Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 16. října 2019 v 19:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Obloha

Měsíc je v úplňku v neděli 13. října ve 23:08 SELČ a poslední čtvrť nastává až v pondělí 21. října. Ve čtvrtek 17. října večer se bude nacházet v Hyádách a nedaleko Aldebaranu setrvá po celou noc. Hvězda 3. velikosti zeta Tauri se velmi přiblíží jižnímu okraji Měsíce v noci 18./19. října. Zákryt bude viditelný v severních partiích ČR, ale v části republiky proběhne i zajímavější tečný zákryt.

Planety:
Jupiter (−2 mag) je za večerního soumraku už jen velmi nízko nad jihozápadem. Saturn (0,5 mag) je tou dobou krátce po kulminaci nad jižním obzorem. Zatím ještě slabá planeta Mars (1,8 mag) se pomalu vynořuje na ranní obloze. Kolem 6:30 je pár stupňů nad východem u hvězdy Porrima v Panně.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Naše hvězda prodělává hluboké minimum aktivity beze skvrn, erupcí či množství protuberancí. Jednu aktivní protuberanci zachytil Pavel Prokop v sobotu 12. října. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

V pátek 11. října zemřela legenda kosmonautiky, Alexej Leonov, který je znám především jako první člověk, který vystoupil do volného kosmu z Voschodu 2, ale také jako člen historického letu Sojuz-Apollo. Byl to ale především skvělý člověk a také výborný malíř.

Minulý týden vystoupili Drew Morgan a Christina Kochová z ISS, aby vyměnili baterie na nosníku solárních panelů. Další podobný výstup je čeká ve středu 16. října.

Družice ICON, která si na svůj start počkala vlivem odkladů kvůli raketě Pegasus-XL, se dočkala úspěšného vypuštění 11. října nad ránem našeho času. Start proběhl z podvěsu letadla L-1011 Stargazer u pobřeží Floridy. Družice určená ke studiu ionosféry měla původně startovat už v roce 2017.

9. října proběhl úspěšný start ruské rakety Proton-M, která i s pomocí urychlovacího stupně Briz-M vynesla telekomunikační družici Eutelsat 5 West B a také prototyp opraváře družic MEV-1.

14. října má startovat raketa Electron s technologickou demonstrační družicí PALISADE. 15. října je v plánu start rakety CZ-3B s telekomunikační družicí TJ-4.

Výročí

13. října 1959 (60 let) odstartovala s pomocí rakety Juno II americká družice Explorer 7. Studovala tepelnou bilanci Země a kosmické částice.

15. října 1829 (190 let) se narodil americký astronom Asaph Hall. Pracoval tehdy na US Naval Observatory ve Washingtonu a zde od roku 1875 používal tehdy největší refraktor světa o průměru 66 cm. Není tedy divu, že v srpnu 1877, když pozoroval Mars, objevil přitom jeho dva Měsíce Deimos a Phobos.

15. října 1909 (110 let) se narodil americký astronom Jesse Greenstein. Ještě na studiích v Harvardu se dostal k Fredu Whippleovi, když se snažil najít zdroj rádiového záření pocházejícího z Mléčné dráhy. V roce 1949 prokázal, že polarizované světlo z Galaxie je způsobeno uspořádáním prachových částic magnetickým polem, které je v souhlasném směru se spirálními rameny. Společně s Maartenem Schmidtem přišel s tím, že kvasary jsou ve skutečnosti velmi vzdálené galaxie. Dozvěděli se to díky posunu spektrálních čar kvasarů k červenému konci spektra.¨

18. října 1989 (30 let) byla úspěšně vypuštěna z paluby raketoplánu Atlantis, mise STS-34, sonda Galileo. Sonda společně s urychlovacím stupněm IUS se vydala k planetě Jupiter, kam po gravitačních manévrech dorazila kolem planetek Gaspra a Ida 7. 12. 1995. Cestou snímala dopad komety Shoemaker-Levy 9 a uvolnila pouzdro, které zkoumalo atmosféru planety. Samotná mise Galilea u Jupiteru přinesla množství nových poznatků o atmosféře a měsících. Skončila po vyčerpání pohonných látek 21. 9. 2003 v atmosféře planety.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a Jesličky
  • Výročí: Daqing Zhang
  • Výročí: Heinrich Schwabe

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Explorer 7, Asaph hall, Sonda Galileo, Jesse Greenstein, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »