Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2015

42. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 14. října v 19:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 12. 10. do 18. 10. 2015. Měsíc kolem novu se překlápí z ranní oblohy na večerní. Velmi nízko nad jihozápadem je večer Saturn. Ráno je vidět planety Venuši, Jupiter, Mars a Merkur. Aktivita Slunce je opět nízká.

Obloha

Měsíc bude v novu 13. října ve 2:06. V pondělí 12. října ráno, pokud bude průzračně modrá obloha, jako v neděli ráno, nastává ideální příležitost ke spatření „starého“ Měsíce těsně před novem (cca 19 hodin a 20 minut před). Nezbývá než popřát, aby nepřišla mlha nebo nízká oblačnost a aby se někomu pozorování vydařilo. Ideální čas bude kolem 6:30 až 6:50 SELČ na azimutu 97°, tedy téměř na východě.
Přibližně od středy večer by měl být vidět tenký srpek Měsíce nad západem až jihozápadem, ale problém bude asi s počasím. Pro informaci uveďme, že 16. října večer kolem 19:30 by měl být Měsíc jen 2,5° nad Saturnem.

Planety:
Venuše (–4,4 mag) je vidět ráno nejlépe, protože je ze všech planet nejjasnější a také vystupuje za svítání nejvýše nad východní obzor. Navíc ji můžeme během jasného dne s průzračně modrou oblohou najít i na denní obloze, pokud si ji předtím vyhledáme například pomocí triedru, nebo GoTo montáže. Potom je k vidění i pouhým okem, jako krásná bílá hvězdička na modré obloze. V dalekohledu se pak jeví téměř jako měsíček ve čtvrti.
Níže nad obzorem jsou ráno planety Mars (1,8 mag) a Jupiter (–1,8 mag). V pátek, v sobotu a především v neděli budou tyto planety těsně u sebe. Dělit je bude necelý stupeň a vejdou se tak pohodlně do zorného pole dalekohledu.

Pokud jde o Merkur, tak jeho jasnost na ranní obloze roste až k -0,7 mag a je tak čím dál snáze pozorovatelný. V neděli ráno byl poblíž něj Měsíc a spolu s dalšími planetami by jej mohl snadno pozorovat každý, ovšem jasno bylo jen na severozápadě, jak ukazují snímky Aleše Majera z Jablonce.
Saturn (0,6 mag) je nyní jedinou večerní planetou a jeho viditelnost je velmi špatná nízko nad jihozápadem.

Aktivita Slunce je nízká. Není divu, skvrn na povrchu natočeném k Zemi rapidně ubylo. Skvrn bylo o víkendu tak málo, že se dala vyhlásit soutěž v jejich nalezení. Situace se může ale rychle zmenit. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Meteorické roje, které přináší podzimní obloha jsou především dva. Jednak jsou to Tauridy, které ve svých dvou větvích, severní a jižní, mají dlouhotrvající období zvýšené aktivity. Dále stojí za zmínku Orionidy, které se do maxima teprve blíží, ale už je lze nad ránem zahlédnout. Oba roje jsou aktivní v počtu asi tří meteorů za hodinu, tedy nic moc, ale spolu s dalšími meteory to už může být hezká podívaná. Tauridy odlišíme nejen podle směru letu, ale i jejich relativně nízké rychlosti 29 km/s, zatímco Orionidy s rychlostí 67 km/s vylétají z míst vlevo nahoru od oranžové Betelgeuse.

Kosmonautika

  • Společnost Orbital Sciences Corporation měla problém s havárií rakety Antares, která poničila startovní rampu. Mezitím se hodně událo. Startovní rampa už je opravena, loď Cygnus byla pro nejbližší starty zvětšena, protože ji bude dočasně vynášet Atlas a tato raketa je výkonnější. Nu a nakonec se připravuje i vylepšená raketa Antares, která bude startovat právě z opraveného kosmodromu ve Virginii. Přehledně o tom informoval článek Víta Straky na našem webu.
  • Ačkoli nebyla společnost Sierra Nevada Corporation vybrána jako budoucí dopravce posádky na ISS, neznamenalo to, že by svůj miniraketoplán Dream Chaser uložila k ledu. Naopak ráda by jej nabídla alespoň v bezpilotním režimu k dopravě nákladů. Výhodou by bylo, že by některé náklady byly k vyložení hned po přistání na pevné Zemi. Miniraketoplán má nyní navíc sklopná křídla a vejde se pod ochranný kryt raket, jako je např. Ariane 5 nebo Atlas V. Přehledně o tom informoval v Kosmotýdeníku Lukáš Houška.
  • Krásný dárek dostali fanoušci kosmonautiky v minulém týdnu, protože na Flickru byly uveřejněny skeny fotografií mise Apollo. Důležitým faktem je, že se jedná o neupravené originály. Každý se tak může vrátit do doby, kdy tyto snímky vznikly a prohlížet si známé i dosud nepublikované záběry, včetně těch nepovedených.
  • Zapomínat nemůžeme ani na New Horizons. A co nového bylo v souvislosti se zaslanými daty uveřejněno? Jednoznačně vede informace o tom, že Pluto má nádherně modrou atmosféru. Navíc byla prezentována ukázka míst výsktu vodního ledu. Zdaleka se nejedná o souvislé plochy, spíše jakoby byl led někde pod povrchem a různými procesy pak byl obnažen.
  • Nezvykle mnoho informací se podařilo zjistit o tajné družici NROL-55, která startovala z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii. Podle všech indicií jde o dvojici satelitů NOSS, které můžeme v noci vidět jako pozoruhodnou dvojici hvězd, letící pomalu na polární dráze skrz oblohu.

Výročí

  • 12. října 1915 (100 let) oznámil astronom skotského původu Robert Innes, že objevil nejbližší hvězdu, Proximu Centauri. Jméno hvězdy znamená v překladu nejbližší z Kentaura, takže dobře vystihuje fakt, že je 4,22 světelného roku daleko, jen nepatrně blíže než mnohem jasnější alfa Kentaura. Proxima je slabá hvězda (11 mag) protože jde o červeného trpaslíka.
  • 17. října 1820 (195 let) se narodil francouzský matematik a astronom Édouard Roche. Známá je Rocheho mez, kdy se pevné těleso vlivem gravitace planety začne drolit a může vytvořit i prstenec planety. Roche se domníval, že takto vznikl prstenec Saturnu, když se velký měsíc dostal pod tuto hranici.

Výhled na příští týden

  • Končí letní čas
  • Setkání ranních planet + Merkur
  • Měsíc kolem čtvrti večer
  • Výročí: Subrahmanyan Chandrasekhar
  • Výročí: Karl Guthe Jansky
  • Výročí: Nedělinova katastrofa

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »