Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2016

42. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 19. října 2016 v 19:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 17. 10. do 23. 10. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer velmi nízko na jihozápadě směřuje Venuše k Saturnu a ve Střelci je Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat téměř celou noc, pokud to dovolí Měsíc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit Jupiter. Aktivita Slunce se vrací k normálu (skvrn ubylo). K Marsu přilétá ExoMars 2016. Čeká nás několik přenosů ze startů raket. Kromě pondělních jde ještě o start kosmické lodi Sojuz MS-2 se třemi kosmonauty k ISS.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 22. října 2016 ve 21h 14min. SELČ.

Planety:
Venuše (–4 mag) přešla do souhvězdí Štíra, takže nedaleko pod ní je Antares a dál v Hadonoši je Saturn (0,5 mag). Všechny tři objekty nyní tvoří trojúhelník. Mars (0,3 mag) se pohybuje ve Střelci nad tzv. čajovou konvicí.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a spolu s Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat zvláště zvečera, protože v druhé půli noci ruší Měsíc.
Ráno se jako jitřenka objevuje na jihovýchodě Jupiter (–1,7 mag).

Aktivita Slunce se vrací k normálu, tedy k velmi nízké úrovni, jen s minimem větších skvrn. V minulém týdnu v důsledku zvýšené aktivity došlo k pěkným polárním zářím v severnějších šířkách. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Vrcholí Orionidy, tradiční říjnový roj Halleyovy komety. Tímto proudem meteoroidů Země prochází přibližně mezi 16. a 26. říjnem. S nejhustší částí se potkáváme každoročně kolem 21. října, kdy maximální zenitová frekvence dosahuje 20–30 meteorů za hodinu. Měsíc je tou dobou v poslední čtvrti a bude mírně rušit pozorování v době, kdy je radiant nejvýše (ten leží mezi Orionem a Blíženci v oblasti Orionova kyje). Rychlost meteorů je velká (67 km/s). Z dalších rojů připomeňme Jižní Tauridy, jejichž rychlost 30 km/s je poměrně snadno odliší od jiných. Kromě toho lze očekávat kolem desítky sporadických meteorů, takže celkově vzato se bude na co dívat.

Kosmonautika

  • Týden bude ve znamení několika startů raket, které stojí za to sledovat. Start čínské kosmické lodi Šen Čou-11 by měl být odvysílán v přímém přenosu v noci na pondělí a hned po něm bude odvysílán i start rakety Antares s nákladní lodí Cygnus k ISS. Vzhledem k tomu, že oba starty mají proběhnout krátce po sobě, plánuje k nim Kosmonautix.cz odvysílat přímý česky komentovaný přenos.
    Start rakety Čang Čeng-2F (Dlouhý pochod) s lodí Šen Čou 11 má proběhnout 17. 10. kolem 1h 30min. SELČ. Posádku kosmické lodi tvoří Ťing Chaj-pcheng a Čen Dong. Dvojice má za úkol během 33 denní mise obydlet novou stanici Tchien-kung 2 (Tiangong-2, Nebeský palác 2).
    Start vylepšené rakety Anatares s lodí Cygnus OA-5 je v plánu 17. 10. ve 2h 03min. SELČ.
  • Ve středu 19. října v 10h 05min. se mají zažehnout motory rakety Sojuz-FG s kosmickou lodí Sojuz MS-2. Na palubě bude trojice kosmonautů ve složení Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko (Rus) a Robert Kimbrough (USA). Cílem je samozřejmě Mezinárodní vesmírná stanice. Přímý česky komentovaný přenos poběží opět v režii Kosmonautixu.
  • Evropa přistává na Marsu. Mise ExoMars 2016 se rozdělil v neděli 16. října v 16h 42min SELČ na oběžnici TGO (Trace Gas Orbiter) a na přistávací modul EDM (Schiaparelli). Přistání na Marsu je v plánu 19. října v 16h 48min SELČ a nepochybně k němu přineseme aktualizovaný článek.

Výročí

  • 19. října 2006 (10 let) odstartoval evropský meteorologický satelit Metop-A. Jeho fotografie vídáme i na webu ČHMÚ. Jeho velký solární panel je schopen odrážet sluneční světlo a dělat tak podobné záblesky jako družice sítě Iridium. Metop-B startoval v září 2012 a Metop-C má startovat v říjnu 2018.
  • 22. října 1966 (50 let) odstartovala k Měsíci Luna 12. Jako třetí funkční družice okolo Měsíce byla především určena na podrobné snímkování povrchu Měsíce. Poslala na Zemi snímky s rozlišením až 15 metrů.

Výhled na příští týden

  • Měsíc a Jupiter ráno
  • Výročí: Tycho Brahe (úmrtí)
  • Výročí: Ariel, Umbriel, objev měsíců Uranu
  • Výročí: MESSENGER, poprvé kolem Venuše
  • Výročí: Japetus, objev měsíce Saturnu
  • Výročí: STEREO (A+B)
  • Výročí: RNDr. Vladimír Znojil, CSc.
  • Výročí: Saturn I, test vývoje rakety Saturn V
  • Výročí: Veněra 13

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Luna 12, MetOp-A


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »