Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2016

44. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 2. listopadu 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 31. 10. do 6. 11. 2016. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze. Večer, velmi nízko na jihozápadě, zůstává Saturn, Venuše a Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat téměř celou noc. Na ranní obloze je Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn, což je v kontrastu s opakovaně vyšší geomagnetickou aktivitou. Sonda MRO ukázala zbytky po dopadu modulu Schiaparelli, za jehož problémy zřejmě stojí programová chyba.

Obloha

Měsíc byl v novu v neděli 30. října 2016 v 18 h 38 min. SEČ a první čtvrť bude až v pondělí 7. listopadu. Večer 2. 11. bude Měsíc vpravo od Venuše a Saturnu.

Planety:
Venuše (–4 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou v Hadonoši a jsou jen velmi nízko na jihozápadě.
Mars (0,4 mag) postupuje východní částí Střelce směrem ke Kozorohu.
Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat téměř celou noc.
Ráno je na jihovýchodě Jupiter (–1,7 mag) v Panně.

Aktivita Slunce je nízká, na povrchu se téměř nevyskytují skvrny. Přesto jsme v minulém týdnu již podruhé v krátkém období zaznamenali silnější geomagnetické bouře. Polární záře by zřejmě byly slabě vidět i od nás, avšak zakryla je oblačnost. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Tauridy jsou slabší meteorický roj přelomu října a listopadu. Částice Enckeho komety vstupují do atmosféry poměrně pomalu a někdy jsou tak velké, že způsobí pád jasného bolidu. Největší šance na pozorování takového jevu bývá kolem 5. listopadu.

Specialita pro náročné, to je upozornění na Novu Sgr, která nyní září ve Střelci a asi bude rychle slábnout. Více na druhé straně listopadové mapky.

Kosmonautika

  • Přistávací modul Schiaparelli, který dopadl na povrch Marsu neplánovaně volným pádem, byl opět detailně vyfotografován. Přesněji řečeno, vyfotografováno bylo to, co zbylo z jednotlivých částí, protože na místě dopadu samotného modulu je jen kráter a tmavá skvrna. Poslední informace hovoří o možnosti selhání komunikace mezi navigačním software a výškoměrem.
  • Juno funguje opět normálně. Sonda proletěla kolem planety v safe módu a nyní už opět pracuje. Další těsný průlet nastane 11. prosince a mají se sbírat vědecká data. O tom, zda bude také zapálen motor, aby se zkrátila oběžná doba, zprávy zatím nehovoří.

Výročí

  • 31. října 1936 (80 let) byl proveden první úspěšný test raketového motoru právě vznikající Laboratoří tryskových pohonů (JPL).
  • 4. listopadu 1981 (35 let) odstartovala sonda Veněra 14 k Venuši. 5. března 1982 se podařilo přistávacímu pouzdru dostat měkce na povrch Venuše. Zde provádělo úspěšně fotografický průzkum okolí a navíc odebralo a prozkoumalo vzorek půdy. Činnost ukončily asi po hodině kruté podmínky, které na povrchu Venuše panují (vysoká teplota a tlak).
  • 5. listopadu 1906 (110 let) se narodil významný americký astronom Fred Whipple. Jako první přišel s myšlenkou, že komety jsou jakési „špinavé sněhové koule“. To znamená, že je považujeme za pevná tělesa složená ze směsi prachu a různých druhů ledu. Whipple je také objevitelem několika komet. Zajímavé uplatnění má jeho vynález nazývaný Whippleův štít – jde o kombinaci jedné předsunuté vrstvy materiálu před tou spodní. Rychle letící částice v kosmickém prostoru se roztříští na vnější vrstvě a tím se zmenší účinek na tu vnitřní. Tento štít lépe chrání družice a orbitální stanice, než dříve používané masivní stínění. Na tomto principu byl vyroben také štít kometární sondy Stardust, která navštívila komety Wild 2 a Tempel 1.
  • 6. listopadu 1966 (50 let) odstartovala sonda Lunar Orbiter 2. Úspěšná sonda podrobně snímkovala povrch Měsíce, včetně míst vhodných pro přistání Apolla. Později ještě posloužila k detekci dopadů mikrometeoritů a měření radiace. Po vyčerpání pohonných látek byla navedena na povrch Měsíce, kam dopadla 11. října 1967.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Mars Global Surveyor
  • Výročí: Edmund Halley
  • Výročí: Gemini 12
  • Výročí: Seth Barnes Nicholson
  • Výročí: František Kadavý
  • Výročí: STS 2, Columbia

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Lunar Orbiter 2, NASA/JPL, Fred Whipple, Vesmírný týden, Veněra 14


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »