Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2016

42. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 19. října 2016 v 19:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 17. 10. do 23. 10. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer velmi nízko na jihozápadě směřuje Venuše k Saturnu a ve Střelci je Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat téměř celou noc, pokud to dovolí Měsíc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit Jupiter. Aktivita Slunce se vrací k normálu (skvrn ubylo). K Marsu přilétá ExoMars 2016. Čeká nás několik přenosů ze startů raket. Kromě pondělních jde ještě o start kosmické lodi Sojuz MS-2 se třemi kosmonauty k ISS.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 22. října 2016 ve 21h 14min. SELČ.

Planety:
Venuše (–4 mag) přešla do souhvězdí Štíra, takže nedaleko pod ní je Antares a dál v Hadonoši je Saturn (0,5 mag). Všechny tři objekty nyní tvoří trojúhelník. Mars (0,3 mag) se pohybuje ve Střelci nad tzv. čajovou konvicí.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a spolu s Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat zvláště zvečera, protože v druhé půli noci ruší Měsíc.
Ráno se jako jitřenka objevuje na jihovýchodě Jupiter (–1,7 mag).

Aktivita Slunce se vrací k normálu, tedy k velmi nízké úrovni, jen s minimem větších skvrn. V minulém týdnu v důsledku zvýšené aktivity došlo k pěkným polárním zářím v severnějších šířkách. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Vrcholí Orionidy, tradiční říjnový roj Halleyovy komety. Tímto proudem meteoroidů Země prochází přibližně mezi 16. a 26. říjnem. S nejhustší částí se potkáváme každoročně kolem 21. října, kdy maximální zenitová frekvence dosahuje 20–30 meteorů za hodinu. Měsíc je tou dobou v poslední čtvrti a bude mírně rušit pozorování v době, kdy je radiant nejvýše (ten leží mezi Orionem a Blíženci v oblasti Orionova kyje). Rychlost meteorů je velká (67 km/s). Z dalších rojů připomeňme Jižní Tauridy, jejichž rychlost 30 km/s je poměrně snadno odliší od jiných. Kromě toho lze očekávat kolem desítky sporadických meteorů, takže celkově vzato se bude na co dívat.

Kosmonautika

  • Týden bude ve znamení několika startů raket, které stojí za to sledovat. Start čínské kosmické lodi Šen Čou-11 by měl být odvysílán v přímém přenosu v noci na pondělí a hned po něm bude odvysílán i start rakety Antares s nákladní lodí Cygnus k ISS. Vzhledem k tomu, že oba starty mají proběhnout krátce po sobě, plánuje k nim Kosmonautix.cz odvysílat přímý česky komentovaný přenos.
    Start rakety Čang Čeng-2F (Dlouhý pochod) s lodí Šen Čou 11 má proběhnout 17. 10. kolem 1h 30min. SELČ. Posádku kosmické lodi tvoří Ťing Chaj-pcheng a Čen Dong. Dvojice má za úkol během 33 denní mise obydlet novou stanici Tchien-kung 2 (Tiangong-2, Nebeský palác 2).
    Start vylepšené rakety Anatares s lodí Cygnus OA-5 je v plánu 17. 10. ve 2h 03min. SELČ.
  • Ve středu 19. října v 10h 05min. se mají zažehnout motory rakety Sojuz-FG s kosmickou lodí Sojuz MS-2. Na palubě bude trojice kosmonautů ve složení Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko (Rus) a Robert Kimbrough (USA). Cílem je samozřejmě Mezinárodní vesmírná stanice. Přímý česky komentovaný přenos poběží opět v režii Kosmonautixu.
  • Evropa přistává na Marsu. Mise ExoMars 2016 se rozdělil v neděli 16. října v 16h 42min SELČ na oběžnici TGO (Trace Gas Orbiter) a na přistávací modul EDM (Schiaparelli). Přistání na Marsu je v plánu 19. října v 16h 48min SELČ a nepochybně k němu přineseme aktualizovaný článek.

Výročí

  • 19. října 2006 (10 let) odstartoval evropský meteorologický satelit Metop-A. Jeho fotografie vídáme i na webu ČHMÚ. Jeho velký solární panel je schopen odrážet sluneční světlo a dělat tak podobné záblesky jako družice sítě Iridium. Metop-B startoval v září 2012 a Metop-C má startovat v říjnu 2018.
  • 22. října 1966 (50 let) odstartovala k Měsíci Luna 12. Jako třetí funkční družice okolo Měsíce byla především určena na podrobné snímkování povrchu Měsíce. Poslala na Zemi snímky s rozlišením až 15 metrů.

Výhled na příští týden

  • Měsíc a Jupiter ráno
  • Výročí: Tycho Brahe (úmrtí)
  • Výročí: Ariel, Umbriel, objev měsíců Uranu
  • Výročí: MESSENGER, poprvé kolem Venuše
  • Výročí: Japetus, objev měsíce Saturnu
  • Výročí: STEREO (A+B)
  • Výročí: RNDr. Vladimír Znojil, CSc.
  • Výročí: Saturn I, test vývoje rakety Saturn V
  • Výročí: Veněra 13

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Luna 12, MetOp-A


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »