Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2016

45. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 9. listopadu 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 7. 11. do 13. 11. 2016. Měsíc kolem čtvrti bude opět zdobit večerní oblohu. Večer je velmi nízko na jihozápadě Saturn, Venuše a Mars. Na ranní obloze je Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn. Zajímavý zákryt hvězdy planetkou je přichystán na ráno 8. listopadu. Čína úspěšně vyzkoušela novou těžkotonážní raketu Dlouhý pochod 5.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 7. listopadu 2016 ve 20 h 51 min. SEČ. Pokud se vyjasní, vyplatí se na něj zaměřit dalekohled, neboť v tomto období nádherně vynikají krátery na rozhraní světla a tmy.

Planety:
Venuše (–4 mag) je nyní nejlépe viditelnou planetou za soumraku nízko na jihozápadě, protože Saturn (0,5 mag) už pomalu mizí ve sluneční záři. Mars (0,4 mag) zatím Slunci uniká, protože se přesouvá do Kozoroha (7. a 8. 11. prochází na pomezí Střelce a Kozoroha kolem kulové hvězdokupy M 75).
Ráno je na jihovýchodě Jupiter (–1,7 mag) v Panně. 7. 11. po východu Slunce začíná přechod stínu Io, 8. 11. od 5 h 37 min SEČ přechází stín Europy. 10. 11. v půl šesté je na středu kotoučku GRS. Další vhodný přechod Velké červené skvrny nastává v sobotu 12. 11. v 7 h 15 min.

Aktivita Slunce je nízká, na povrchu se téměř nevyskytují skvrny. Stačí však rychlejší sluneční vítr z koronární díry nebo drobný závan ve slunečním větru a už jsou v severních šířkách pěkné polární záře. S aktivitou Slunce se můžeme pod velmi tmavou oblohou setkat i v podobě airglow, jako například na konci října. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Tauridy jsou slabší meteorický roj, jehož aktivita je nyní zvýšená. Částice Enckeho komety vstupují do atmosféry poměrně pomalu a někdy jsou tak velké, že způsobí pád jasného bolidu.

Za zajímavých zákrytů neopomeňme zajímavý přechod planetky Kalliope a jejího měsíce Linus přes relativně jasnou hvězdičku, který se odehraje 8. listopadu nad ránem.

Kosmonautika

  • Minulý týden proběhly dva zajímavé starty raket. Byl jím nejprve 2. 11. start japonské H-IIA s meteodružicí a hlavně poté 4. listopadu start těžkotonážní čínské rakety CZ-5. Tato raketa spadá do kategorií, jako jsou evropská Ariane 5, ruský Proton nebo Delta IV Heavy. Na nízkou oběžnou dráhu vynese 25 tun a na dráhu přechodovou ke geostacionární úctyhodných 14 tun.
  • V Bratislavě probíhá do 7. ledna výstava Cosmos Discovery. Podle pěkné reportáže Ondřeje Šamárka to bude asi lepší zážitek, než z pražské Gateway to Space. Tak se tam ještě zkuste vydat.

Výročí

  • 7. listopadu 1996 (20 let) startovala k Marsu úspěšná sonda Mars Global Surveyor. Donedávna se jednalo o nejdéle fungující satelit Marsu, jehož rekord nyní překonává jiná dlouhopracující sonda Mars Odyssey. Na oběžnou dráhu Marsu byla navedena 12. 9. 1997 a 2. listopadu 2006 s námi přestala komunikovat.
  • 8. listopadu 1656 (360 let) se narodil Edmund Halley. Jakkoli je znám mezi veřejností nejvíce jako člověk, po kterém se jmenuje kometa, která se pravidelně vrací ke Slunci, mně se vybaví spíše jako významný geofyzik, astronom a vůbec člověk, který měl co do činění s pokrokem fyziky a astronomie. Významný je také jeho vliv na Isaaca Newtona, kterému pomohl vydat jeho nejvýznamnější dílo o silách a gravitaci.
  • 11. listopadu 1966 (50 let) startoval závěrečný let přípravného programu letu před misí Apollo – Gemini 12. Jim Lowell a Edwin Aldrin procvičovali setkávání a spojení s cílovým tělesem Agena, vystupovali do vesmírného prostoru a prováděli mnoho dalších experimentů.
  • 12. listopadu 1891 (125 let) se narodil astronom Seth Barnes Nicholson, objevitel čtyř Jupiterových měsíců. Svůj astronomický život strávil především na Mount Wilsonu a věnoval se studiu Slunce.
  • 12. listopadu 1896 (120 let) se narodil český astronom František Kadavý, čestný člen České astronomické společnosti. Podílel se na chodu nově vzniklé společnosti po vzniku republiky, kdy zájem o ni opadal. Po založení Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně byl jejím prvním ředitelem. Podílel se na pozorování a shromažďování kreseb sluneční fotosféry.
  • 12. listopadu 1981 (35 let) odstartoval ke svému druhému letu raketoplán Columbia. Šlo o druhý let raketoplánu vůbec a poprvé letěla nějaká kosmická loď podruhé do vesmíru jako opakovatelně použitelný vesmírný dopravní prostředek. Velitel J. Engle a pilot R. Truly měli testovat manipulátor - "kanadskou ruku", ale selhání jedné ze tří důležitých jednotek pro výrobu vody a elektřiny vedlo ke zkrácení mise na dva dny. Mnoho dalších úkolů mise se ale podařilo ověřit a splnit. Byl to také poslední let raketoplánu s bíle natřenou externí nádrží. Při dalších letech již měly pro STS charakteristickou oranžovočervenou barvu, čímž se zároveň ušetřilo na hmotnosti nádrže asi 272 kg.

Výhled na příští týden

  • Úplněk
  • Výročí: Mariner 9
  • Výročí: Genesis-1
  • Výročí: deště Leonid
  • Výročí: Alois Vrátník

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: František Kadavý, Nicholson, MGC - Mars Global Surveyor, Edmund Halley, Gemini 12, Vesmírný týden, Raketoplán Columbia


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »