Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2012

43. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 24. října 2012 v 19 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 24. října 2012 v 19 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 22. 10. do 28. 10.

Měsíc je po první čtvrti. Pozorujeme hlavně Jupiter, ráno Venuši. Stále můžeme vidět nějaké meteory z Orionid nebo Taurid. Mezinárodní vesmírná stanice ISS přelétá večer. V neděli měníme čas.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. října v 19:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v první čtvrti v pondělí ráno. Během týdne se přesune pod Pegasův čtverec a vymaže z oblohy slabší objekty.

 

Jupiter v Býku 19. 10. 2012 Autor: Martin Gembec
Jupiter v Býku 19. 10. 2012
Autor: Martin Gembec
Planety:
Jupiter (-2,7 mag) najdeme stále v souhvězdí Býka, nyní je pěkně rozložen mezi otevřenými hvězdokupami NGC 1647 a 1746. Vychází už před 20. hodinou letního času. Po většinu noci je krásně vysoko pro pozorování detailů v jeho atmosféře i úkazů měsíců. Přechody Velké červené skvrny (GRS) a úkazy shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
23.10. 4:45   24.10. Io zatmění začíná 5:14
24.10. 0:35   24.10. Ganymed přechod stín 5:37-7:39
24.10. 20:30   25.10. Io přechod stín 2:22-4:32, měsíc 3:18-5:27
25.10. 6:25   25.10. Io zatmění zač. 23:42, zákryt konec (2:47)
26.10. 2:15   26.10. Io přechod stín 20:51-23:01, měsíc 21:44-23:54
26.10. 22:07   27.10. Europa zatmění zač. 4:00
28.10. 2:55   27.10. Io zákryt konec 21:13
28.10. 22:45   27.10. Ganymed zatmění konec 21:33, zákryt 23:10-(0:59)
      28.10. Europa přechod stín 22:08-(0:32), měsíc 23:52-(3:12)
Časy jsou v SELČ, 28. 10. v SEČ.

Venuše (-4 mag) přejde rozhraním souhvězdí Lva a Panny. Jako Jitřenku ji spatříme zhruba od čtyř ráno nad východem.

Slunce je trochu aktivnější. Na jeho povrchu najdeme řadu skvrn. Jestliže minulý víkend jsme se loučili s nadějí na vyšší aktivitu, pak tento týden je ve znamení vynoření se ještě aktivnější oblasti zcela na východním okraji slunečního disku. Silnější erupce třídy M tedy můžeme opravdu očekávat. Aktuální pohled na skvrny nabízí snímek z SDO.

Meteorický roj Orionid slábne, zatímco Tauridy udržují pořád stejnou i když nízkou frekvenci. Nějaký ten jasnější meteor tak není v těchto nocích ničím vzácným.

Přelety ISS jsou nyní ideálně viditelné ve večerních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. Server Heavens-Above vylepšil mapky pro ISS i přelety družic Iridium, vyzkoušejte. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • 23. října by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Sojuz s kosmickou lodí Soyuz TMA-06M. Připojení ke stanici je plánováno 25. října. Na palubě budou dva ruští kosmonauti Novickij a Tarelkin, kteří letí poprvé a americký astronaut Ford, pro kterého jde o druhý let.
     
  • 28. října se má od stanice ISS odpojit nákladní loď Dragon. Přes drobné obtíže pokračuje její mise úspěšně.
     
  • Americká organizace ULA starající se o vypouštění raket Atlas a Delta připravuje raketu Atlas V pro starty s lidskou posádkou. Na vrcholku rakety by měl být úmístěn malý raketoplán.
     

Výročí:

  • 24. října 2007 (5 let) odstartovala k Měsíci čínská sonda Chang'e 1. Jedná se o první čísnkou sondu a pracovala úspěšně asi rok.
     
  • 25. října 1877 (135 let) se narodil americký astronom Henry N. Russell. Jeho jméno je navždy zapsáno v názvu diagramu, který společně s Hertzsprungem vytvořil pro vývoj hvězd.
     

V neděli končí letní čas. Přecházíme na obvyklý středoevropský a to tím, že ve tři ráno posuneme hodiny zpět na druhou ráno. Cestující v nočním vlaku se mají na co těšit, vlak si hodinu postojí. My ostatní si déle pospíme.

Výhled na příští týden:

  • Úplněk a setkání s Jupiterem
  • Tauridy v maximu
  • Start bezpilotního raketoplánu USAF
  • zásobovací Progress k ISS
  • Výročí: Stardust - Annefrank
  • Výročí: Sputnik 2 (Lajka)

Mapa oblohy v říjnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »