Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2012

45. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 7. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 7. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 5. 11. do 11. 11.

Měsíc bude v poslední čtvrti. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno Venuše. Padají Tauridy. 168P/Hergenrother je kometkou pro menší dalekohledy.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. října v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v poslední čtvrti po půlnoci na středu 7. listopadu. Prochází Rakem a Lvem do Panny, kde se 11. listopadu ráno přiblíží k jasné planetě Venuši.

 

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) najdeme před druhou ráno velmi vysoko v souhvězdí Býka. Vychází večer před 18. hodinou a je tak viditelný prakticky celou noc. V tabulce najdete časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a úkazy měsíčků.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
5.11. 19:20   6.11. Europa zatmění zač. 18:53, zákryt konec 22:34
6.11. 5:15   8.11. Io přechod stín 5:10-7:20, měsíc zač. 5:48
7.11. 1:10   9.11. Io zatmění zač. 2:31, zákryt konec 5:17
7.11. 21:00   9.11. Io přechod stín 23:39-(1:49), měsíc (0:14-2:24)
8.11. 6:55   10.11. Io zatmění zač. 20:59, zákryt konec 23:43
9.11. 2:45   11.11. Ganymed zatmění 2:31-4:34, zákryt 4:55-6:44
9.11. 22:40   11.11. Io přechod stín 18:07-20:17, měsíc 18:40-20:50
10.11. 18:30   12.11. Europa přechod stín 3:20-5:44, měsíc 4:27-6:47
11.11. 4:24      
12.11. 0:16      
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4 mag) se nachází v Panně. Najdeme ji nad východem zhruba od čtyř ráno. Začátkem týdne je blízko gammy Virginis, hvězdě Porrima.

Slunce je málo aktivní a velké skvrny pomalu zapadly. Musíme tedy s napětím vyčkat, zda se nějaké větší oblasti se skvrnami zničehonic nevytvoří nebo nepřitočí z odvrácené polokoule. Jak vypadá povrch Slunce si můžete prohlížet na aktuálním snímku z SDO.

Také tento týden doporučujeme meteorický roj TauridNa tento týden připadá maximum tzv. severních Taurid. Měli bychom slyšet o pádu jasnějších meteorů, tzv. bolidů. Typickým příkladem je třeba pád opravdu extrémně jasného kousku v Americe.

Kometa 168P/Hergenrother sice zeslábla a je tak dostupná spíše většími dalekohledy, ale ve večerních hodinách už neruší Měsíc a kometku najdeme vysoko na obloze nad Pegasovým čtvercem. Informace a mapku hledejte na kommet.cz.

Kosmonautika:

  • Pokud jste pochybovali, zda je Curiosity ženského rodu, pak soly 84 a 85 daly jasnou odpověď, neboť jen žena je tak krásná a fotí sama sebe a neváhá svůj autoportrét poslat třeba i na Facebook. Snímky pořídila kamera na konci robotické paže a nadšenci se na ně těšili snad už od dne přistání. Ze snímků vznikne také pěkný 3D snímek, protože paže se mezi oběma soly pohnula.
    Dále došlo k průzkumu vzorků atmosféry i písku přístroji CheMin a SAM. Metan nakonec nalezen nebyl, písek i atmosféra naopak vykázaly očekávané složení.
     
  • 9. listopadu by si měli na své přijít příznivci evropské mohutné rakety Ariane 5-ECA. Ta by měla vynést další dvě geostacionární družice, Eutelsat 21B/W6A a Star One C3.
     
  • Raketoplány už jsou pomalu na svých místech. Přesun tentokrát absolvoval po zemi Atlantis na Floridě. Při bouři Sandy došlo k poškození směrovky raketoplánu Enterprise, modelu, který byl určen pro lety v atmosféře.
     

Výročí:

  • 7. listopadu 1967 (45 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Surveyor 6. Tento let patřil k posledním v průzkumných misích před letem lodí Apollo. Sonda přistála měkce 10. listopadu, odebrala vzorky půdy, pořídila snímky a dokonce popoletěla o 2,5 metru.
     
  • 8. listopadu 1982 (30 let) dopadl do městečka Wethersfield v Connecticutu v USA meteorit. Bylo to zajímavé ze dvou důvodů. Stalo se totiž podruhé během 11 let, kdy toto městečko zažilo dopad meteoritů, navíc při tomto pádu se jeden meteorit trefil do domu, stejně jako při prvním pádu. Meteorit propadl střechou, ale nikoho nezranil.
     
  • 9. listopadu 1967 (45 let) odstartovala k prvnímu zkušebnímu letu nejsilnější raketa všech dob Saturn V. Let Apollo 4 pomohl vyzkoušet také tepelný štít kosmické lodi. Přes drobné závady byl let hodnocen jako velmi úspěšný. V porovnání s marným snažením Sovětů s jejich raketou N-1 se nelze divit.
     
  • 11. listopadu 1572 (440 let) zaznamenal a podrobně popsal novou hvězdu v souhvězdí Cassiopeje známý dánský astronom Tycho Brahe. Dnes je známa jako supernova 1572. Je známo, že ještě před Tychonem pozorovali supernovu jiní astronomové, ale nepodali k ní tak podrobný popis. Ke zjasnění došlo někdy mezi 2. a 6. listopadem 1572. Tato supernova v podstatě znamenala počátek bourání představy o neměnných nebeských sférách.
     

Výhled na příští týden:

  • Úplné zatmění Slunce na jižní polokouli
  • Měsíc kolem novu
  • Leonidy v maximu
  • Výročí: Rosetta u Země

Mapa oblohy v listopadu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »