Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2012

43. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 24. října 2012 v 19 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 24. října 2012 v 19 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 22. 10. do 28. 10.

Měsíc je po první čtvrti. Pozorujeme hlavně Jupiter, ráno Venuši. Stále můžeme vidět nějaké meteory z Orionid nebo Taurid. Mezinárodní vesmírná stanice ISS přelétá večer. V neděli měníme čas.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. října v 19:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v první čtvrti v pondělí ráno. Během týdne se přesune pod Pegasův čtverec a vymaže z oblohy slabší objekty.

 

Jupiter v Býku 19. 10. 2012 Autor: Martin Gembec
Jupiter v Býku 19. 10. 2012
Autor: Martin Gembec
Planety:
Jupiter (-2,7 mag) najdeme stále v souhvězdí Býka, nyní je pěkně rozložen mezi otevřenými hvězdokupami NGC 1647 a 1746. Vychází už před 20. hodinou letního času. Po většinu noci je krásně vysoko pro pozorování detailů v jeho atmosféře i úkazů měsíců. Přechody Velké červené skvrny (GRS) a úkazy shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
23.10. 4:45   24.10. Io zatmění začíná 5:14
24.10. 0:35   24.10. Ganymed přechod stín 5:37-7:39
24.10. 20:30   25.10. Io přechod stín 2:22-4:32, měsíc 3:18-5:27
25.10. 6:25   25.10. Io zatmění zač. 23:42, zákryt konec (2:47)
26.10. 2:15   26.10. Io přechod stín 20:51-23:01, měsíc 21:44-23:54
26.10. 22:07   27.10. Europa zatmění zač. 4:00
28.10. 2:55   27.10. Io zákryt konec 21:13
28.10. 22:45   27.10. Ganymed zatmění konec 21:33, zákryt 23:10-(0:59)
      28.10. Europa přechod stín 22:08-(0:32), měsíc 23:52-(3:12)
Časy jsou v SELČ, 28. 10. v SEČ.

Venuše (-4 mag) přejde rozhraním souhvězdí Lva a Panny. Jako Jitřenku ji spatříme zhruba od čtyř ráno nad východem.

Slunce je trochu aktivnější. Na jeho povrchu najdeme řadu skvrn. Jestliže minulý víkend jsme se loučili s nadějí na vyšší aktivitu, pak tento týden je ve znamení vynoření se ještě aktivnější oblasti zcela na východním okraji slunečního disku. Silnější erupce třídy M tedy můžeme opravdu očekávat. Aktuální pohled na skvrny nabízí snímek z SDO.

Meteorický roj Orionid slábne, zatímco Tauridy udržují pořád stejnou i když nízkou frekvenci. Nějaký ten jasnější meteor tak není v těchto nocích ničím vzácným.

Přelety ISS jsou nyní ideálně viditelné ve večerních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. Server Heavens-Above vylepšil mapky pro ISS i přelety družic Iridium, vyzkoušejte. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • 23. října by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Sojuz s kosmickou lodí Soyuz TMA-06M. Připojení ke stanici je plánováno 25. října. Na palubě budou dva ruští kosmonauti Novickij a Tarelkin, kteří letí poprvé a americký astronaut Ford, pro kterého jde o druhý let.
     
  • 28. října se má od stanice ISS odpojit nákladní loď Dragon. Přes drobné obtíže pokračuje její mise úspěšně.
     
  • Americká organizace ULA starající se o vypouštění raket Atlas a Delta připravuje raketu Atlas V pro starty s lidskou posádkou. Na vrcholku rakety by měl být úmístěn malý raketoplán.
     

Výročí:

  • 24. října 2007 (5 let) odstartovala k Měsíci čínská sonda Chang'e 1. Jedná se o první čísnkou sondu a pracovala úspěšně asi rok.
     
  • 25. října 1877 (135 let) se narodil americký astronom Henry N. Russell. Jeho jméno je navždy zapsáno v názvu diagramu, který společně s Hertzsprungem vytvořil pro vývoj hvězd.
     

V neděli končí letní čas. Přecházíme na obvyklý středoevropský a to tím, že ve tři ráno posuneme hodiny zpět na druhou ráno. Cestující v nočním vlaku se mají na co těšit, vlak si hodinu postojí. My ostatní si déle pospíme.

Výhled na příští týden:

  • Úplněk a setkání s Jupiterem
  • Tauridy v maximu
  • Start bezpilotního raketoplánu USAF
  • zásobovací Progress k ISS
  • Výročí: Stardust - Annefrank
  • Výročí: Sputnik 2 (Lajka)

Mapa oblohy v říjnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »