48. vesmírný týden 2011
Měsíc je na večerní obloze. Jupiter vládne dvěma třetinám noci, k ránu nastupuje Mars a Saturn. Venuše je pouze nízko na večerní soumrakové obloze.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.
Obloha:
Měsíc je vidět večer na jihozápadě. Postupně se jeho viditelnost zlepšuje. První čtvrť nastane v pátek 2. prosince.
Planety:
Jupiter (-2,8 mag) na pomezí Berana a Ryb je dvě třetiny noci. Vrcholí nad jihem kolem 21:45 SEČ. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 28.11. | 19:33 | 29.11. | Ió přechod měsíc 0:12-2:21, stín 0:58-3:08 | |
| 30.11. | 1:20 | 29.11. | Európa přechod měsíc 16:53-19:18, stín 18:25-20:52 | |
| 30.11. | 21:12 | 29.11. | Ió zákryt zač. 21:29, zatmění konec 0:25 | |
| 1.12. | 17:03 | 30.11. | Ió přechod měsíc 18:38-20:48, stín 19:27-21:37 | |
| 2.12. | 22:50 | 1.12. | Ió zatmění konec 18:54 | |
| 3.12. | 18:41 | 2.12. | Ganyméd zákryt 21:23-23:11, zatmění 0:46-2:40 | |
| 5.12. | 0:28 | 5.12. | Európa zákryt zač. 0:17 | |
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Mars (0,7 mag) v souhvězdí Lva najdeme ráno asi 50° vysoko nad jihem. Tehdy je nejvýhodnější vyhledat na malinkém kotoučku o velikosti 7" výraznější albedový útvar.
Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Panny je necelých 5° vlevo od hvězdy Spica, která má i podobnou jasnost. Ráno za svítání jej můžeme vidět ve výšce kolem 20°.
Venuše (-3,9 mag) je večer stále velmi nízko nad jihozápadem, viditelnost se již mírně zlepšila.
Slunce: víkend přinesl slabší erupci C1, která však dokázala vyvrhnout část hmoty ze sluneční koróny i směrem k Zemi. V pondělí se nejspíš zvýší aktivita zemského magnetického pole. Jak výrazné polární záře to může způsobit nelze odhadnout, nejhustší oblak asi Zemi netrefí. Jinak je aktivita prozatím nižší.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.
Přelety ISS nastávají ráno. Tento týden se s nimi pomalu loučíme. Nejvýhodnější nastanou do 1. prosince.
V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).
| Stanice ISS | ||
| Karlovy Vary | Plzeň | Most |
| Ústí nad Labem | České Budějovice | Tábor |
| Liberec | Kolín | Jihlava |
| Pardubice | Hradec Králové | Brno |
| Prostějov | Olomouc | Zlín |
| Opava | Ostrava | Frýdek-Místek |
4. prosince by přes Česko-Slovensko mohl projít stín planetky (116) Sirona. Zákryt hvězdy 8. hvězdné velikosti by měl nastat v neděli před třetí ráno.
Kosmonautika:
- Úspěšný start má za sebou marsovské vozidlo Curiosity. Spolupracovalo počasí i technika a tak se start rakety Atlas V-541 uskutečnil přesně podle plánu v sobotu 26. listopadu v 16:02 SEČ. Stupeň Centaur postupně dvěma zážehy urychlil sondu na meziplanetární dráhu. Oddělení MSL jsme mohli sledovat v přímém přenosu. Sondu na své pouti zachytili i amatérští astronomové - náhodně v Austrálii a cíleně s pomocí vzdáleného dalekohledu ve Španělsku také astrofotograf z Floridy.
- V pátek vypustila ruská raketa Proton asijský telekomunikační satelit. Fotografie z příprav rakety najdete na webu Spaceflightnow.com.
- Z plánovaných startů raket nás čeká 28. listopadu vypuštění družice Kosmos 2478 navigačního systému GLONASS raketou Sojuz/Fregat z Plesecku.
- 2. prosince se možná vydá do vesmíru další čínská navigační družice Beidou-2 / IGS-5 (v překladu Velký vůz). Jak takový start rakety CZ-3A vypadá, si můžete prohlédnout v odkazu.
Výročí
- 29. listopadu 1961 (50 let) byla na oběžnou dráhu vypuštěna kosmická loď Mercury 5. Na palubě byl první šimpanz ve vesmíru, Enos. Teprve v listopadu tedy vypustily USA živého tvora na oběžnou dráhu kolem Země. Let byl plánován na tři oběhy, ale kvůli problémům se stabilizací lodi a přehříváním uvnitř kabiny byl ukončen po kompletních dvou obězích. Kapsle se šimpanzem přistála u pobřeží Portorika. Enos let v pohodě přežil a zemřel až o rok později na úplavici. Příští let s Johnem Glennem měl zelenou.
- 2. prosince 1971 (40 let) se podobně, jako sesterská Mars 2, dostala se na oběžnou dráhu kolem Marsu také Mars 3. Jednalo se však o velmi protáhlou dráhu, ze které sonda zkoušela pořizovat snímky povrchu po dobu necelého jednoho roku. Přistávací pouzdro dopadlo lépe, než u Mars 2, avšak po 14,5 sekundách vysílání obrazového signálu se z neznámých příčin odmlčelo. Možná za to mohla velká prachová bouře, která tou dobou na Marsu panovala. Každopádně Mars 2 ani 3 příliš neuspěly.
- 4. prosince 1821 (190 let) se narodil Wilhelm Tempel. Tento původem saský astronom se narodil nedaleko českých hranic v obci Nieder-Kunnersdorf mezi Rumburkem a Löbau. Jeho jméno nese řada komet, mezi kterými vyniká kometa 55P/Tempel-Tuttle a 9P/Tempel 1. Kometa 55P byla objevena Tempelem 19. 12. 1865 a Tuttlem 6. 1. 1866. Bylo u ní seznáno, že její dráha je podobná dráze meteoroidů, které způsobily deště Leonid (1799, 1833, 1866). Poprvé v historii astronomie tak byl podán důkaz, že meteory mohou být pozůstatky komet, s kterými se Země potkává. V případě návratu komety do přísluní oblak houstne a může nastat i meteorický déšť. Druhá kometa 9P byla atakována projektilem vyslaným ze sondy Deep Impact. Jádro této komety bylo podrobně zkoumáno i sondou Stardust.
Výhled na příští týden:
- Úplné zatmění Měsíce
- Uvidíme už 7 planet
- 10 let staré vzpomínky na kometu WM1 LINEAR a sondu Jason-1
Odkazy:
Mapa oblohy v listopadu, Jupiter a zajímavosti ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
