Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2012

47. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 21. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 21. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 19. 11. do 25. 11.

Měsíc je kolem první čtvrti. Jupiter můžeme pozorovat celou noc, ráno Venuši a Saturn. Mezinárodní stanici ISS můžeme vidět při ranních přeletech. Přistála loď Sojuz s třemi kosmonauty.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. listopadu v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v úterý 20. listopadu v první čtvrti. V případě jasné oblohy nabídne zajímavé pozorování útvarů na rozhraní denní a noční strany, kde vystoupí plasticky krátery a jiné detaily. Měsíc ve čtvrti bude 20. 11. procházet 5° nad Neptunem, 22. a 23. listopadu prochází Rybami nad Uranem.

 

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) je vidět celou noc. Vystupuje vysoko nad obzor v souhvězdí Býka. Vychází v podvečer po půl páté. V tabulce najdete časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a úkazy měsíčků. Zajímavý je například přechod Ganymédu a jeho stínu ve středu večer.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
19.11. 20:50   19.11. Io zatmění zač. 17:22, zákryt konec 19:53
20.11. 6:45   21.11. Europa zatmění zač. 0:04, zákryt konec 3:04
21.11. 2:40   21.11. Ganymed přechod stín 20:37-22:42, měsíc 21:56-23:46
21.11. 22:30   22.11. Europa přechod stín 19:15-21:39, měsíc 19:49-22:09
22.11. 18:20   24.11. Io přechod stín 3:27-5:38, měsíc 3:42-5:51
23.11. 4:15   25.11. Io zatmění zač. 0:48, zákryt konec 3:11
24.11. 0:10   25.11. Io přechod stín 21:56-(0:06), měsíc 22:08-(0:17)
24.11. 20:00      
25.11. 5:55      
26.11. 1:45      
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4 mag) v souhvězdí Panny se vzdaluje od Spiky a chystá se na blízké setkání se Saturnem v následujícím týdnu.
Saturn (0,7 mag) je před svítáním už skoro 15° vysoko nad jihovýchodem.

Slunce konečně zvýšilo aktivitu právě v minulém týdnu. Pěkná eruptivní protuberance se objevila na východním okraji Slunce 16. listopadu. Situace je nyní proměnlivá, aktivita dočasně klesla, ale stále se objevují oblasti se skvrnkami, kde máme šanci na silné erupce. Povrch Slunce tak nejspíš nabídne zajímavou podívanou a tak se na to, jak vypadá povrch Slunce si můžete podívat s filtrem přes dalekohled, nebo alespoň díky aktuálnímu snímku z SDO.

Sledujete-li meteorické roje, možná vás kromě dozvuku Leonid a Taurid zaujmou ještě Andromedidy. S rychlostí 19 km/s patří mezi nejpomalejší meteory. Jsou to částice zaniklé komety Bielovy, která v druhé polovině 19. století produkovala nádherné meteorické deště. V současnosti připadá maximum Andromedid na první dekádu listopadu. Pokud tedy uvidíte pomalý meteor z širokého okolí hvězdy Mirach, tedy oblasti Andromedy nebo Trojúhelníku, mohla by to být jedna z těchto dnes už vzácných vzpomínek na kometu (znovu)objevenou z našeho území, 1826 v Josefově.

Přelety ISS mají tento týdem ideální viditelnost v ranních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti hledat také na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • Již v noci na pondělí bylo plánováno přistání kosmické lodi Sojuz TMA-05M s částí 33. expedice z ISS. K oddělení od stanice mělo dojít podle plánu v neděli před půlnocí. Ve 2:53 SEČ bylo plánovano samotné přistání na povrchu. Další posádku uvítá stanice až v prosinci. Start lodi Sojuz TMA-07M je v plánu 19. prosince.
     
  • Robot Curiosity na Marsu nadále zůstává v okolí malé duny písku a zajímavých kamenů, místě zvaném Rocknest. V posledních dnech probíhaly další analýzy písku, tentokrát i přímo přístrojem SAM. Zkoušky se blíží ke konci, čeká nás další popojíždění.
    Mezitím na oběžné dráze se stařičká Mars Odyssey přepnula na záložní sadu systémů, protože došlo k dalším obtížím s první navigační jednotkou. Záložní počítač, ani další na něj navazující systémy nebyly použity od startu Odyssey v roce 2001. Přepnutí ale proběhlo bez problémů a tím se podaří předejít úplnému selhání dosud používané jednotky. Letos v červnu už došlo také k selhání jednoho ze tří gyroskopů. V případě selhání druhého by přišla na řadu stabilizace pomocí reakčních motorků a tím i brzký zánik sondy. Už teď je ale nejdéle pracujícím výrobkem na orbitě Marsu v dějinách.
     

Výročí:

  • 23. listopadu 1977 (35 let) odstartovala na geostacionární dráhu první (západo)evropská meteorologická družice tohoto typu Meteosat 1. Na základě úspěchu tohoto původně jen vědeckého projektu vznikla v roce 1983 společnost EUMETSAT, která se podílela na později vypouštěných družicích tohto typu, počínaje Meteosatem 4 (1989). Uživatelům internetu je nejspíš dobře známý Meteosat 7 vypuštěný v roce 1997 a první Meteosat druhé generace (MSG) - Meteosat 8, vypuštěný v roce 2002. V oblasti nad Guinejským zálivem poblíž pomyslného nultého poledníku operuje vždy několik družic najednou. Letos v červnu startoval již třetí Meteosat druhé generace a tak mohou ty starší působit nad Indickým oceánem (platím pro Meteosat 6 a 7), zatímco ty nejstarší už byly vyřazeny a přesunuty na dráhu vyšší než geostacionární, kam se umisťují jako bezpečný odpad.
     
  • 21. listopadu 1987 (25 let) odstartoval pomocí rakety Ariane 2 západoněměcký satelit TV-SAT 1. Satelit sice dosáhl geosynchronní dráhy, ale v důsledku chybné předstartovní přípravy se nepodařilo vyklopit jeden ze dvou slunečních panelů a tím nešlo vyklopit také komunikační anténu. Tím byl satelit ztracen a převeden na bezpečnou dráhu.
     
  • 23. listopadu 1972 (40 let) došlo k čtvrtému neúspěšnému pokusu o vypuštění sovětské lunární rakety N-1. Sovětům se nikdy v tomto tajném programu nepodařilo raketu vypustit a tento čtvrtý let byl i jejím posledním, byť nejnadějnějším. K poškození rakety došlo až ve výšce 40 km. Předchozí pokusy skončily podstatně hůř, druhý dokonce skončil mohutnou explozí na startovní rampě.
     

Výhled na příští týden:

  • Venuše a Saturn v těsné blízkosti
  • Polostínové zatmění Měsíce
  • Ranní Merkur
  • Měsíc poblíž Jupiteru
  • Výročí: AlSat 1
  • Blíží se další Kosmoschůzka

Mapa oblohy v listopadu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »