Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2014

42. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 15. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 15. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 13. 10. do 19. 10. 2014

Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer se loučíme se Saturnem a Marsem. Ráno zmizela v záři Slunce Venuše, a tak vévodí ranní obloze již pěkně vysoko ležící Jupiter. Aktivita Slunce je středně vysoká. Začínají večerní přelety ISS. Mars mine kometa, která poprvé přilétá ke Slunci.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. října ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čvrti v noci ze středy na čtvrtek 15. října. Bude tedy viditelný v druhé polovině noci, ráno a dopoledne. V sobotu 18. října ráno bude jen 5 stupňů od planety Jupiter.

Planety:
Mars (0,9 mag) a Saturn (0,6 mag) se nachází na večerní soumrakové obloze velmi nízko nad jihozápadním obzorem.
Jupiter (−2 mag) stoupá ráno pěkně vysoko nad východní až jihovýchodní obzor. Velká červená skvrna (GRS) se poblíž středu kotoučku vyskytne v úterý 14. 10. (7:40 SELČ), v pátek 17. října (5:15) a v neděli 19. 10. (6:50). Koncem týdne máme také zajímavé úkazy Jupiterových měsíčků. Ve čtvrtek 16. 10. ve 4:07 vstupuje na kotouč měsíc Kallistó, v pátek 17. 10. přechází stín Ió (4:10–6:27) a také měsíc (5:19–7:36). V sobotu 18. 10. ve 3:19 končí přechod stínu Ganyméda a tento měsíc pak přechází mezi 4:24 a 8:03 SELČ.
Venuše (−4 mag) je nyní těsně vpravo od slunečního disku a najdeme ji jako jasný objekt v zorném poli korónografu SOHO. Slabší objekt, blížící se k Slunci zleva je Merkur.
Doporučit můžeme také večerní pozorování planet Neptun a Uran.

Aktivita Slunce je nízká, především proto, že skvrn je na viditelné části slunečního kotouče poměrně malé množství. S víkendem skvrn dále ubylo, bude napínavé sledovat další vývoj. K tomu můžete využít také aktuální snímky SDO.

Přelety ISS nyní probíhají na večerní obloze. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety družic hledejte také na Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • Mars a kometa C/2013 A1 (Siding Spring), dlouho očekávaný těsný průlet komety právě nastává. Kometa je zajímavá tím, že přilétá ke Slunci poprvé z dálav Oortova oblaku a my máme unikátní možnost studovat takovou kometu flotilou kosmických sond a robotů na povrchu Marsu. Šance, že bude jádro rozlišeno alespoň jako několik pixelů veliký objekt sice nedává naději na více spatřených detailů, ale přesto je to unikátní možnost, na kterou se chystá kamera Mars Reconaissance Orbiteru. Zajímavá data mohou přinést také Odyssey a MAVEN. Otázka je, jaká data přinese evropský Mars Express, a velkým otazníkem je, zda vůbec kometu zachytí některé z vozítek, neboť kometa bude pro ně asi slabá.
    K nejtěsnějšímu přiblížení komety k Marsu na vzdálenost pouhých 140 tisíc kilometrů dojde v neděli 19. října.
     
  • Stanice ISS žije výstupy do volného kosmu, jde především o opravárenskou činnost. V sobotu se vrací zpět na Zem čtvrtá loď Dragon.
     

Výročí:

  • 15. října 1829 (185 let) se narodil americký astronom Asaph Hall. Pracoval tehdy na US Naval Observatory ve Washingtonu a zde od roku 1875 používal tehdy největší refraktor světa o průměru 66 cm. Není tedy divu, že v srpnu 1877 pozoroval Mars a objevil přitom jeho dva Měsíce Deimos a Phobos.
     

Výhled na příští týden:

  • Maximum roje Orionid
  • Čína chystá oblet Měsíce
  • Částečné zatmění Slunce v severní Americe

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Asaph hall, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »