47. vesmírný týden 2020
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 11. do 22. 11. 2020. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše a končí viditelnost planety Merkur. Aktivita Slunce byla zvýšená, na povrchu bylo několik skupin skvrn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Bolid, který rozčísl nebe nad Jizerkami, zanechal na zemi meteority. Slabé maximum meteorického roje Leonid připadá na 18. listopadu. Očekáváme start kosmické lodi Crew Dragon v rámci mise Crew-1 k ISS se čtveřicí astronautů na palubě a také několik dalších startů raket. Měla by startovat také raketa Vega s družicí TARANIS, která nese dva české přístroje. Před 55 lety startovala k Venuši sonda Veněra 3, která jako první lidský výrobek zasáhla, bohužel už nefunkční, jinou planetu.
Obloha
Autor: Pavel Prokop
Planety:
Jupiter (−2,1 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer nízko nad jihozápadem. Mars (−1,5 mag) je vidět večer krásně nad jihovýchodem až jihem. Ráno září nad jihovýchodem jasná planeta Venuše (−3,9 mag), kterou nyní doplnil i Merkur (−0,7 mag).
Autor: Antonín Hušek
Aktivita Slunce byla po dva týdny celkem je stále zvýšená a na povrchu se vyskytovaly hned dvě aktivní oblasti se skvrnami. Nyní skvrn opět ubylo a nezbývá než čekat, co přinese další týden. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.
Komet 88P/Howell je obtížným cílem, večer nízko nad jihozápadem, ale vynahrazuje to nejjasnější kometa současné oblohy C/2020 M3 (ATLAS). Tato kometa je snadno k nalezení v souhvězdí Oriona a stoupá už výše než jeho ramena. Ráno je nízko v souhvězdí Poháru kometa C/2020 S3 (Erasmus).
V neděli 8. listopadu krátce po 18. hodině proletěl nad Jizerskými horami velmi jasný meteor, tzv. bolid. Jeho pád zde byl viditelný, neboť hory vystupovaly z inverzní oblačnosti a tak bylo svědky jeho pádu i několik náhodných pozorovatelů, kteří se vraceli za tmy z výletu, nebo byli na procházce se psy a s nimi i několik astronomů v různých částech republiky. Pád provázely asi po minutě tlumené výbuchy a temné dunění.
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Mnohem důležitější však je, že i tuto noc hlídalo oblohu množství kamer a fotometrů Oddělení pro meziplanetární hmotu Astronomického ústavu AV ČR. Naši odborníci na výpočty drah těchto zanikajících těles tak dokázali určit přibližnou hmotnost původního meteoroidu i jeho dráhu ve Sluneční soustavě. Hlavně se však ukázalo, že několik zbytků tělesa dopadlo na povrch a ty se už snaží astronomové z Ondřejova najít.
Maximum meteorického roje Leonid připadá na 18. listopadu. Očekáváme, že bude padat 5 až 10 rychlých meteorů, po kterých zůstávají stopy. Zdánlivě se sbíhají u hlavy souhvězdí Lva. Nejvíce je jich tedy k vidění v druhé polovině noci, kdy je Lev vysoko nad obzorem.
Kosmonautika
12. listopadu úspěšně odstartovala čínská raketa CZ-3B s telekomunikační družicí Tiantong-1.
Floridu a blízký Atlantik sužovala tropická cyklóna Éta. Došlo k odkladu startů Atlasu 5 i Falconu 9 s kosmickou lodí Crew Dragon. Atlas 5 s tajnou družicí NROL-101 nakonec úspěšně odstartoval v sobotu 14. listopadu. Poprvé byly použity tři nové urychlovací motory na tuhá paliva, která se budou používat i u nové rakety Vulcan.
Očekáváná pilotovaná mise Crew-1 k ISS byla odložena. Důvodem je procházející slábnoucí tropická cyklóna Éta, která je v dráze případného přistání lodi na moři. To by nastalo při přerušení startu za letu, když by došlo k selhání nosiče. Kosmická loď Crew Dragon má certifikaci NASA pro pilotované lety. Týká se to i rakety Falcon 9 a pozemního segmentu. Loď může tedy sloužit běžným operačním misím NASA na ISS. Na palubě bude čtveřice astronautů, z nichž nejzkušenější je Japonec Soiči Noguči, který letěl už dvakrát. Jednu misi na ISS trvající pl roku mají za sebou Shannon Walkerová a Michael Hopkins. Nováčkem je v tomto ohledu Victor Glover. Start byl zatím odložen na pondělí 16. 11. v 1:27 SEČ.
17. 11. ve 2:52 SEČ je v plánu start rakety Vega s družicemi SEOSAT-Ingenio a TARANIS. Jde o mikrodružicí typu MYRIADE financovanou francouzskou kosmickou agenturou CNES. Na palubě nese sadu vědeckých přístrojů, které se zaměří na měření rádiových vln v širokém rozsahu kmitočtů, současně s měřením infračerveného, optického, ultrafialového a rentgenového záření a s detekcí energetických elektronů. “Jevy související s intenzivními bouřkami se dosud podařilo prozkoumat jen částečně. Předpokládáme, že unikátní synchronizované měření všech palubních přístrojů podstatně přispěje k novým objevům,“ říká Ondřej Santolík, vedoucí Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Na dvou ze sedmi vědeckých aparatur se podíleli také čeští vědci a inženýři. Přístroj IME-HF, který se zaměří na širokopásmové měření elektromagnetických vln o kmitočtech od několika kHz až do 37 MHz, se skládá ze dvou výklopných elektrických antén s předzesilovači a analyzátorem. Analyzátor byl vyvinut v Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, antény jsou z laboratoře LPC2E Orleans ve Francii. „Tento přístroj bude zkoumat elektromagnetické signály, které jsou buzené elektrickými výboji mezi troposférou a ionosférou, detekovat vnitrooblakové výboje a mapovat globální výskyt přírodních a umělých vysokofrekvenčních vln,“ vysvětluje Ondřej Santolík. Energetické elektrony nad bouřemi pak bude měřit přístroj IDEE, jehož analyzátor byl vyvinut na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.
18. listopadu má na ISS proběhnout výstup dvou ruských kosmonautů do volného kosmu (dvojice Ryžikov a Kud-Sverčkov).
Odložen byl i start rakety Electron, aby byl čas na technickou kontrolu, ale hrozí další odklady kvůli počasí. Prozatím je start v plánu 19. 11. ve 2:44 SEČ. Nákladem je 30 malých družic.
21. listopadu je z Vandenbergu v plánu start rakety Falcon 9 s družicí Sentinel-6A.
Výročí
16. listopadu 1965 (55 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 3. Krátce před plánovaným přistáním došlo uvnitř sondy k nárůstu teploty a ta se odmlčela. Přesto víme, že jako první lidský výrobek zasáhla 1. března 1966 jinou planetu.
22. listopadu 1830 (190 let) se narodil německý astronom Karl Christian Bruhns. Od roku 1852 byl pozorovatelem na hvězdárně v Berlíně a od roku 1868 pracoval v Lipsku, kde inicioval i stavbu hvězdárny. Se jménem tohoto astronoma se můžeme nejvíce setkat v souvislosti s kometami. Byl to zdatný matematik a zároveň pozorovatel a kreslíř komet. Dohledat se dá například jeho kresba komety z roku 1874. Sám objevil pět komet a nejznámější jsou jeho pozorování a výpočty týkající se komety z roku 1857, kterou objevil 18. března 1857 a na základě pozorování a výpočtů, které provedl byla identifikována jako kometa objevená již v roce 1846 Theodorem Brorsenem. Dráha této komety tehdy nebyla známa přesně a tak ji Bruhns vlastně znovuobjevil. Kometa dnes nese označení 5D/Brorsen. Kometa byla totiž naposledy pozorována 1879 a od té doby ji nikdo nespatřil a to ani při velmi příznivém návratu v roce 1973. Kometa tedy nese označení s písmenem D, je považována za ztracenou a možná se ji v budoucnu podaří jako velmi slabý, neaktivní objekt, znovu objevit.
Výhled na příští týden
- výročí: TIROS 2
- výročí: Saturnův prstenec C
- výročí: Obecná teorie relativity
- výročí: objev mlhoviny v Orionu
- výročí: družice Astérix
- výročí: Walter Frederick Gale
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
