Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2012

47. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 21. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 21. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 19. 11. do 25. 11.

Měsíc je kolem první čtvrti. Jupiter můžeme pozorovat celou noc, ráno Venuši a Saturn. Mezinárodní stanici ISS můžeme vidět při ranních přeletech. Přistála loď Sojuz s třemi kosmonauty.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. listopadu v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v úterý 20. listopadu v první čtvrti. V případě jasné oblohy nabídne zajímavé pozorování útvarů na rozhraní denní a noční strany, kde vystoupí plasticky krátery a jiné detaily. Měsíc ve čtvrti bude 20. 11. procházet 5° nad Neptunem, 22. a 23. listopadu prochází Rybami nad Uranem.

 

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) je vidět celou noc. Vystupuje vysoko nad obzor v souhvězdí Býka. Vychází v podvečer po půl páté. V tabulce najdete časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a úkazy měsíčků. Zajímavý je například přechod Ganymédu a jeho stínu ve středu večer.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
19.11. 20:50   19.11. Io zatmění zač. 17:22, zákryt konec 19:53
20.11. 6:45   21.11. Europa zatmění zač. 0:04, zákryt konec 3:04
21.11. 2:40   21.11. Ganymed přechod stín 20:37-22:42, měsíc 21:56-23:46
21.11. 22:30   22.11. Europa přechod stín 19:15-21:39, měsíc 19:49-22:09
22.11. 18:20   24.11. Io přechod stín 3:27-5:38, měsíc 3:42-5:51
23.11. 4:15   25.11. Io zatmění zač. 0:48, zákryt konec 3:11
24.11. 0:10   25.11. Io přechod stín 21:56-(0:06), měsíc 22:08-(0:17)
24.11. 20:00      
25.11. 5:55      
26.11. 1:45      
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4 mag) v souhvězdí Panny se vzdaluje od Spiky a chystá se na blízké setkání se Saturnem v následujícím týdnu.
Saturn (0,7 mag) je před svítáním už skoro 15° vysoko nad jihovýchodem.

Slunce konečně zvýšilo aktivitu právě v minulém týdnu. Pěkná eruptivní protuberance se objevila na východním okraji Slunce 16. listopadu. Situace je nyní proměnlivá, aktivita dočasně klesla, ale stále se objevují oblasti se skvrnkami, kde máme šanci na silné erupce. Povrch Slunce tak nejspíš nabídne zajímavou podívanou a tak se na to, jak vypadá povrch Slunce si můžete podívat s filtrem přes dalekohled, nebo alespoň díky aktuálnímu snímku z SDO.

Sledujete-li meteorické roje, možná vás kromě dozvuku Leonid a Taurid zaujmou ještě Andromedidy. S rychlostí 19 km/s patří mezi nejpomalejší meteory. Jsou to částice zaniklé komety Bielovy, která v druhé polovině 19. století produkovala nádherné meteorické deště. V současnosti připadá maximum Andromedid na první dekádu listopadu. Pokud tedy uvidíte pomalý meteor z širokého okolí hvězdy Mirach, tedy oblasti Andromedy nebo Trojúhelníku, mohla by to být jedna z těchto dnes už vzácných vzpomínek na kometu (znovu)objevenou z našeho území, 1826 v Josefově.

Přelety ISS mají tento týdem ideální viditelnost v ranních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti hledat také na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • Již v noci na pondělí bylo plánováno přistání kosmické lodi Sojuz TMA-05M s částí 33. expedice z ISS. K oddělení od stanice mělo dojít podle plánu v neděli před půlnocí. Ve 2:53 SEČ bylo plánovano samotné přistání na povrchu. Další posádku uvítá stanice až v prosinci. Start lodi Sojuz TMA-07M je v plánu 19. prosince.
     
  • Robot Curiosity na Marsu nadále zůstává v okolí malé duny písku a zajímavých kamenů, místě zvaném Rocknest. V posledních dnech probíhaly další analýzy písku, tentokrát i přímo přístrojem SAM. Zkoušky se blíží ke konci, čeká nás další popojíždění.
    Mezitím na oběžné dráze se stařičká Mars Odyssey přepnula na záložní sadu systémů, protože došlo k dalším obtížím s první navigační jednotkou. Záložní počítač, ani další na něj navazující systémy nebyly použity od startu Odyssey v roce 2001. Přepnutí ale proběhlo bez problémů a tím se podaří předejít úplnému selhání dosud používané jednotky. Letos v červnu už došlo také k selhání jednoho ze tří gyroskopů. V případě selhání druhého by přišla na řadu stabilizace pomocí reakčních motorků a tím i brzký zánik sondy. Už teď je ale nejdéle pracujícím výrobkem na orbitě Marsu v dějinách.
     

Výročí:

  • 23. listopadu 1977 (35 let) odstartovala na geostacionární dráhu první (západo)evropská meteorologická družice tohoto typu Meteosat 1. Na základě úspěchu tohoto původně jen vědeckého projektu vznikla v roce 1983 společnost EUMETSAT, která se podílela na později vypouštěných družicích tohto typu, počínaje Meteosatem 4 (1989). Uživatelům internetu je nejspíš dobře známý Meteosat 7 vypuštěný v roce 1997 a první Meteosat druhé generace (MSG) - Meteosat 8, vypuštěný v roce 2002. V oblasti nad Guinejským zálivem poblíž pomyslného nultého poledníku operuje vždy několik družic najednou. Letos v červnu startoval již třetí Meteosat druhé generace a tak mohou ty starší působit nad Indickým oceánem (platím pro Meteosat 6 a 7), zatímco ty nejstarší už byly vyřazeny a přesunuty na dráhu vyšší než geostacionární, kam se umisťují jako bezpečný odpad.
     
  • 21. listopadu 1987 (25 let) odstartoval pomocí rakety Ariane 2 západoněměcký satelit TV-SAT 1. Satelit sice dosáhl geosynchronní dráhy, ale v důsledku chybné předstartovní přípravy se nepodařilo vyklopit jeden ze dvou slunečních panelů a tím nešlo vyklopit také komunikační anténu. Tím byl satelit ztracen a převeden na bezpečnou dráhu.
     
  • 23. listopadu 1972 (40 let) došlo k čtvrtému neúspěšnému pokusu o vypuštění sovětské lunární rakety N-1. Sovětům se nikdy v tomto tajném programu nepodařilo raketu vypustit a tento čtvrtý let byl i jejím posledním, byť nejnadějnějším. K poškození rakety došlo až ve výšce 40 km. Předchozí pokusy skončily podstatně hůř, druhý dokonce skončil mohutnou explozí na startovní rampě.
     

Výhled na příští týden:

  • Venuše a Saturn v těsné blízkosti
  • Polostínové zatmění Měsíce
  • Ranní Merkur
  • Měsíc poblíž Jupiteru
  • Výročí: AlSat 1
  • Blíží se další Kosmoschůzka

Mapa oblohy v listopadu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »