Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2011

45. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 9. 11. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 9. 11. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 7. 11. do 13. 11. 2011.

Měsíc bude v úplňku. Jupiter je po opozici viditelný celou noc. Mars najdeme ráno nedaleko Regula ve Lvu. Na Slunci je největší skupina skvrn současného cyklu aktivity.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: 9. 11. prochází 4 stupně nad Jupiterem. Úplněk nastává 10. listopadu.

Planety:
Jupiter (-2,9 mag) v Beranu je viditelný celou noc. Vrcholí nad jihem již před jedenáctou večer. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
8. 11. 2:46   7. 11. Ió přechod měsíc 18:57-21:05, stín 19:11-21:21
8. 11. 22:37   7. 11. Ganyméd přechod měsíc 21:58-23:26, stín 22:48-0:44
9. 11. 18:28   8. 11. Ió zatmění konec 19:41
11. 11. 0:15   11. 11. Európa přechod měsíc 23:14-1:37, stín 23:55-2:22
11. 11. 20:06   13. 11. Ió přechod měsíc 2:15-4:23, stín 2:38-4:48
13. 11. 1:53   13. 11. Európa zatmění konec 20:39
13. 11. 21:44   13. 11. Ió zákryt zač. 23:33, zatmění konec 2:07
Časy jsou v SEČ.

Mars (1,0 mag) v souhvězdí Lva se ráno nalézá 50° vysoko téměř nad jihem. Pomalu se přibližuje k nejjasnější hvězdě Lva - Regulu. Tento týden budou k sobě nejblíže kolem 10. listopadu - asi 1,25°. Na malinkatém kotoučku (6") můžete zkoušet zahlédnout alespoň polární čepičku popř. náznaky výrazných albedových útvarů.

Slunce je opět aktivnější. Na jeho povrchu se objevila aktivní oblast s mnoha skvrnami, které dohromady zabírají největší plochu za poslední roky. Před víkendem byla naděje, že až se natočí směrem k Zemi, mohla by uvolnit energii silnou erupcí nejvyšší třídy X. Jaká bude realita sledujte na našem aurora-monitoru nebo anglicky na Spaceweather.com.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Přelety ISS na večerní obloze neuvidíme. Ve dne se však může trefit na sluneční kotouč. S patřičným ochranným filtrem na dalekohledu můžeme zachytit její mihnutí se před Sluncem. Jeden takový přelet například nastane 8. listopadu před 10. hodinou přibližně na linii Č. Budějovice - Havl. Brod - Žamberk. Další linie pak v neděli přibližně ve 14:45 protíná Ostravu, Havířov či Těšín. Stačí si upřesnit počasí, čas a místo přeletu podle serveru Calsky.com a vyrazit.

Kosmonautika:

Výročí

  • 6. listopadu 1966 (45 let) odstartovala sonda Lunar Orbiter 2. Úspěšná sonda podrobně snímkovala povrch Měsíce včetně míst vhodných pro přistání Apollo. Později ještě posloužila k detekci dopadů mikrometeoritů a měření radiace. Po vyčerpání pohonných látek byla navedena na povrch Měsíce, kam dopadla 11. října 1967.
  • 7. listopadu 1996 (15 let) startovala k Marsu úspěšná sonda Mars Global Surveyor. Donedávna se jednalo o nejdéle fungující satelit Marsu, jehož rekord nyní překonává jiná dlouhopracující sonda Mars Odyssey. Na oběžnou dráhu Marsu byla navedena 12. 9. 1997 a 2. listopadu 2006 s námi přestala komunikovat.
  • 8. listopadu 1656 (355 let) se narodil Edmund Halley. Jakkoli je znám mezi veřejností nejvíce jako člověk, po kterém se jmenuje kometa, která se pravidelně vrací ke Slunci, mně se vybaví spíše jako významný geofyzik, astronom a vůbec člověk, který měl co do činění s pokrokem fyziky a astronomie. Významný je také jeho vliv na Isaaca Newtona, kterému pomohl vydat jeho nejvýznamnější dílo o silách a gravitaci.
  • 11. listopadu 1966 (45 let) startoval závěrečný let přípravného programu letu před misí Apollo - Gemini 12. Jim Lowell a Edwin Aldrin procvičovali setkávání a spojení s cílovým tělesem Agena, vystupovali do vesmírného prostoru a prováděli mnoho dalších experimentů.
  • 12. listopadu 1981 (30 let) odstartoval ke svému druhému letu raketoplán Columbia. Šlo o druhý let raketoplánu vůbec a poprvé letěla nějaká kosmická loď podruhé do vesmíru jako opakovatelně použitelný vesmírný dopravní prostředek. Velitel J. Engle a pilot R. Truly měli testovat manipulátor - "kanadskou ruku", ale selhání jedné ze tří důležitých jednotek pro výrobu vody a elektřiny vedlo ke zkrácení mise na dva dny. Mnoho dalších úkolů mise se ale podařilo ověřit a splnit. Byl to také poslední let raketoplánu s bíle natřenou externí nádrží. Při dalších letech již měly pro STS charakteristickou oranžovočervenou barvu, čímž se zároveň ušetřilo na hmotnosti nádrže asi 272 kg.
  • 12. listopadu 1891 (120 let) se narodil astronom Seth Barnes Nicholson, objevitel čtyř jupiterových měsíců. Svůj astronomický život strávil především na Mount Wilsonu a věnoval se studiu Slunce.

Mapa oblohy v listopadu, Jupiter a zajímavosti ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Lunar Orbiter 2, MGC - Mars Global Surveyor, Edmund Halley, Gemini 12


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »