Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2021

42. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 20. října 2021 v 18:45 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 10. do 24. 10. 2021. Měsíc bude v úplňku. Venuše je nízko nad jihozápadem. Nad jižním obzorem jsou večer Jupiter a Saturn. Ráno se nad jihovýchodní obzor šplhá Merkur. Aktivita Slunce je nízká. Filmaři se vrací z ISS. Mezitím k budované čínské stanici Tiangong dorazila nová tříčlenná posádka v lodi Šen-čou 13. Na skok do vesmíru se ve svých devadesáti letech podíval kapitán Kirk ze Star Treku. Sonda Lucy je na cestě k planetkám na dráze Jupiteru. Před 420 lety zemřel v Praze dánský astronom Tycho Brahe.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 20. října v 16:57 SELČ.

Planety:
Večer za soumraku je nízko nad jihozápadním obzorem Venuše (−4,4 mag). Jupiter (−2,6 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru.
Na ranní obloze se již objevuje zjasňující planeta Merkur, která bude příští pondělí 25. 10. v největší západní elongaci se Sluncem.

Aktivita Slunce je nízká, o víkendu zmizela i pěkná skvrna, která jej zdobila skoro 14 dní. Výskyt skvrn na povrchu Slunce lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

Sonda Lucy je na cestě k trojánům Jupiteru. Raketa Atlas V odstartovala v sobotu 16. října. Lucy postupně navštíví jednu planetku hlavního pásu a několik trojánů Jupiteru, mezi nimiž je například i dvojplanetka Patroclus-Menoetius. Patroclus byla původně objevena jako jediné těleso, ale ukázalo se, že jej tvoří dvě přibližně 100 km velké planetky obíhající kolem společného těžiště.

Sojuz MS-18 přistál v neděli v kazašské stepi. Na jeho palubě se na Zemi vrátil Oleg Novickij ze své půlroční mise na ISS a s ním se vrátili i filmaři – Klim Šipenko a Julia Peresild. Na stanici dojde 20. října k předokování Progressu MS-17 z modulu Poisk na Nauku.

K budované čínské stanici Tchien-kung, kterou zatím tvoří pouze hlavní modul Tchien-che s nákladní lodí Tchien-čou, se v noci na sobotu připojila kosmická loď Šen-čou 13. Tu vynesla do vesmíru v pátek 15. 10. raketa CZ-2F/G. Start proběhl přesně v den výročí letu prvního čínského kosmonauta (Jang Liwei). Na palubě Šen-čou 13 je jako velitel zkušený čínský kosmonaut Čaj Č‘-kang, který letěl již na Šen-čou 7, letová specialistka-pilotka Wang Ja-pching, která již letěla na Šen-čou 10, a nováček Jie Kuang-fu jako letový specialista.

V pátek 15. 10. jsme mohli sledovat druhý let rakety a lodi New Shepard s posádkou. Na balistický skok do výšky asi 106 km se vydal také herec William Shatner, představitel kapitána Kirka v seriálu Star Trek.

Čínská raketa CZ-2D vynesla 14. října sluneční h-alfa observatoř ChASE a řadu menších družic.

14. října vynesla raketa Sojuz-2.1b další družice One Web. Tato síť pro satelitní internet se tímto startem dostala do své poloviny plánovaného počtu asi 800 družic.

SpaceX zatím odložila start družic Starlink, který měl proběhnout 17. října.

23. října má odstartovat z Francouzské Guyany raketa Ariane 5 s geostacionárními družicemi SES-17 a Syracuse 4A (Comsat-NG 1). Pokud i tento start bude bezproblémový, otevře se cesta k plánovanému startu dalekohledu Jamese Webba 18. 12. tohoto roku.

Výročí

19. října 2006 (15 let) odstartoval evropský meteorologický satelit Metop-A. Jeho fotografie vídáme i na webu ČHMÚ. Jeho velký solární panel je schopen odrážet sluneční světlo a dělat tak podobné záblesky jako družice sítě Iridium. Metop-B startoval v září 2012 a Metop-C má startovat v říjnu 2018.

22. října 1966 (55 let) odstartovala k Měsíci Luna 12. Jako třetí funkční družice okolo Měsíce byla především určena na podrobné snímkování povrchu Měsíce. Poslala na Zemi snímky s rozlišením až 15 metrů.

24. října 1601 (420 let) zemřel v Praze významný dánský astronom Tycho Brahe. V Praze strávil pouze poslední dva roky svého života. Předtím stihl vybudovat skutečnou astronomickou observatoř na dánském ostrově Hven a stal se nejvýznamnějším vizuálním pozorovatelem před érou dalekohledů. Jeho pozorování Marsu sehrála významnou úlohu v určení zákonů o pohybech planet Johannem Keplerem. Rozbor ostatků moderními metodami v letech 2010 až 2012 vyloučil, že by za jeho smrtí stála otrava rtutí. Podle všeho zemřel přirozenou smrtí v souvislosti se selháním ledvin. Čtěte také rozhovor k 400. výročí s Pavlem Najserem.

24. října 1851 (170 let) objevil William Lassell dva měsíce Uranu. Po Tritonu objeveném 10. října 1846, krátce po objevu této poslední planety, se mu podařilo najít měsíce i u planety Uran: Ariel a Umbriel.

24. října 1946 (75 let) probíhal další zkušební let německé rakety V2 ze základny White Sands v USA. Při té příležitosti byla na palubě i filmová kamera a natočený film obsahoval první snímky Země z vesmíru. Nejrpve z výšky nad 100 km a na jaře 1947 i nad 100 mil.

24. října 2006 (15 let) proletěl MESSENGER poprvé kolem Venuše. Byl v té době na své dlouhé pouti zakončené třemi průlety kolem Merkuru. Do roku 2015 byl na oběžné dráze kolem nejmenší planety a přinášel nám úžasné poznatky o povrchu, vnitřní stavbě i okolí Merkuru. Závěrem ještě odkaz na stránku k 1. průletu kolem Venuše.

Výhled na příští týden 

  • Start Crew Dragonu (mise Crew-3 na ISS)
  • výročí: objev měsíce Saturnu Japetus
  • výročí: STEREO start
  • výročí: Vladimír Znojil
  • výročí: Saturn I, test vývoje rakety Saturn V
  • výročí: Veněra 13, start
  • výročí: první test raketového motoru v JPL

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Tycho Brahe, První snímek Země, Umbriel, Ariel, Luna 12, MetOp-A, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »