Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2012

47. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 21. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 21. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 19. 11. do 25. 11.

Měsíc je kolem první čtvrti. Jupiter můžeme pozorovat celou noc, ráno Venuši a Saturn. Mezinárodní stanici ISS můžeme vidět při ranních přeletech. Přistála loď Sojuz s třemi kosmonauty.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. listopadu v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v úterý 20. listopadu v první čtvrti. V případě jasné oblohy nabídne zajímavé pozorování útvarů na rozhraní denní a noční strany, kde vystoupí plasticky krátery a jiné detaily. Měsíc ve čtvrti bude 20. 11. procházet 5° nad Neptunem, 22. a 23. listopadu prochází Rybami nad Uranem.

 

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) je vidět celou noc. Vystupuje vysoko nad obzor v souhvězdí Býka. Vychází v podvečer po půl páté. V tabulce najdete časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a úkazy měsíčků. Zajímavý je například přechod Ganymédu a jeho stínu ve středu večer.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
19.11. 20:50   19.11. Io zatmění zač. 17:22, zákryt konec 19:53
20.11. 6:45   21.11. Europa zatmění zač. 0:04, zákryt konec 3:04
21.11. 2:40   21.11. Ganymed přechod stín 20:37-22:42, měsíc 21:56-23:46
21.11. 22:30   22.11. Europa přechod stín 19:15-21:39, měsíc 19:49-22:09
22.11. 18:20   24.11. Io přechod stín 3:27-5:38, měsíc 3:42-5:51
23.11. 4:15   25.11. Io zatmění zač. 0:48, zákryt konec 3:11
24.11. 0:10   25.11. Io přechod stín 21:56-(0:06), měsíc 22:08-(0:17)
24.11. 20:00      
25.11. 5:55      
26.11. 1:45      
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4 mag) v souhvězdí Panny se vzdaluje od Spiky a chystá se na blízké setkání se Saturnem v následujícím týdnu.
Saturn (0,7 mag) je před svítáním už skoro 15° vysoko nad jihovýchodem.

Slunce konečně zvýšilo aktivitu právě v minulém týdnu. Pěkná eruptivní protuberance se objevila na východním okraji Slunce 16. listopadu. Situace je nyní proměnlivá, aktivita dočasně klesla, ale stále se objevují oblasti se skvrnkami, kde máme šanci na silné erupce. Povrch Slunce tak nejspíš nabídne zajímavou podívanou a tak se na to, jak vypadá povrch Slunce si můžete podívat s filtrem přes dalekohled, nebo alespoň díky aktuálnímu snímku z SDO.

Sledujete-li meteorické roje, možná vás kromě dozvuku Leonid a Taurid zaujmou ještě Andromedidy. S rychlostí 19 km/s patří mezi nejpomalejší meteory. Jsou to částice zaniklé komety Bielovy, která v druhé polovině 19. století produkovala nádherné meteorické deště. V současnosti připadá maximum Andromedid na první dekádu listopadu. Pokud tedy uvidíte pomalý meteor z širokého okolí hvězdy Mirach, tedy oblasti Andromedy nebo Trojúhelníku, mohla by to být jedna z těchto dnes už vzácných vzpomínek na kometu (znovu)objevenou z našeho území, 1826 v Josefově.

Přelety ISS mají tento týdem ideální viditelnost v ranních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti hledat také na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • Již v noci na pondělí bylo plánováno přistání kosmické lodi Sojuz TMA-05M s částí 33. expedice z ISS. K oddělení od stanice mělo dojít podle plánu v neděli před půlnocí. Ve 2:53 SEČ bylo plánovano samotné přistání na povrchu. Další posádku uvítá stanice až v prosinci. Start lodi Sojuz TMA-07M je v plánu 19. prosince.
     
  • Robot Curiosity na Marsu nadále zůstává v okolí malé duny písku a zajímavých kamenů, místě zvaném Rocknest. V posledních dnech probíhaly další analýzy písku, tentokrát i přímo přístrojem SAM. Zkoušky se blíží ke konci, čeká nás další popojíždění.
    Mezitím na oběžné dráze se stařičká Mars Odyssey přepnula na záložní sadu systémů, protože došlo k dalším obtížím s první navigační jednotkou. Záložní počítač, ani další na něj navazující systémy nebyly použity od startu Odyssey v roce 2001. Přepnutí ale proběhlo bez problémů a tím se podaří předejít úplnému selhání dosud používané jednotky. Letos v červnu už došlo také k selhání jednoho ze tří gyroskopů. V případě selhání druhého by přišla na řadu stabilizace pomocí reakčních motorků a tím i brzký zánik sondy. Už teď je ale nejdéle pracujícím výrobkem na orbitě Marsu v dějinách.
     

Výročí:

  • 23. listopadu 1977 (35 let) odstartovala na geostacionární dráhu první (západo)evropská meteorologická družice tohoto typu Meteosat 1. Na základě úspěchu tohoto původně jen vědeckého projektu vznikla v roce 1983 společnost EUMETSAT, která se podílela na později vypouštěných družicích tohto typu, počínaje Meteosatem 4 (1989). Uživatelům internetu je nejspíš dobře známý Meteosat 7 vypuštěný v roce 1997 a první Meteosat druhé generace (MSG) - Meteosat 8, vypuštěný v roce 2002. V oblasti nad Guinejským zálivem poblíž pomyslného nultého poledníku operuje vždy několik družic najednou. Letos v červnu startoval již třetí Meteosat druhé generace a tak mohou ty starší působit nad Indickým oceánem (platím pro Meteosat 6 a 7), zatímco ty nejstarší už byly vyřazeny a přesunuty na dráhu vyšší než geostacionární, kam se umisťují jako bezpečný odpad.
     
  • 21. listopadu 1987 (25 let) odstartoval pomocí rakety Ariane 2 západoněměcký satelit TV-SAT 1. Satelit sice dosáhl geosynchronní dráhy, ale v důsledku chybné předstartovní přípravy se nepodařilo vyklopit jeden ze dvou slunečních panelů a tím nešlo vyklopit také komunikační anténu. Tím byl satelit ztracen a převeden na bezpečnou dráhu.
     
  • 23. listopadu 1972 (40 let) došlo k čtvrtému neúspěšnému pokusu o vypuštění sovětské lunární rakety N-1. Sovětům se nikdy v tomto tajném programu nepodařilo raketu vypustit a tento čtvrtý let byl i jejím posledním, byť nejnadějnějším. K poškození rakety došlo až ve výšce 40 km. Předchozí pokusy skončily podstatně hůř, druhý dokonce skončil mohutnou explozí na startovní rampě.
     

Výhled na příští týden:

  • Venuše a Saturn v těsné blízkosti
  • Polostínové zatmění Měsíce
  • Ranní Merkur
  • Měsíc poblíž Jupiteru
  • Výročí: AlSat 1
  • Blíží se další Kosmoschůzka

Mapa oblohy v listopadu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »