Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2014

42. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 15. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 15. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 13. 10. do 19. 10. 2014

Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer se loučíme se Saturnem a Marsem. Ráno zmizela v záři Slunce Venuše, a tak vévodí ranní obloze již pěkně vysoko ležící Jupiter. Aktivita Slunce je středně vysoká. Začínají večerní přelety ISS. Mars mine kometa, která poprvé přilétá ke Slunci.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. října ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čvrti v noci ze středy na čtvrtek 15. října. Bude tedy viditelný v druhé polovině noci, ráno a dopoledne. V sobotu 18. října ráno bude jen 5 stupňů od planety Jupiter.

Planety:
Mars (0,9 mag) a Saturn (0,6 mag) se nachází na večerní soumrakové obloze velmi nízko nad jihozápadním obzorem.
Jupiter (−2 mag) stoupá ráno pěkně vysoko nad východní až jihovýchodní obzor. Velká červená skvrna (GRS) se poblíž středu kotoučku vyskytne v úterý 14. 10. (7:40 SELČ), v pátek 17. října (5:15) a v neděli 19. 10. (6:50). Koncem týdne máme také zajímavé úkazy Jupiterových měsíčků. Ve čtvrtek 16. 10. ve 4:07 vstupuje na kotouč měsíc Kallistó, v pátek 17. 10. přechází stín Ió (4:10–6:27) a také měsíc (5:19–7:36). V sobotu 18. 10. ve 3:19 končí přechod stínu Ganyméda a tento měsíc pak přechází mezi 4:24 a 8:03 SELČ.
Venuše (−4 mag) je nyní těsně vpravo od slunečního disku a najdeme ji jako jasný objekt v zorném poli korónografu SOHO. Slabší objekt, blížící se k Slunci zleva je Merkur.
Doporučit můžeme také večerní pozorování planet Neptun a Uran.

Aktivita Slunce je nízká, především proto, že skvrn je na viditelné části slunečního kotouče poměrně malé množství. S víkendem skvrn dále ubylo, bude napínavé sledovat další vývoj. K tomu můžete využít také aktuální snímky SDO.

Přelety ISS nyní probíhají na večerní obloze. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety družic hledejte také na Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • Mars a kometa C/2013 A1 (Siding Spring), dlouho očekávaný těsný průlet komety právě nastává. Kometa je zajímavá tím, že přilétá ke Slunci poprvé z dálav Oortova oblaku a my máme unikátní možnost studovat takovou kometu flotilou kosmických sond a robotů na povrchu Marsu. Šance, že bude jádro rozlišeno alespoň jako několik pixelů veliký objekt sice nedává naději na více spatřených detailů, ale přesto je to unikátní možnost, na kterou se chystá kamera Mars Reconaissance Orbiteru. Zajímavá data mohou přinést také Odyssey a MAVEN. Otázka je, jaká data přinese evropský Mars Express, a velkým otazníkem je, zda vůbec kometu zachytí některé z vozítek, neboť kometa bude pro ně asi slabá.
    K nejtěsnějšímu přiblížení komety k Marsu na vzdálenost pouhých 140 tisíc kilometrů dojde v neděli 19. října.
     
  • Stanice ISS žije výstupy do volného kosmu, jde především o opravárenskou činnost. V sobotu se vrací zpět na Zem čtvrtá loď Dragon.
     

Výročí:

  • 15. října 1829 (185 let) se narodil americký astronom Asaph Hall. Pracoval tehdy na US Naval Observatory ve Washingtonu a zde od roku 1875 používal tehdy největší refraktor světa o průměru 66 cm. Není tedy divu, že v srpnu 1877 pozoroval Mars a objevil přitom jeho dva Měsíce Deimos a Phobos.
     

Výhled na příští týden:

  • Maximum roje Orionid
  • Čína chystá oblet Měsíce
  • Částečné zatmění Slunce v severní Americe

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Asaph hall, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »