Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2012

43. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 24. října 2012 v 19 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 24. října 2012 v 19 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 22. 10. do 28. 10.

Měsíc je po první čtvrti. Pozorujeme hlavně Jupiter, ráno Venuši. Stále můžeme vidět nějaké meteory z Orionid nebo Taurid. Mezinárodní vesmírná stanice ISS přelétá večer. V neděli měníme čas.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. října v 19:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v první čtvrti v pondělí ráno. Během týdne se přesune pod Pegasův čtverec a vymaže z oblohy slabší objekty.

 

Jupiter v Býku 19. 10. 2012 Autor: Martin Gembec
Jupiter v Býku 19. 10. 2012
Autor: Martin Gembec
Planety:
Jupiter (-2,7 mag) najdeme stále v souhvězdí Býka, nyní je pěkně rozložen mezi otevřenými hvězdokupami NGC 1647 a 1746. Vychází už před 20. hodinou letního času. Po většinu noci je krásně vysoko pro pozorování detailů v jeho atmosféře i úkazů měsíců. Přechody Velké červené skvrny (GRS) a úkazy shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
23.10. 4:45   24.10. Io zatmění začíná 5:14
24.10. 0:35   24.10. Ganymed přechod stín 5:37-7:39
24.10. 20:30   25.10. Io přechod stín 2:22-4:32, měsíc 3:18-5:27
25.10. 6:25   25.10. Io zatmění zač. 23:42, zákryt konec (2:47)
26.10. 2:15   26.10. Io přechod stín 20:51-23:01, měsíc 21:44-23:54
26.10. 22:07   27.10. Europa zatmění zač. 4:00
28.10. 2:55   27.10. Io zákryt konec 21:13
28.10. 22:45   27.10. Ganymed zatmění konec 21:33, zákryt 23:10-(0:59)
      28.10. Europa přechod stín 22:08-(0:32), měsíc 23:52-(3:12)
Časy jsou v SELČ, 28. 10. v SEČ.

Venuše (-4 mag) přejde rozhraním souhvězdí Lva a Panny. Jako Jitřenku ji spatříme zhruba od čtyř ráno nad východem.

Slunce je trochu aktivnější. Na jeho povrchu najdeme řadu skvrn. Jestliže minulý víkend jsme se loučili s nadějí na vyšší aktivitu, pak tento týden je ve znamení vynoření se ještě aktivnější oblasti zcela na východním okraji slunečního disku. Silnější erupce třídy M tedy můžeme opravdu očekávat. Aktuální pohled na skvrny nabízí snímek z SDO.

Meteorický roj Orionid slábne, zatímco Tauridy udržují pořád stejnou i když nízkou frekvenci. Nějaký ten jasnější meteor tak není v těchto nocích ničím vzácným.

Přelety ISS jsou nyní ideálně viditelné ve večerních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. Server Heavens-Above vylepšil mapky pro ISS i přelety družic Iridium, vyzkoušejte. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • 23. října by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Sojuz s kosmickou lodí Soyuz TMA-06M. Připojení ke stanici je plánováno 25. října. Na palubě budou dva ruští kosmonauti Novickij a Tarelkin, kteří letí poprvé a americký astronaut Ford, pro kterého jde o druhý let.
     
  • 28. října se má od stanice ISS odpojit nákladní loď Dragon. Přes drobné obtíže pokračuje její mise úspěšně.
     
  • Americká organizace ULA starající se o vypouštění raket Atlas a Delta připravuje raketu Atlas V pro starty s lidskou posádkou. Na vrcholku rakety by měl být úmístěn malý raketoplán.
     

Výročí:

  • 24. října 2007 (5 let) odstartovala k Měsíci čínská sonda Chang'e 1. Jedná se o první čísnkou sondu a pracovala úspěšně asi rok.
     
  • 25. října 1877 (135 let) se narodil americký astronom Henry N. Russell. Jeho jméno je navždy zapsáno v názvu diagramu, který společně s Hertzsprungem vytvořil pro vývoj hvězd.
     

V neděli končí letní čas. Přecházíme na obvyklý středoevropský a to tím, že ve tři ráno posuneme hodiny zpět na druhou ráno. Cestující v nočním vlaku se mají na co těšit, vlak si hodinu postojí. My ostatní si déle pospíme.

Výhled na příští týden:

  • Úplněk a setkání s Jupiterem
  • Tauridy v maximu
  • Start bezpilotního raketoplánu USAF
  • zásobovací Progress k ISS
  • Výročí: Stardust - Annefrank
  • Výročí: Sputnik 2 (Lajka)

Mapa oblohy v říjnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »