Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2012

43. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 24. října 2012 v 19 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 24. října 2012 v 19 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 22. 10. do 28. 10.

Měsíc je po první čtvrti. Pozorujeme hlavně Jupiter, ráno Venuši. Stále můžeme vidět nějaké meteory z Orionid nebo Taurid. Mezinárodní vesmírná stanice ISS přelétá večer. V neděli měníme čas.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. října v 19:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v první čtvrti v pondělí ráno. Během týdne se přesune pod Pegasův čtverec a vymaže z oblohy slabší objekty.

 

Jupiter v Býku 19. 10. 2012 Autor: Martin Gembec
Jupiter v Býku 19. 10. 2012
Autor: Martin Gembec
Planety:
Jupiter (-2,7 mag) najdeme stále v souhvězdí Býka, nyní je pěkně rozložen mezi otevřenými hvězdokupami NGC 1647 a 1746. Vychází už před 20. hodinou letního času. Po většinu noci je krásně vysoko pro pozorování detailů v jeho atmosféře i úkazů měsíců. Přechody Velké červené skvrny (GRS) a úkazy shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
23.10. 4:45   24.10. Io zatmění začíná 5:14
24.10. 0:35   24.10. Ganymed přechod stín 5:37-7:39
24.10. 20:30   25.10. Io přechod stín 2:22-4:32, měsíc 3:18-5:27
25.10. 6:25   25.10. Io zatmění zač. 23:42, zákryt konec (2:47)
26.10. 2:15   26.10. Io přechod stín 20:51-23:01, měsíc 21:44-23:54
26.10. 22:07   27.10. Europa zatmění zač. 4:00
28.10. 2:55   27.10. Io zákryt konec 21:13
28.10. 22:45   27.10. Ganymed zatmění konec 21:33, zákryt 23:10-(0:59)
      28.10. Europa přechod stín 22:08-(0:32), měsíc 23:52-(3:12)
Časy jsou v SELČ, 28. 10. v SEČ.

Venuše (-4 mag) přejde rozhraním souhvězdí Lva a Panny. Jako Jitřenku ji spatříme zhruba od čtyř ráno nad východem.

Slunce je trochu aktivnější. Na jeho povrchu najdeme řadu skvrn. Jestliže minulý víkend jsme se loučili s nadějí na vyšší aktivitu, pak tento týden je ve znamení vynoření se ještě aktivnější oblasti zcela na východním okraji slunečního disku. Silnější erupce třídy M tedy můžeme opravdu očekávat. Aktuální pohled na skvrny nabízí snímek z SDO.

Meteorický roj Orionid slábne, zatímco Tauridy udržují pořád stejnou i když nízkou frekvenci. Nějaký ten jasnější meteor tak není v těchto nocích ničím vzácným.

Přelety ISS jsou nyní ideálně viditelné ve večerních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. Server Heavens-Above vylepšil mapky pro ISS i přelety družic Iridium, vyzkoušejte. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • 23. října by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Sojuz s kosmickou lodí Soyuz TMA-06M. Připojení ke stanici je plánováno 25. října. Na palubě budou dva ruští kosmonauti Novickij a Tarelkin, kteří letí poprvé a americký astronaut Ford, pro kterého jde o druhý let.
     
  • 28. října se má od stanice ISS odpojit nákladní loď Dragon. Přes drobné obtíže pokračuje její mise úspěšně.
     
  • Americká organizace ULA starající se o vypouštění raket Atlas a Delta připravuje raketu Atlas V pro starty s lidskou posádkou. Na vrcholku rakety by měl být úmístěn malý raketoplán.
     

Výročí:

  • 24. října 2007 (5 let) odstartovala k Měsíci čínská sonda Chang'e 1. Jedná se o první čísnkou sondu a pracovala úspěšně asi rok.
     
  • 25. října 1877 (135 let) se narodil americký astronom Henry N. Russell. Jeho jméno je navždy zapsáno v názvu diagramu, který společně s Hertzsprungem vytvořil pro vývoj hvězd.
     

V neděli končí letní čas. Přecházíme na obvyklý středoevropský a to tím, že ve tři ráno posuneme hodiny zpět na druhou ráno. Cestující v nočním vlaku se mají na co těšit, vlak si hodinu postojí. My ostatní si déle pospíme.

Výhled na příští týden:

  • Úplněk a setkání s Jupiterem
  • Tauridy v maximu
  • Start bezpilotního raketoplánu USAF
  • zásobovací Progress k ISS
  • Výročí: Stardust - Annefrank
  • Výročí: Sputnik 2 (Lajka)

Mapa oblohy v říjnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »