46. vesmírný týden 2011

Obloha:

Měsíc: 18. listopadu nastává poslední čtvrť. Měsíc bude dobře viditelný ráno a dopoledne. 19. listopadu projde asi 7° pod Marsem.

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) v Beranu je viditelný celou noc, kromě rána. Večer už je dobře viditelný nad východem, ale detaily na jeho povrchu lépe vyniknou, když vystoupí výše a světlo od něj prochází slabší vrstvou atmosféry. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

Merkur (-0,2 mag) a Venuše (-3,9 mag) by byli jistě zajímavou dvojicí nad jihozápadem, kdyby u nás neměla ekliptika tak malý sklon vůči obzoru. Přesto se za průzračného podvečera můžeme pokusit hned po západu Slunce vyhledat triedrem Venuši a třeba pod ní zahlédneme i Merkur. Výška nad obzorem však bude pranepatrná (mezi 0 a 4°).

Mars (0,9 mag) v souhvězdí Lva se ráno nalézá 50° vysoko téměř nad jihem. Stále je poměrně blízko nejjasnější hvězdě Lva - Regulu. Na malinkatém kotoučku (7") můžete zkoušet zahlédnout náznaky výrazných albedových útvarů, ale mnohem lépe se to daří za výborných podmínek fotografům, jako například minulý týden Danovi Podrazskému.

Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Panny je poměrně blízko hvězdy Spica, která má i podobnou jasnost. Ráno za svítání jsou pěknou dvojicí pro triedr ve výškách od 10 do 20°.

Slunce je krásně aktivní. Neustále kolísá počet aktivních oblastí se skvrnami. Občas se objeví nějaká větší, která je zdrojem silnějších erupcí. Je třeba se mít na pozoru a sledovat vývoj, třeba se ještě letos na podzim dočkáme další polární záře. O posledním víkendu silným erupcím nic nenasvědčovalo, ale zato byly na povrchu Slunce nezvykle dlouhé filamenty - protuberance promítané na povrch Slunce. S h-alfa dalekohledem jsou snadno viditelné. Jeden filament měl na délku neuvěřitelných 700 tisíc kilometrů.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Přelety ISS začnou ráno v druhé polovině týdne.
V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Kosmonautika:

• 8. listopadu odstartovala z Bajkonuru raketa Zenit-2SB se sondou Fobos-Grunt a malou Yinghuo-1. Nepovedlo se ji však navést na meziplanetární dráhu k Marsu a pokud se nepodaří navázat se sondou spojení a nastartovat motor alespoň do 22. listopadu, je mise ztracena.
  Zdá se, že nešťastný osud potká každou sovětskou nebo dnes ruskou sondu, která se byť jen pokusí zkoumat měsíce Marsu. V roce 1988 takto selhaly obě sondy - Fobos 1 na cestě k Marsu a Fobos 2 po navedení na oběžnou dráhu Marsu, poblíž měsíce Phobos. Na designu sond Fobos byla založena jiná oběžnice Mars 96, která však pro selhání při startu ani neodletěla k Marsu. Osud této sondy je téměř shodný s tou letošní, protože ani tentokrát se nepodařilo po startu na nízkou oběžnou dráhu přejít na meziplanetární. Nezbývá než doufat, že úspěch se dostaví již brzy a to v podobě nejambicióznějšího vozidla připraveného pro povrch červené planety. Mars Science Laboratory - Curiosity - se chystá ke startu 25. listopadu.
• 14. listopadu ráno úspěšně odstartovala raketa Sojuz-FG s kosmickou lodí Sojuz TMA-22 s další tříčlennou posádkou k Mezinárodní vesmírné stanici. Start proběhl podle plánu v 5:14 SEČ a připojení ke stanici je očekáváno ve středu ráno. Snímky z rolování rakety na startovní rampu uveřejnili například na Spaceflightnow.com, záznam startu je v sousedním článku.
• Loď Shenzhou 8, která se úspěšně spojila se stanicí Tiangong-1 se má vrátit na Zemi 16. listopadu.

Výročí

• 14. listopadu 1971 (40 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena americká sonda Mariner 9. Tímto manévrem těsně předběhla sovětské sondy Mars 2 a Mars 3 a stala se prvním tělesem na oběžné dráze červené planety. Po několikaměsíční prachové bouři začala posílat ostré záběry marsovského povrchu.
• 16. listopadu 2001 (10 let) byla navedena do Lagrangeova bodu L1 sonda Genesis-1. Předpokládáse, že vnější obálka Slunce se příliš nezměnila od doby vzniku sluneční soustavy. Sonda sbírá částice slunečního větru, které poté dopraví zpět na Zemi a vědci doufají, že tak budou schopni zkoumat materiál, ze kterého vznikla naše planetární soustava.
• 17. listopadu 1966 (45 let) a 2001 (10 let) nastal meteorický déšť Leonid. Starší dobře zdokumentované deště Leonid máme z let 1799, 1833 a 1866, ale nejlépe zdokumentovaný je déšť z roku 1966, k němuž si můžete přečíst řadu očitých svědectví z USA. Doporučuji především report třetí od konce Jamese W. Younga z Kalifornské hvězdárny JPL (Table Mountain Observatory). Popisuje v hodině a půl 12 bolidů, 1000 vyfotografovaných meteorů a až 50 meteorů v jedné sekundě v době maxima. Předpovídá také, že je dobré se dívat 17. listopadu 1999, zda se podobný úkaz nezopakuje. Jak víme, skutečně nastal nejprve v roce 1998 nečekaný hustý roj bolidů a v roce 1999 pak meteorický déšť s frekvencí kolem 1500 meteorů za hodinu. To je mnohem méně, než odhadovaných 150 000 v roce 1966.
  Pěkné meteorické deště přinesly ještě roky 2001 a 2002. Rok 2001 přinesl asi nejhezčí zážitek, neboť nerušil Měsíc, jako o rok později. Pokud nebylo zataženo, dalo se pozorovat asi 300 meteorů za hodinu v Evropě a později v Americe a Asii až 2500 meteorů za hodinu. V roce 2001 byl nad ČR zaznamenán bolid, jehož stopa byla viditelná více než 20 minut. Rok 2002 přinesl ZHR asi 2300 a tak bylo i přes svit měsíce vidět stejně meteorů, jako o rok dříve (asi 50 za 5 minut).
  Z uvedeného je zřejmé, že letos bude padat stěží 20 leonid za hodinu a ačkoli se deště opakují po 33 letech, podle propočtů z přelomu tisíciletí se mají hustější deště vrátit až po roce 2099.

Mapa oblohy v listopadu, Jupiter a zajímavosti ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.