46. vesmírný týden 2021
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 11. do 21. 11. 2021. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká a jsou vidět jen menší skvrny. Aktivita roje Leonid vyvrcholí kolem 17. listopadu. U ISS se vyměnily lodě Crew Dragon – mise Crew-2 skončila přistáním u břehů Floridy a začala Crew-3. Planetum chystá vlastní družici. Vzpomínáme výročí meteorických dešťů Leonid a 110 let narození Aloise Vrátníka, astronoma z dob začátků České astronomické společnosti, nositele Nušlovy ceny.
Obloha
Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 19. listopadu v 9:57 SEČ.
Planety:
Večer za soumraku je nízko nad jihozápadním obzorem Venuše (−4,7 mag). Jupiter (−2,5 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru.
Aktivita Slunce je nízká. Na povrchu je několik menších skvrn. Jejich výskyt lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.
Meteorický roj Leonid vrcholí kolem 17. listopadu. Tento den nad ránem ještě stihne zapadnout Měsíc a obloha před svítáním ztmavne. Mohlo by být vidět 5 až 10 meteorů za hodinu. Jde o velmi rychlé meteory (71 km/s vůči Zemi) a občas tedy zanechají krátce dohasínající stopu. Jejich dráhy se sbíhají do hlavy Lva. Pokud zahlédnete pomalý meteor (29 km/s) letící jakoby z oblasti Býka, mohlo by jít o Tauridu. Ovšem zdaleka nejvíce bude asi padat meteorů náhodných, sporadických.
Autor: Martin Gembec
Kosmonautika
Rotace posádek na ISS proběhla hladce. Nejprve odletěla čtyřčlenná posádka Crew-2 a poté odstartoval na misi Crew-3 další Crew Dragon se čtyřmi astronauty. Přistání Crew-2 proběhlo u pobřeží Floridy v úterý 9. 11. a zajímavostí bylo, že jeden ze čtyř padáků se naplnil vzduchem trochu se zpožděním. Neměl by to ale být problém, zřejmě se dostal do turbulentního zákrytu ostatními vrchlíky padáků. Loď by samozřejmě bezpečně dosedla i na tři padáky. Posádka stanice se rozrostla o čtveřici Thomas Marshburn, Raja Chari, Kayla Barron (NASA) a Matthias Maurer (ESA).
Fotogenicky vypadal start rakety Falcon 9 do ranních mlh mysu Canaveral. Raketa vynesla 53 družic Starlink nové série. První stupeň rakety letěl už devětkrát, poprvé loni v květnu na misi NASA DM-2 s lodí Crew Dragon na první test s lidmi k ISS. Po tomto startu tedy opět můžeme očekávat na obloze výskyt dalšího vláčku „teček“, ale až se dostanou na finální dráhu ve výšce 539 km, tak se rozptýlí a jejich jas nejspíš poklesne, a budou rušivé „jen“ pro fotografy a astronomické observatoře.
Autor: SpaceX
9. listopadu proběhl úspěšný start rakety Epsilon. Nákladem byla družice RAISE-2 a několik mikrodružic a cubesatů.
16. listopadu očekáváme start rakety Vega s družicemi CERES 1, 2 a 3.
V Česku se připravuje minidružice Planetum. Oznámila to stejnojmenná organizace, zastřešující pražské planetárium a hvězdárny.
Výročí
17. listopadu 1966 (55 let) a 2001 (20 let) nastaly výrazné meteorické deště Leonid. Starší dobře zdokumentované deště Leonid máme z let 1799, 1833 a 1866. Ve 20. století byl nejsilnější déšť z roku 1966, k němuž si můžete přečíst řadu očitých svědectví z USA. Doporučuji především report třetí od konce Jamese W. Younga z Kalifornské hvězdárny JPL (Table Mountain Observatory). Popisuje v hodině a půl 12 bolidů, 1000 vyfotografovaných meteorů a až 50 meteorů v jedné sekundě v době maxima. Předpovídá také, že je dobré se dívat 17. listopadu 1998, zda se podobný úkaz nezopakuje. Jak víme, ten skutečně nastal v podobě nečekaně hustého roje bolidů a v roce 1999 pak přišel meteorický déšť s frekvencí kolem 1500 meteorů za hodinu. To je mnohem méně, než odhadovaných 150 000 v roce 1966.
Autor: Public Domain / Pinterest
Pěkné meteorické deště přinesly ještě roky 2001 a 2002. Rok 2001 přinesl asi nejhezčí zážitek, neboť nerušil Měsíc, jako o rok později. Pokud nebylo zataženo, dalo se pozorovat asi 300 meteorů za hodinu v Evropě a později v Americe a Asii až 2500 meteorů za hodinu. V roce 2001 byl nad ČR zaznamenán bolid, jehož stopa byla viditelná více než 20 minut. Rok 2002 přinesl počty asi 2300 meteorů za hodinu, a tak bylo i přes svit Měsíce vidět stejně meteorů, jako o rok dříve (asi 50 meteorů každých 5 minut). Z uvedeného je zřejmé, že v jiných letech je roj velmi řídký a obvykle padá jen kolem 10 meteorů za hodinu. Ačkoli se deště opakují obvykle po 33 letech, podle propočtů z přelomu tisíciletí se mají hustší deště vrátit až po roce 2099. Nechme se tedy překvapit, co přinese návrat mateřské komety 55P/Tempel-Tuttle v roce 2031.
19. listopadu 1911 (110 let) se narodil Alois Vrátník, vedoucí sekce proměnných hvězd před rokem 1940 a laureát Nušlovy ceny České astronomické společnosti. Zabýval se také pozorováním meteorů, Slunce a optickými přístroji. Spolu s Janem Kvíčalou a Jaroslavem Štěpánkem vydal roku 1940 Gnomonický atlas hvězdné oblohy.
Výhled na příští týden
- výročí: Mars 2, navedení na oběžnou dráhu Marsu
- výročí: Anders Celsius
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
