Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2012

45. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 7. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 7. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 5. 11. do 11. 11.

Měsíc bude v poslední čtvrti. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno Venuše. Padají Tauridy. 168P/Hergenrother je kometkou pro menší dalekohledy.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. října v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v poslední čtvrti po půlnoci na středu 7. listopadu. Prochází Rakem a Lvem do Panny, kde se 11. listopadu ráno přiblíží k jasné planetě Venuši.

 

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) najdeme před druhou ráno velmi vysoko v souhvězdí Býka. Vychází večer před 18. hodinou a je tak viditelný prakticky celou noc. V tabulce najdete časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a úkazy měsíčků.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
5.11. 19:20   6.11. Europa zatmění zač. 18:53, zákryt konec 22:34
6.11. 5:15   8.11. Io přechod stín 5:10-7:20, měsíc zač. 5:48
7.11. 1:10   9.11. Io zatmění zač. 2:31, zákryt konec 5:17
7.11. 21:00   9.11. Io přechod stín 23:39-(1:49), měsíc (0:14-2:24)
8.11. 6:55   10.11. Io zatmění zač. 20:59, zákryt konec 23:43
9.11. 2:45   11.11. Ganymed zatmění 2:31-4:34, zákryt 4:55-6:44
9.11. 22:40   11.11. Io přechod stín 18:07-20:17, měsíc 18:40-20:50
10.11. 18:30   12.11. Europa přechod stín 3:20-5:44, měsíc 4:27-6:47
11.11. 4:24      
12.11. 0:16      
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4 mag) se nachází v Panně. Najdeme ji nad východem zhruba od čtyř ráno. Začátkem týdne je blízko gammy Virginis, hvězdě Porrima.

Slunce je málo aktivní a velké skvrny pomalu zapadly. Musíme tedy s napětím vyčkat, zda se nějaké větší oblasti se skvrnami zničehonic nevytvoří nebo nepřitočí z odvrácené polokoule. Jak vypadá povrch Slunce si můžete prohlížet na aktuálním snímku z SDO.

Také tento týden doporučujeme meteorický roj TauridNa tento týden připadá maximum tzv. severních Taurid. Měli bychom slyšet o pádu jasnějších meteorů, tzv. bolidů. Typickým příkladem je třeba pád opravdu extrémně jasného kousku v Americe.

Kometa 168P/Hergenrother sice zeslábla a je tak dostupná spíše většími dalekohledy, ale ve večerních hodinách už neruší Měsíc a kometku najdeme vysoko na obloze nad Pegasovým čtvercem. Informace a mapku hledejte na kommet.cz.

Kosmonautika:

  • Pokud jste pochybovali, zda je Curiosity ženského rodu, pak soly 84 a 85 daly jasnou odpověď, neboť jen žena je tak krásná a fotí sama sebe a neváhá svůj autoportrét poslat třeba i na Facebook. Snímky pořídila kamera na konci robotické paže a nadšenci se na ně těšili snad už od dne přistání. Ze snímků vznikne také pěkný 3D snímek, protože paže se mezi oběma soly pohnula.
    Dále došlo k průzkumu vzorků atmosféry i písku přístroji CheMin a SAM. Metan nakonec nalezen nebyl, písek i atmosféra naopak vykázaly očekávané složení.
     
  • 9. listopadu by si měli na své přijít příznivci evropské mohutné rakety Ariane 5-ECA. Ta by měla vynést další dvě geostacionární družice, Eutelsat 21B/W6A a Star One C3.
     
  • Raketoplány už jsou pomalu na svých místech. Přesun tentokrát absolvoval po zemi Atlantis na Floridě. Při bouři Sandy došlo k poškození směrovky raketoplánu Enterprise, modelu, který byl určen pro lety v atmosféře.
     

Výročí:

  • 7. listopadu 1967 (45 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Surveyor 6. Tento let patřil k posledním v průzkumných misích před letem lodí Apollo. Sonda přistála měkce 10. listopadu, odebrala vzorky půdy, pořídila snímky a dokonce popoletěla o 2,5 metru.
     
  • 8. listopadu 1982 (30 let) dopadl do městečka Wethersfield v Connecticutu v USA meteorit. Bylo to zajímavé ze dvou důvodů. Stalo se totiž podruhé během 11 let, kdy toto městečko zažilo dopad meteoritů, navíc při tomto pádu se jeden meteorit trefil do domu, stejně jako při prvním pádu. Meteorit propadl střechou, ale nikoho nezranil.
     
  • 9. listopadu 1967 (45 let) odstartovala k prvnímu zkušebnímu letu nejsilnější raketa všech dob Saturn V. Let Apollo 4 pomohl vyzkoušet také tepelný štít kosmické lodi. Přes drobné závady byl let hodnocen jako velmi úspěšný. V porovnání s marným snažením Sovětů s jejich raketou N-1 se nelze divit.
     
  • 11. listopadu 1572 (440 let) zaznamenal a podrobně popsal novou hvězdu v souhvězdí Cassiopeje známý dánský astronom Tycho Brahe. Dnes je známa jako supernova 1572. Je známo, že ještě před Tychonem pozorovali supernovu jiní astronomové, ale nepodali k ní tak podrobný popis. Ke zjasnění došlo někdy mezi 2. a 6. listopadem 1572. Tato supernova v podstatě znamenala počátek bourání představy o neměnných nebeských sférách.
     

Výhled na příští týden:

  • Úplné zatmění Slunce na jižní polokouli
  • Měsíc kolem novu
  • Leonidy v maximu
  • Výročí: Rosetta u Země

Mapa oblohy v listopadu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání foceno od stanice Metra

Další informace »