Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 16. října 2019 v 19:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Obloha

Měsíc je v úplňku v neděli 13. října ve 23:08 SELČ a poslední čtvrť nastává až v pondělí 21. října. Ve čtvrtek 17. října večer se bude nacházet v Hyádách a nedaleko Aldebaranu setrvá po celou noc. Hvězda 3. velikosti zeta Tauri se velmi přiblíží jižnímu okraji Měsíce v noci 18./19. října. Zákryt bude viditelný v severních partiích ČR, ale v části republiky proběhne i zajímavější tečný zákryt.

Planety:
Jupiter (−2 mag) je za večerního soumraku už jen velmi nízko nad jihozápadem. Saturn (0,5 mag) je tou dobou krátce po kulminaci nad jižním obzorem. Zatím ještě slabá planeta Mars (1,8 mag) se pomalu vynořuje na ranní obloze. Kolem 6:30 je pár stupňů nad východem u hvězdy Porrima v Panně.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Naše hvězda prodělává hluboké minimum aktivity beze skvrn, erupcí či množství protuberancí. Jednu aktivní protuberanci zachytil Pavel Prokop v sobotu 12. října. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

V pátek 11. října zemřela legenda kosmonautiky, Alexej Leonov, který je znám především jako první člověk, který vystoupil do volného kosmu z Voschodu 2, ale také jako člen historického letu Sojuz-Apollo. Byl to ale především skvělý člověk a také výborný malíř.

Minulý týden vystoupili Drew Morgan a Christina Kochová z ISS, aby vyměnili baterie na nosníku solárních panelů. Další podobný výstup je čeká ve středu 16. října.

Družice ICON, která si na svůj start počkala vlivem odkladů kvůli raketě Pegasus-XL, se dočkala úspěšného vypuštění 11. října nad ránem našeho času. Start proběhl z podvěsu letadla L-1011 Stargazer u pobřeží Floridy. Družice určená ke studiu ionosféry měla původně startovat už v roce 2017.

9. října proběhl úspěšný start ruské rakety Proton-M, která i s pomocí urychlovacího stupně Briz-M vynesla telekomunikační družici Eutelsat 5 West B a také prototyp opraváře družic MEV-1.

14. října má startovat raketa Electron s technologickou demonstrační družicí PALISADE. 15. října je v plánu start rakety CZ-3B s telekomunikační družicí TJ-4.

Výročí

13. října 1959 (60 let) odstartovala s pomocí rakety Juno II americká družice Explorer 7. Studovala tepelnou bilanci Země a kosmické částice.

15. října 1829 (190 let) se narodil americký astronom Asaph Hall. Pracoval tehdy na US Naval Observatory ve Washingtonu a zde od roku 1875 používal tehdy největší refraktor světa o průměru 66 cm. Není tedy divu, že v srpnu 1877, když pozoroval Mars, objevil přitom jeho dva Měsíce Deimos a Phobos.

15. října 1909 (110 let) se narodil americký astronom Jesse Greenstein. Ještě na studiích v Harvardu se dostal k Fredu Whippleovi, když se snažil najít zdroj rádiového záření pocházejícího z Mléčné dráhy. V roce 1949 prokázal, že polarizované světlo z Galaxie je způsobeno uspořádáním prachových částic magnetickým polem, které je v souhlasném směru se spirálními rameny. Společně s Maartenem Schmidtem přišel s tím, že kvasary jsou ve skutečnosti velmi vzdálené galaxie. Dozvěděli se to díky posunu spektrálních čar kvasarů k červenému konci spektra.¨

18. října 1989 (30 let) byla úspěšně vypuštěna z paluby raketoplánu Atlantis, mise STS-34, sonda Galileo. Sonda společně s urychlovacím stupněm IUS se vydala k planetě Jupiter, kam po gravitačních manévrech dorazila kolem planetek Gaspra a Ida 7. 12. 1995. Cestou snímala dopad komety Shoemaker-Levy 9 a uvolnila pouzdro, které zkoumalo atmosféru planety. Samotná mise Galilea u Jupiteru přinesla množství nových poznatků o atmosféře a měsících. Skončila po vyčerpání pohonných látek 21. 9. 2003 v atmosféře planety.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a Jesličky
  • Výročí: Daqing Zhang
  • Výročí: Heinrich Schwabe

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Explorer 7, Asaph hall, Sonda Galileo, Jesse Greenstein, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »