Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2012

45. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 7. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 7. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 5. 11. do 11. 11.

Měsíc bude v poslední čtvrti. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno Venuše. Padají Tauridy. 168P/Hergenrother je kometkou pro menší dalekohledy.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. října v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v poslední čtvrti po půlnoci na středu 7. listopadu. Prochází Rakem a Lvem do Panny, kde se 11. listopadu ráno přiblíží k jasné planetě Venuši.

 

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) najdeme před druhou ráno velmi vysoko v souhvězdí Býka. Vychází večer před 18. hodinou a je tak viditelný prakticky celou noc. V tabulce najdete časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a úkazy měsíčků.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
5.11. 19:20   6.11. Europa zatmění zač. 18:53, zákryt konec 22:34
6.11. 5:15   8.11. Io přechod stín 5:10-7:20, měsíc zač. 5:48
7.11. 1:10   9.11. Io zatmění zač. 2:31, zákryt konec 5:17
7.11. 21:00   9.11. Io přechod stín 23:39-(1:49), měsíc (0:14-2:24)
8.11. 6:55   10.11. Io zatmění zač. 20:59, zákryt konec 23:43
9.11. 2:45   11.11. Ganymed zatmění 2:31-4:34, zákryt 4:55-6:44
9.11. 22:40   11.11. Io přechod stín 18:07-20:17, měsíc 18:40-20:50
10.11. 18:30   12.11. Europa přechod stín 3:20-5:44, měsíc 4:27-6:47
11.11. 4:24      
12.11. 0:16      
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4 mag) se nachází v Panně. Najdeme ji nad východem zhruba od čtyř ráno. Začátkem týdne je blízko gammy Virginis, hvězdě Porrima.

Slunce je málo aktivní a velké skvrny pomalu zapadly. Musíme tedy s napětím vyčkat, zda se nějaké větší oblasti se skvrnami zničehonic nevytvoří nebo nepřitočí z odvrácené polokoule. Jak vypadá povrch Slunce si můžete prohlížet na aktuálním snímku z SDO.

Také tento týden doporučujeme meteorický roj TauridNa tento týden připadá maximum tzv. severních Taurid. Měli bychom slyšet o pádu jasnějších meteorů, tzv. bolidů. Typickým příkladem je třeba pád opravdu extrémně jasného kousku v Americe.

Kometa 168P/Hergenrother sice zeslábla a je tak dostupná spíše většími dalekohledy, ale ve večerních hodinách už neruší Měsíc a kometku najdeme vysoko na obloze nad Pegasovým čtvercem. Informace a mapku hledejte na kommet.cz.

Kosmonautika:

  • Pokud jste pochybovali, zda je Curiosity ženského rodu, pak soly 84 a 85 daly jasnou odpověď, neboť jen žena je tak krásná a fotí sama sebe a neváhá svůj autoportrét poslat třeba i na Facebook. Snímky pořídila kamera na konci robotické paže a nadšenci se na ně těšili snad už od dne přistání. Ze snímků vznikne také pěkný 3D snímek, protože paže se mezi oběma soly pohnula.
    Dále došlo k průzkumu vzorků atmosféry i písku přístroji CheMin a SAM. Metan nakonec nalezen nebyl, písek i atmosféra naopak vykázaly očekávané složení.
     
  • 9. listopadu by si měli na své přijít příznivci evropské mohutné rakety Ariane 5-ECA. Ta by měla vynést další dvě geostacionární družice, Eutelsat 21B/W6A a Star One C3.
     
  • Raketoplány už jsou pomalu na svých místech. Přesun tentokrát absolvoval po zemi Atlantis na Floridě. Při bouři Sandy došlo k poškození směrovky raketoplánu Enterprise, modelu, který byl určen pro lety v atmosféře.
     

Výročí:

  • 7. listopadu 1967 (45 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Surveyor 6. Tento let patřil k posledním v průzkumných misích před letem lodí Apollo. Sonda přistála měkce 10. listopadu, odebrala vzorky půdy, pořídila snímky a dokonce popoletěla o 2,5 metru.
     
  • 8. listopadu 1982 (30 let) dopadl do městečka Wethersfield v Connecticutu v USA meteorit. Bylo to zajímavé ze dvou důvodů. Stalo se totiž podruhé během 11 let, kdy toto městečko zažilo dopad meteoritů, navíc při tomto pádu se jeden meteorit trefil do domu, stejně jako při prvním pádu. Meteorit propadl střechou, ale nikoho nezranil.
     
  • 9. listopadu 1967 (45 let) odstartovala k prvnímu zkušebnímu letu nejsilnější raketa všech dob Saturn V. Let Apollo 4 pomohl vyzkoušet také tepelný štít kosmické lodi. Přes drobné závady byl let hodnocen jako velmi úspěšný. V porovnání s marným snažením Sovětů s jejich raketou N-1 se nelze divit.
     
  • 11. listopadu 1572 (440 let) zaznamenal a podrobně popsal novou hvězdu v souhvězdí Cassiopeje známý dánský astronom Tycho Brahe. Dnes je známa jako supernova 1572. Je známo, že ještě před Tychonem pozorovali supernovu jiní astronomové, ale nepodali k ní tak podrobný popis. Ke zjasnění došlo někdy mezi 2. a 6. listopadem 1572. Tato supernova v podstatě znamenala počátek bourání představy o neměnných nebeských sférách.
     

Výhled na příští týden:

  • Úplné zatmění Slunce na jižní polokouli
  • Měsíc kolem novu
  • Leonidy v maximu
  • Výročí: Rosetta u Země

Mapa oblohy v listopadu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »