46. vesmírný týden 2018
Přehled událostí na obloze od 12. 11. do 18. 11. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Merkur je po elongaci obtížně viditelný. Venuše je vidět za svítání i ve dne. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Večer jsou vidět také Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. Tauridy opět přichystaly nějaké bolidy. Don Machholz objevil po dlouhých letech kometu vizuálně. Pozorovat můžeme i slabší kometu v Andromedě. Doporučit můžeme další zákryt hvězdy planetkou Leda. Raketa Electron konečně vykonala komerční start. Před 280 lety se narodil William Herschel, mimo jiné objevitel planety Uran.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 15. listopadu v 15:54 SEČ. Hned tuto neděli večer je srpek Měsíce úhlově velmi blízko Saturnu, jen asi půl stupně od něj. Ze zákrytů hvězd Měsícem tento týden vychází jen jeden, kdy zakrývaná hvězda 20 Capricorni má 6,3 mag. Zákryt za neosvětlenou stranou začíná pár minut před 17:30 SEČ.
Planety:
Venuše (−4,6 mag) dosahuje velkého jasu a je tak vidět ve dne, nebo na ranní obloze. Merkur (−0,2 mag) je po elongaci, ale i přesto je stěží k vidění, snad jen na denní obloze. Saturn (0,6 mag) je vidět jen nízko nad jihozápadem po západu Slunce. Mars (−0,4 mag) se večer po setmění zdržuje relativně nízko nad jižním obzorem. Uran (5,7 mag) a Neptun (7,9 mag) jsou vidět v první polovině noci.
Aktivita Slunce je velmi nízká a jeho povrch prakticky beze skvrn, což ukazují i aktuální snímky SDO.
Autor: FRAM CTA-N/Martin Mašek
Musíme si už zvyknout, že automatické přehlídky oblohy vychytají prakticky všechna neznámá tělesa. Občas se však především úhlově blízko Slunci může náhle zjasnit kometa, kterou prostě vidět nemohou. A tam pátrají fotograficky a vizuálně někteří amatérští astronomové. Jedním z nejúspěšnějších je Don Machholz. Povedl se mu opravdu skvělý kousek, když po osmi letech od posledního vizuálního objevu opět našel kometu okem u dalekohledu (jeho už 12. kometa).
Kometa má jasnost asi 9 mag a nachází se v souhvězdí Panny. Je tedy viditelnátěsně před svítáním a během něj. Kometu pozoroval nejprve Machholz, ale nezávisle na něm ji fotograficky objevili ještě další amatérští astronomové – Japonci Fujikawa a Iwamoto. Kometa dostala v neděli 11. 11. večer označení C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto). Pomocí robotického dalekohledu na La Palmě ji zachytil i Martin Mašek a na barevné fotografii z 11. listopadu ráno je vidět, že je malá a kondenzovaná ke středu.
Kometa se hledá snadno, níže je přibližná efemerida a z ní nakreslená mapka poloh komety. Prolétá kolem známé gammy Virginis, Porrimy.
Autor: Minor Planet Center
Autor: Martin Gembec
Kometa 64P/Swift-Gehrels
V souhvězdí Andromedy si ještě před tím, než začne rušit svit Měsíce, můžeme prohlédnout kometu 64P.
Tauridy
Roj Taurid nezklamal a přinesl nějaké bolidy. Jedná se o částice Enckeovy komety a i tento týden nás ještě mohou překvapit.
Zákryt hvězdy planetkou Leda
Pozorování zákrytu planetkou Kleopatra dopadlo úspěšně, i když šlo spíše o úkaz pro zkušené pozorovatele. Tento týden v neděli 18. listopadu má nad ránem nastat zákryt hvězdy planetkou Leda. Ten by mohl být zajímavý i pro méně zkušené pozorovatele. Jasnost zakrývané hvězdy TYC 2373-01454-1, o jasnosti 10,7 mag, nastává na počátku astronomického svítání v 5:35 SEČ. Pokles jasnosti bude v tomto případě uspokojivých 1,5 mag, navíc s trváním 13,3 sekundy a úkaz se odehraje 35° nad západním obzorem. Stín o průměru 127 km projde z Moravy na severozápad Čech. Podrobnosti zde.
Kosmonautika
ExoMars 2020 by měl přistát v oblasti Oxia Planum. Oznámila to ESA, když vybrala ze dvou míst (druhým bylo Mawrth Vallis). Výhodou této oblasti je i to, že je níže položená a tedy bude zde možné využít hustší atmosféry na brždění sondy. Nachází se zde množství vyschlých řečišť, která zde byla před miliardami let plná vody. Oblast je navíc geologicky velmi pestrá.
Tak přeci jenom se raketa Electron dočkala komerčního startu. Bylo tam několik odkladů, ale nyní už můžeme říct, že v neděli nad ránem našeho času došlo k úspěšnému startu této rakety z kosmodromu na Novém Zélandu. Vyneseno bylo šest cubesatů a jeden technologický demonstrátor (Nabeo).
Japonská nákladní loď HTV-7 se oddělila od ISS a shořela v atmosféře. Ještě před tím se prozatím podařilo vyjmout náhradní baterie, které dovezla, a navíc poprvé sestoupilo malé návratové pouzdro na vzorky.
Evropa má ve vesmíru již třetí meteorologickou družici řady MetOp. Postarala se o to raketa Sojuz startující z Francouzské Guayány.
Vozítko Curiosity na Marsu opět vrtá – viz video.
V týdnu je v plánu několik startů raket. Indický, ruský a dva z území USA.
Výročí
13. listopadu 1978 (40 let) odstartovala vědecká observatoř vysokých energií NASA nazvaná HEAO-2 (Albert Einstein). Byla to observatoř určená k snímání rentgenových paprsků. Mohla tedy studovat zbytky supernov, našla také množství rentgenových zdrojů v galaxii v Andromedě a v Magallenových mračnech, zjišťovala chování plynu kupách galaxií a detekovala rentgenové jety z galaxií jako je M 87.
15. listopadu 1738 (280 let) se narodil v Německu hudebník a později britský královský astronom William Herschel. Jeho rodina se původně jmenovala Jelínkova a pocházela z jižní Moravy. William i jeho sourozenci byli slavní v hudbě nebo astronomii. Jeho zásluhy jsou velmi rozsáhlé, proto doporučuji přečíst výše zmíněný odkaz z Techmanie, nebo také informace západočeské encyklopedie Astronomia. Za vše zmíníme alespoň Herschelův objev planety Uran v roce 1781.
15. listopadu 1988 (30 let) odstartoval ke svému jedinému letu sovětský raketoplán Buran. Start tehdy zajišťovala vysoce výkonná raketa Eněrgija. Raketoplán dosáhl oběžné dráhy a po dvou obletech se v automatickém režimu vrátil na Zemi. Přistání zajistilo mikrovlnné navádění na dráhu kosmodromu Bajkonur. Později došlo v Sovětském svazu ke změnám a další lety byly zrušeny. Jeden ze zkušebních modelů neschopný letu do vesmíru se od jara 2008 nachází v Technickém muzeu ve Speyeru.
16. listopadu 1973 (45 let) odstartovala na palubu vesmírné stanice Skylab poslední posádka v lodi Apollo, tzv. mise Skylab 4.
17. listopadu 1998 (20 let) nastalo nečekané maximum meteorického roje Leonid, které vstoupilo do paměti jako noc bolidů. Šťastlivci, zvláště na Moravě, zažili opravdu úchvatné divadlo, kdy za hodinu padalo přes 300 meteorů a z toho tak třetina byly velmi jasné meteory.
18. listopadu 1923 (90 let) se narodil první americký astronaut Alan Shepard. Jako člen programu Mercury se vydal do kosmu k balistickému skoku v kabině lodi Mercury (Freedom 7). Později také stanul jako pátý člověk na Měsíc, kde přistál s Apollem 14.
18. listopadu 1978 (40 let) zemřel vynikající východočeský astrofotograf Jindřich Zeman. Zabýval se pozorováním Slunce, meteorických rojů, ale hlavně astrofotografií. Byl také neúnavným stavitelem montáží, dalekohledů, astrografů a byl také brusičem zrcadel. Jeho nádherné fotografie noční oblohy byly publikovány v mnoha populárních astronomických knihách a časopisech. Dnes je po něm pojmenována cena pro astrofotografa roku České astrofotografie měsíce.
Výhled na příští týden
- Seminář KOSMONAUTIKA A RAKETOVÁ TECHNIKA 2018
- Výročí: Bedřich Čurda-Lipovský
- Výročí: Zarja, první modul ISS
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
