Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2015

42. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 14. října v 19:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 12. 10. do 18. 10. 2015. Měsíc kolem novu se překlápí z ranní oblohy na večerní. Velmi nízko nad jihozápadem je večer Saturn. Ráno je vidět planety Venuši, Jupiter, Mars a Merkur. Aktivita Slunce je opět nízká.

Obloha

Měsíc bude v novu 13. října ve 2:06. V pondělí 12. října ráno, pokud bude průzračně modrá obloha, jako v neděli ráno, nastává ideální příležitost ke spatření „starého“ Měsíce těsně před novem (cca 19 hodin a 20 minut před). Nezbývá než popřát, aby nepřišla mlha nebo nízká oblačnost a aby se někomu pozorování vydařilo. Ideální čas bude kolem 6:30 až 6:50 SELČ na azimutu 97°, tedy téměř na východě.
Přibližně od středy večer by měl být vidět tenký srpek Měsíce nad západem až jihozápadem, ale problém bude asi s počasím. Pro informaci uveďme, že 16. října večer kolem 19:30 by měl být Měsíc jen 2,5° nad Saturnem.

Planety:
Venuše (–4,4 mag) je vidět ráno nejlépe, protože je ze všech planet nejjasnější a také vystupuje za svítání nejvýše nad východní obzor. Navíc ji můžeme během jasného dne s průzračně modrou oblohou najít i na denní obloze, pokud si ji předtím vyhledáme například pomocí triedru, nebo GoTo montáže. Potom je k vidění i pouhým okem, jako krásná bílá hvězdička na modré obloze. V dalekohledu se pak jeví téměř jako měsíček ve čtvrti.
Níže nad obzorem jsou ráno planety Mars (1,8 mag) a Jupiter (–1,8 mag). V pátek, v sobotu a především v neděli budou tyto planety těsně u sebe. Dělit je bude necelý stupeň a vejdou se tak pohodlně do zorného pole dalekohledu.

Pokud jde o Merkur, tak jeho jasnost na ranní obloze roste až k -0,7 mag a je tak čím dál snáze pozorovatelný. V neděli ráno byl poblíž něj Měsíc a spolu s dalšími planetami by jej mohl snadno pozorovat každý, ovšem jasno bylo jen na severozápadě, jak ukazují snímky Aleše Majera z Jablonce.
Saturn (0,6 mag) je nyní jedinou večerní planetou a jeho viditelnost je velmi špatná nízko nad jihozápadem.

Aktivita Slunce je nízká. Není divu, skvrn na povrchu natočeném k Zemi rapidně ubylo. Skvrn bylo o víkendu tak málo, že se dala vyhlásit soutěž v jejich nalezení. Situace se může ale rychle zmenit. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Meteorické roje, které přináší podzimní obloha jsou především dva. Jednak jsou to Tauridy, které ve svých dvou větvích, severní a jižní, mají dlouhotrvající období zvýšené aktivity. Dále stojí za zmínku Orionidy, které se do maxima teprve blíží, ale už je lze nad ránem zahlédnout. Oba roje jsou aktivní v počtu asi tří meteorů za hodinu, tedy nic moc, ale spolu s dalšími meteory to už může být hezká podívaná. Tauridy odlišíme nejen podle směru letu, ale i jejich relativně nízké rychlosti 29 km/s, zatímco Orionidy s rychlostí 67 km/s vylétají z míst vlevo nahoru od oranžové Betelgeuse.

Kosmonautika

  • Společnost Orbital Sciences Corporation měla problém s havárií rakety Antares, která poničila startovní rampu. Mezitím se hodně událo. Startovní rampa už je opravena, loď Cygnus byla pro nejbližší starty zvětšena, protože ji bude dočasně vynášet Atlas a tato raketa je výkonnější. Nu a nakonec se připravuje i vylepšená raketa Antares, která bude startovat právě z opraveného kosmodromu ve Virginii. Přehledně o tom informoval článek Víta Straky na našem webu.
  • Ačkoli nebyla společnost Sierra Nevada Corporation vybrána jako budoucí dopravce posádky na ISS, neznamenalo to, že by svůj miniraketoplán Dream Chaser uložila k ledu. Naopak ráda by jej nabídla alespoň v bezpilotním režimu k dopravě nákladů. Výhodou by bylo, že by některé náklady byly k vyložení hned po přistání na pevné Zemi. Miniraketoplán má nyní navíc sklopná křídla a vejde se pod ochranný kryt raket, jako je např. Ariane 5 nebo Atlas V. Přehledně o tom informoval v Kosmotýdeníku Lukáš Houška.
  • Krásný dárek dostali fanoušci kosmonautiky v minulém týdnu, protože na Flickru byly uveřejněny skeny fotografií mise Apollo. Důležitým faktem je, že se jedná o neupravené originály. Každý se tak může vrátit do doby, kdy tyto snímky vznikly a prohlížet si známé i dosud nepublikované záběry, včetně těch nepovedených.
  • Zapomínat nemůžeme ani na New Horizons. A co nového bylo v souvislosti se zaslanými daty uveřejněno? Jednoznačně vede informace o tom, že Pluto má nádherně modrou atmosféru. Navíc byla prezentována ukázka míst výsktu vodního ledu. Zdaleka se nejedná o souvislé plochy, spíše jakoby byl led někde pod povrchem a různými procesy pak byl obnažen.
  • Nezvykle mnoho informací se podařilo zjistit o tajné družici NROL-55, která startovala z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii. Podle všech indicií jde o dvojici satelitů NOSS, které můžeme v noci vidět jako pozoruhodnou dvojici hvězd, letící pomalu na polární dráze skrz oblohu.

Výročí

  • 12. října 1915 (100 let) oznámil astronom skotského původu Robert Innes, že objevil nejbližší hvězdu, Proximu Centauri. Jméno hvězdy znamená v překladu nejbližší z Kentaura, takže dobře vystihuje fakt, že je 4,22 světelného roku daleko, jen nepatrně blíže než mnohem jasnější alfa Kentaura. Proxima je slabá hvězda (11 mag) protože jde o červeného trpaslíka.
  • 17. října 1820 (195 let) se narodil francouzský matematik a astronom Édouard Roche. Známá je Rocheho mez, kdy se pevné těleso vlivem gravitace planety začne drolit a může vytvořit i prstenec planety. Roche se domníval, že takto vznikl prstenec Saturnu, když se velký měsíc dostal pod tuto hranici.

Výhled na příští týden

  • Končí letní čas
  • Setkání ranních planet + Merkur
  • Měsíc kolem čtvrti večer
  • Výročí: Subrahmanyan Chandrasekhar
  • Výročí: Karl Guthe Jansky
  • Výročí: Nedělinova katastrofa

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »