46. vesmírný týden 2016
Přehled událostí na obloze od 14. 11. do 20. 11. 2016. Měsíc bude v úplňku a zároveň v přízemí, jde o tzv. superúplněk. Večer je velmi nízko na jihozápadě Saturn, Venuše a Mars. V první polovině noci, před východem Měsíce, lze pozorovat dobře také Neptun a Uran. Na ranní obloze je Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn. Ve čtvrtek se má uskutečnit start Ariane 5 se satelity Galileo, v pátek start kosmické lodi Sojuz MS-03 k ISS a v sobotu start rakety Atlas V s meteodružicí GOES-R.
Obloha
Měsíc bude v úplňku v pondělí 14. listopadu 2016 ve 14h 52 min SEČ. Měsíc je v tento den také v přízemí a proto nastává tzv. superúplněk, který bude dokonce mimořádný, protože podobně velký jsme neměli možnost pozorovat desítky let. Je třeba si ale uvědomit, že tento rozdíl je okem neměřitelný oproti běžnému úplňku a superúplněk se projeví jen zvýšeným jasem.
Planety:
Venuše (–4,1 mag) je nyní nejlépe viditelnou planetou za soumraku nízko na jihozápadě. Mars (0,5 mag) v Kozorohu najdeme po západu Slunce nad jihem.
Ráno je na jihovýchodě Jupiter (–1,7 mag) v Panně. GRS přechází v úterý ráno ve 4h45min SEČ. Další přechod připadá na 17. listopad v 6h 25.min.
Aktivita Slunce je nízká a na povrchu se téměř nevyskytují skvrny. Stačí však rychlejší sluneční vítr z koronální díry a už jsou v severních šířkách pěkné polární záře. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.
Kosmonautika
- 17. listopadu se na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayáně zažehnou motory rakety Ariane 5, která má vynést rovnou čtveřici navigačních satelitů sítě Galileo. Start je v plánu ve 14h 06 min SEČ a Kosmonautix.cz přinese živě česky komentovaný přenos.
- 18. listopadu by měla startovat z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz-FG s kosmickou lodí Sojuz MS-03. Na jeho palubě bude trojice kosmonautů ve složení Oleg Novickij (Rus), Thomas Pesquet (Fra) a Peggy Whitsonová (USA). Jejich cílem je samozřejmě Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). S česky komentovaným přenosem startu se přihlásí opět kanál Kosmonautix.cz. Start přenosu je v plánu kolem 21h 00min. SEČ.
- 19. listopadu po 23. hodině je v plánu start rakety Atlas 5 s geostacionární meteodružicí GOES-R.
- Minulý týden uskutečnila Čína hned dva starty. Do vesmíru se dostala družice XPNAV-1, testující navigaci pomocí pulsarů, a speciální meteodružice nebo spíše satelit určený ke studiu životního prostředí.
Výročí
- 14. listopadu 1971 (45 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena americká sonda Mariner 9. Tímto manévrem těsně předběhla sovětské sondy Mars 2 a Mars 3 a stala se prvním tělesem na oběžné dráze červené planety. Po několikaměsíční prachové bouři začala posílat ostré záběry marsovského povrchu.
- 16. listopadu 2001 (15 let) byla navedena do Lagrangeova bodu L1 sonda Genesis-1. Předpokládá se, že vnější obálka Slunce se příliš nezměnila od doby vzniku sluneční soustavy. Sonda sbírá částice slunečního větru, které poté dopraví zpět na Zemi a vědci doufají, že tak budou schopni zkoumat materiál, ze kterého vznikla naše planetární soustava.
- 17. listopadu 1966 (50 let) a 2001 (15 let) nastaly výrazné meteorické deště Leonid. Starší dobře zdokumentované deště Leonid máme z let 1799, 1833 a 1866. O dešti z roku 1966 si můžete přečíst řadu očitých svědectví z USA. Doporučuji především report třetí od konce Jamese W. Younga z Kalifornské hvězdárny JPL (Table Mountain Observatory). Uvádí v hodině a půl 12 bolidů, 1000 vyfotografovaných meteorů a až 50 meteorů v jedné sekundě v době maxima. Předpovídá také, že je dobré se dívat 17. listopadu 1999, zda se podobný úkaz nezopakuje. Jak víme, skutečně nastal nejprve v roce 1998 nečekaný hustý roj bolidů a v roce 1999 pak meteorický déšť s frekvencí kolem 1500 meteorů za hodinu. To je mnohem méně, než odhadovaných 150 000 v roce 1966. Pěkné meteorické deště přinesly ještě roky 2001 a 2002. Rok 2001 přinesl asi nejhezčí zážitek, neboť nerušil Měsíc, jako o rok později. Pokud nebylo zataženo, dalo se pozorovat asi 300 meteorů za hodinu v Evropě a později v Americe a Asii až 2500 meteorů za hodinu. V roce 2001 byl nad ČR zaznamenán bolid, jehož stopa byla viditelná více než 20 minut. Rok 2002 přinesl ZHR asi 2300 a tak bylo i přes svit Měsíce vidět stejně meteorů, jako o rok dříve (asi 50 meteorů každých 5 minut). Z uvedeného je zřejmé, že v jiných letech je roj velmi řídký a obvykle padá jen kolem 10 meteorů za hodinu. Ačkoli se deště opakují obvykle po 33 letech, podle propočtů z přelomu tisíciletí se mají hustší deště vrátit až po roce 2099.
- 19. listopadu 1911 (105 let) se narodil Alois Vrátník, vedoucí sekce proměnných hvězd před rokem 1940 a laureát Nušlovy ceny České astronomické společnosti. Zabýval se také pozorováním meteorů, Slunce a optickými přístroji.
Výhled na příští týden
- Kosmos News Party
- Výročí: Mars 2
- Výročí: Anders Celsius
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
