberg, takže takto krátký odstup mezi dvěma starty ničemu nevadil.

Úspěšný start zaznamenala raketa Electron 7. října. Vynesla družici GAzelle financovanou NOAA. Jejím úkolem je přenos dat z odlehlých meteorologických stanic a pomoc při sledování migrace zvířat.

V noci na 9. října odstartoval z rampy SLC-40 vojenské části floridského kosmodromu Falcon 9 s dvěma družicemi Intelsat Galaxy 33 a 34. Zajímavý pohled na soumrakovou oblohu a stopu spalin po startu nabízela kamera na přistávací plošině během letu po oddělení stupňů i při přistání prvního stupně.

První stupeň rakety Falcon 9 právě dosedl na palubu plošiny A Shortfall Of Gravitas (ASOG) v Atlantiku. V pozadí na obloze je stopa spalin po startu z Floridy. Raketa vynášela telekomunikační družice Intelsat Galaxy 33 a 34 dne 9. 10. 2022
První stupeň rakety Falcon 9 právě dosedl na palubu plošiny A Shortfall Of Gravitas (ASOG) v Atlantiku. V pozadí na obloze je stopa spalin po startu z Floridy. Raketa vynášela telekomunikační družice Intelsat Galaxy 33 a 34 dne 9. 10. 2022

Výročí

10. října 1967 (55 let) vstoupila v platnost Kosmická smlouva. Její podstatou je především snaha nedělat z vesmíru bojiště nebo místo dalšího zbrojení. Dává vesmír všem lidem a žádný stát si například podle ní nemůže přivlastnit Měsíc a jeho zdroje. Faktem je, že bez ohledu na to si klidně někdo vydělává prodejem pozemků na Měsíci nebo prodejem hvězd.

12. října 1942 (80 let) se narodil český astronom RNDr. Petr Lála, laureát ceny Antonína Vítka za rok 2022 a čestný člen ČAS z roku 1992. Jeho nejvýznamnější práce se týkaly odvození vlivu zemského albeda na pohyb umělých družic Země. Významnou publikační aktivitou dr. Lály bylo pravidelné zpracovávání každoročních přehledů světového dění v kosmonautice. Společně s Antonínem Vítkem byl autorem knihy „Malá encyklopedie kosmonautiky“. V roce 1989 se dr. Petr Lála stal zástupcem vedoucího Úřadu pro záležitosti kosmického prostoru OSN v New Yorku.

14. října 1947 (75 let) překonal Chuck Yeager v letadle X-1 poprvé zvukovou bariéru. Tento kousek byl ve své době hrdinským činem ne nepodobným těm, které o něco později pokoušeli i první kosmonauti.

15. října 1997 (25 let) odstartovala k Saturnu úspěšná sonda Cassini. Orbitální část je převážně americká záležitost, ale Cassini dovezla k Titanu přistávací pouzdro evropské vesmírné agentury Huygens a to perfektně přistálo na tomto neuvěřitelně zajímavém měsíci s hustou atmosférou, občasnými dešti metanu a jezery z uhlovodíků. Cassini zkoumá planetu i měsíce se zaměřením na Titan a Enceladus. Objevila tak například podrobnosti o počasí na Titanu, ledové výtrysky z Encelada a mnoho nových podrobností o měsících a prstencích a atmosféře Saturnu. Jak známo, mise skončila zánikem Cassini v atmosféře Saturnu 15. 9. 2017.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Integral
  • výročí: Veněra 4, vstup do atmosféry Venuše
  • výročí: Chiron (objev)
  • výročí: Mariner 5 kolem Venuše
  • výročí: Christopher Wren
  • výročí: Yerkesova hvězdárna

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sonda Cassini, Petr Lála, Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »