Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2015

43. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 21. října 2015 v 19:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 19. 10. do 25. 10. 2015. Měsíc je kolem první čtvrti a blíží se k úplňku. Zatímco Saturn na večerní obloze se s námi definitivně loučí, ráno se hezky setkávají Venuše, Jupiter a Mars. Tento týden je navíc vidět i Merkur. Aktivita Slunce je střední.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 20. října. Krásně tak vyniknou povrchové útvary kolem rozhraní světla a tmy.

Planety:
Krásné setkání planet nabízí ranní obloha. Venuše (–4,4 mag) je nejjasnější. Nedaleko je taky Jupiter (–1,8 mag) a poblíž obou jasných planet je i slabší Mars (1,7 mag). Mnohem níže k obzoru je stále ještě viditelný také Merkur s jasností až -1 mag, takže za průzračné oblohy bude snadno viditelný i pouhým okem.
Ještě v pondělí, 19. října, ráno bude blízko sebe dvojice Jupiter a Mars, ale následně se začnou přibližovat Jupiter s Venuší. Nejblíže je uvidíme v neděli 25. října ráno, kdy je bude dělit něco málo přes jeden stupeň na obloze. Vejdou se tedy v malém zvětšení do jednoho zorného pole dalekohledu.
Saturn (0,6 mag) už přestal být viditelný a tak se s ním touto zmínkou loučíme a počkáme, až projde konjunkcí se Sluncem a vynoří se na ranní obloze někdy v prosinci.

Aktivita Slunce je střední a závidí na počtu a velikosti viditelných skvrn. Ke středu disku se natáčí nejzajímavější oblast s největšími skvrnkami. Pokud začnou přibývat, nebo se nějaká zvětší, lze očekávat i zvýšenou erupční aktivitu. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

  • 14. října prolétla Cassini kolem Saturnova měsíce Enceladus a pořídila velmi působivé záběry jeho povrchu. Podle posledních informací má tento měsíc podpovrchový oceán a to se projevuje výraznými výtrysky vodních par z oblasti jeho jižního pólu. Tudy prosviští sonda 28. října jen 48 km nad povrchem. Poslední průlet kolem Endeladu je v plánu v prosinci a tím se přiblíží i konec mise Cassini.
  • Zajímavý videoseriál odstartoval na Streamu a má ho na svědomí Ondřej Šamárek a Dušan Majer z Kosmonautixu. Cílem je ukázat pomocí krátkých videí zajímavé kritické okamžiky kosmonautiky. Videa vychází ze stejnojmenné knihy, která nedávno vyšla.

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »