Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2012

47. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 21. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 21. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 19. 11. do 25. 11.

Měsíc je kolem první čtvrti. Jupiter můžeme pozorovat celou noc, ráno Venuši a Saturn. Mezinárodní stanici ISS můžeme vidět při ranních přeletech. Přistála loď Sojuz s třemi kosmonauty.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. listopadu v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v úterý 20. listopadu v první čtvrti. V případě jasné oblohy nabídne zajímavé pozorování útvarů na rozhraní denní a noční strany, kde vystoupí plasticky krátery a jiné detaily. Měsíc ve čtvrti bude 20. 11. procházet 5° nad Neptunem, 22. a 23. listopadu prochází Rybami nad Uranem.

 

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) je vidět celou noc. Vystupuje vysoko nad obzor v souhvězdí Býka. Vychází v podvečer po půl páté. V tabulce najdete časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a úkazy měsíčků. Zajímavý je například přechod Ganymédu a jeho stínu ve středu večer.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
19.11. 20:50   19.11. Io zatmění zač. 17:22, zákryt konec 19:53
20.11. 6:45   21.11. Europa zatmění zač. 0:04, zákryt konec 3:04
21.11. 2:40   21.11. Ganymed přechod stín 20:37-22:42, měsíc 21:56-23:46
21.11. 22:30   22.11. Europa přechod stín 19:15-21:39, měsíc 19:49-22:09
22.11. 18:20   24.11. Io přechod stín 3:27-5:38, měsíc 3:42-5:51
23.11. 4:15   25.11. Io zatmění zač. 0:48, zákryt konec 3:11
24.11. 0:10   25.11. Io přechod stín 21:56-(0:06), měsíc 22:08-(0:17)
24.11. 20:00      
25.11. 5:55      
26.11. 1:45      
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4 mag) v souhvězdí Panny se vzdaluje od Spiky a chystá se na blízké setkání se Saturnem v následujícím týdnu.
Saturn (0,7 mag) je před svítáním už skoro 15° vysoko nad jihovýchodem.

Slunce konečně zvýšilo aktivitu právě v minulém týdnu. Pěkná eruptivní protuberance se objevila na východním okraji Slunce 16. listopadu. Situace je nyní proměnlivá, aktivita dočasně klesla, ale stále se objevují oblasti se skvrnkami, kde máme šanci na silné erupce. Povrch Slunce tak nejspíš nabídne zajímavou podívanou a tak se na to, jak vypadá povrch Slunce si můžete podívat s filtrem přes dalekohled, nebo alespoň díky aktuálnímu snímku z SDO.

Sledujete-li meteorické roje, možná vás kromě dozvuku Leonid a Taurid zaujmou ještě Andromedidy. S rychlostí 19 km/s patří mezi nejpomalejší meteory. Jsou to částice zaniklé komety Bielovy, která v druhé polovině 19. století produkovala nádherné meteorické deště. V současnosti připadá maximum Andromedid na první dekádu listopadu. Pokud tedy uvidíte pomalý meteor z širokého okolí hvězdy Mirach, tedy oblasti Andromedy nebo Trojúhelníku, mohla by to být jedna z těchto dnes už vzácných vzpomínek na kometu (znovu)objevenou z našeho území, 1826 v Josefově.

Přelety ISS mají tento týdem ideální viditelnost v ranních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti hledat také na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • Již v noci na pondělí bylo plánováno přistání kosmické lodi Sojuz TMA-05M s částí 33. expedice z ISS. K oddělení od stanice mělo dojít podle plánu v neděli před půlnocí. Ve 2:53 SEČ bylo plánovano samotné přistání na povrchu. Další posádku uvítá stanice až v prosinci. Start lodi Sojuz TMA-07M je v plánu 19. prosince.
     
  • Robot Curiosity na Marsu nadále zůstává v okolí malé duny písku a zajímavých kamenů, místě zvaném Rocknest. V posledních dnech probíhaly další analýzy písku, tentokrát i přímo přístrojem SAM. Zkoušky se blíží ke konci, čeká nás další popojíždění.
    Mezitím na oběžné dráze se stařičká Mars Odyssey přepnula na záložní sadu systémů, protože došlo k dalším obtížím s první navigační jednotkou. Záložní počítač, ani další na něj navazující systémy nebyly použity od startu Odyssey v roce 2001. Přepnutí ale proběhlo bez problémů a tím se podaří předejít úplnému selhání dosud používané jednotky. Letos v červnu už došlo také k selhání jednoho ze tří gyroskopů. V případě selhání druhého by přišla na řadu stabilizace pomocí reakčních motorků a tím i brzký zánik sondy. Už teď je ale nejdéle pracujícím výrobkem na orbitě Marsu v dějinách.
     

Výročí:

  • 23. listopadu 1977 (35 let) odstartovala na geostacionární dráhu první (západo)evropská meteorologická družice tohoto typu Meteosat 1. Na základě úspěchu tohoto původně jen vědeckého projektu vznikla v roce 1983 společnost EUMETSAT, která se podílela na později vypouštěných družicích tohto typu, počínaje Meteosatem 4 (1989). Uživatelům internetu je nejspíš dobře známý Meteosat 7 vypuštěný v roce 1997 a první Meteosat druhé generace (MSG) - Meteosat 8, vypuštěný v roce 2002. V oblasti nad Guinejským zálivem poblíž pomyslného nultého poledníku operuje vždy několik družic najednou. Letos v červnu startoval již třetí Meteosat druhé generace a tak mohou ty starší působit nad Indickým oceánem (platím pro Meteosat 6 a 7), zatímco ty nejstarší už byly vyřazeny a přesunuty na dráhu vyšší než geostacionární, kam se umisťují jako bezpečný odpad.
     
  • 21. listopadu 1987 (25 let) odstartoval pomocí rakety Ariane 2 západoněměcký satelit TV-SAT 1. Satelit sice dosáhl geosynchronní dráhy, ale v důsledku chybné předstartovní přípravy se nepodařilo vyklopit jeden ze dvou slunečních panelů a tím nešlo vyklopit také komunikační anténu. Tím byl satelit ztracen a převeden na bezpečnou dráhu.
     
  • 23. listopadu 1972 (40 let) došlo k čtvrtému neúspěšnému pokusu o vypuštění sovětské lunární rakety N-1. Sovětům se nikdy v tomto tajném programu nepodařilo raketu vypustit a tento čtvrtý let byl i jejím posledním, byť nejnadějnějším. K poškození rakety došlo až ve výšce 40 km. Předchozí pokusy skončily podstatně hůř, druhý dokonce skončil mohutnou explozí na startovní rampě.
     

Výhled na příští týden:

  • Venuše a Saturn v těsné blízkosti
  • Polostínové zatmění Měsíce
  • Ranní Merkur
  • Měsíc poblíž Jupiteru
  • Výročí: AlSat 1
  • Blíží se další Kosmoschůzka

Mapa oblohy v listopadu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »