Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2014

42. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 15. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 15. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 13. 10. do 19. 10. 2014

Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer se loučíme se Saturnem a Marsem. Ráno zmizela v záři Slunce Venuše, a tak vévodí ranní obloze již pěkně vysoko ležící Jupiter. Aktivita Slunce je středně vysoká. Začínají večerní přelety ISS. Mars mine kometa, která poprvé přilétá ke Slunci.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. října ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čvrti v noci ze středy na čtvrtek 15. října. Bude tedy viditelný v druhé polovině noci, ráno a dopoledne. V sobotu 18. října ráno bude jen 5 stupňů od planety Jupiter.

Planety:
Mars (0,9 mag) a Saturn (0,6 mag) se nachází na večerní soumrakové obloze velmi nízko nad jihozápadním obzorem.
Jupiter (−2 mag) stoupá ráno pěkně vysoko nad východní až jihovýchodní obzor. Velká červená skvrna (GRS) se poblíž středu kotoučku vyskytne v úterý 14. 10. (7:40 SELČ), v pátek 17. října (5:15) a v neděli 19. 10. (6:50). Koncem týdne máme také zajímavé úkazy Jupiterových měsíčků. Ve čtvrtek 16. 10. ve 4:07 vstupuje na kotouč měsíc Kallistó, v pátek 17. 10. přechází stín Ió (4:10–6:27) a také měsíc (5:19–7:36). V sobotu 18. 10. ve 3:19 končí přechod stínu Ganyméda a tento měsíc pak přechází mezi 4:24 a 8:03 SELČ.
Venuše (−4 mag) je nyní těsně vpravo od slunečního disku a najdeme ji jako jasný objekt v zorném poli korónografu SOHO. Slabší objekt, blížící se k Slunci zleva je Merkur.
Doporučit můžeme také večerní pozorování planet Neptun a Uran.

Aktivita Slunce je nízká, především proto, že skvrn je na viditelné části slunečního kotouče poměrně malé množství. S víkendem skvrn dále ubylo, bude napínavé sledovat další vývoj. K tomu můžete využít také aktuální snímky SDO.

Přelety ISS nyní probíhají na večerní obloze. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety družic hledejte také na Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • Mars a kometa C/2013 A1 (Siding Spring), dlouho očekávaný těsný průlet komety právě nastává. Kometa je zajímavá tím, že přilétá ke Slunci poprvé z dálav Oortova oblaku a my máme unikátní možnost studovat takovou kometu flotilou kosmických sond a robotů na povrchu Marsu. Šance, že bude jádro rozlišeno alespoň jako několik pixelů veliký objekt sice nedává naději na více spatřených detailů, ale přesto je to unikátní možnost, na kterou se chystá kamera Mars Reconaissance Orbiteru. Zajímavá data mohou přinést také Odyssey a MAVEN. Otázka je, jaká data přinese evropský Mars Express, a velkým otazníkem je, zda vůbec kometu zachytí některé z vozítek, neboť kometa bude pro ně asi slabá.
    K nejtěsnějšímu přiblížení komety k Marsu na vzdálenost pouhých 140 tisíc kilometrů dojde v neděli 19. října.
     
  • Stanice ISS žije výstupy do volného kosmu, jde především o opravárenskou činnost. V sobotu se vrací zpět na Zem čtvrtá loď Dragon.
     

Výročí:

  • 15. října 1829 (185 let) se narodil americký astronom Asaph Hall. Pracoval tehdy na US Naval Observatory ve Washingtonu a zde od roku 1875 používal tehdy největší refraktor světa o průměru 66 cm. Není tedy divu, že v srpnu 1877 pozoroval Mars a objevil přitom jeho dva Měsíce Deimos a Phobos.
     

Výhled na příští týden:

  • Maximum roje Orionid
  • Čína chystá oblet Měsíce
  • Částečné zatmění Slunce v severní Americe

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Asaph hall, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »