Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  48. vesmírný týden 2011

48. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 30. 11. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 30. 11. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2011.

Měsíc je na večerní obloze. Jupiter vládne dvěma třetinám noci, k ránu nastupuje Mars a Saturn. Venuše je pouze nízko na večerní soumrakové obloze.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je vidět večer na jihozápadě. Postupně se jeho viditelnost zlepšuje. První čtvrť nastane v pátek 2. prosince.

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) na pomezí Berana a Ryb je dvě třetiny noci. Vrcholí nad jihem kolem 21:45 SEČ. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
28.11. 19:33   29.11. Ió přechod měsíc 0:12-2:21, stín 0:58-3:08
30.11. 1:20   29.11. Európa přechod měsíc 16:53-19:18, stín 18:25-20:52
30.11. 21:12   29.11. Ió zákryt zač. 21:29, zatmění konec 0:25
1.12. 17:03   30.11. Ió přechod měsíc 18:38-20:48, stín 19:27-21:37
2.12. 22:50   1.12. Ió zatmění konec 18:54
3.12. 18:41   2.12. Ganyméd zákryt 21:23-23:11, zatmění 0:46-2:40
5.12. 0:28   5.12. Európa zákryt zač. 0:17
Časy jsou v SEČ.

Mars (0,7 mag) v souhvězdí Lva najdeme ráno asi 50° vysoko nad jihem. Tehdy je nejvýhodnější vyhledat na malinkém kotoučku o velikosti 7" výraznější albedový útvar.
Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Panny je necelých 5° vlevo od hvězdy Spica, která má i podobnou jasnost. Ráno za svítání jej můžeme vidět ve výšce kolem 20°.
Venuše (-3,9 mag) je večer stále velmi nízko nad jihozápadem, viditelnost se již mírně zlepšila.

Slunce: víkend přinesl slabší erupci C1, která však dokázala vyvrhnout část hmoty ze sluneční koróny i směrem k Zemi. V pondělí se nejspíš zvýší aktivita zemského magnetického pole. Jak výrazné polární záře to může způsobit nelze odhadnout, nejhustší oblak asi Zemi netrefí. Jinak je aktivita prozatím nižší.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Přelety ISS nastávají ráno. Tento týden se s nimi pomalu loučíme. Nejvýhodnější nastanou do 1. prosince.
V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

4. prosince by přes Česko-Slovensko mohl projít stín planetky (116) Sirona. Zákryt hvězdy 8. hvězdné velikosti by měl nastat v neděli před třetí ráno.

Kosmonautika:

  • Úspěšný start má za sebou marsovské vozidlo Curiosity. Spolupracovalo počasí i technika a tak se start rakety Atlas V-541 uskutečnil přesně podle plánu v sobotu 26. listopadu v 16:02 SEČ. Stupeň Centaur postupně dvěma zážehy urychlil sondu na meziplanetární dráhu. Oddělení MSL jsme mohli sledovat v přímém přenosu. Sondu na své pouti zachytili i amatérští astronomové - náhodně v Austrálii a cíleně s pomocí vzdáleného dalekohledu ve Španělsku také astrofotograf z Floridy.
     
  • V pátek vypustila ruská raketa Proton asijský telekomunikační satelit. Fotografie z příprav rakety najdete na webu Spaceflightnow.com.
     
  • Z plánovaných startů raket nás čeká 28. listopadu vypuštění družice Kosmos 2478 navigačního systému GLONASS raketou Sojuz/Fregat z Plesecku.
     
  • 2. prosince se možná vydá do vesmíru další čínská navigační družice Beidou-2 / IGS-5 (v překladu Velký vůz). Jak takový start rakety CZ-3A vypadá, si můžete prohlédnout v odkazu.
     

Výročí

  • 29. listopadu 1961 (50 let) byla na oběžnou dráhu vypuštěna kosmická loď Mercury 5. Na palubě byl první šimpanz ve vesmíru, Enos. Teprve v listopadu tedy vypustily USA živého tvora na oběžnou dráhu kolem Země. Let byl plánován na tři oběhy, ale kvůli problémům se stabilizací lodi a přehříváním uvnitř kabiny byl ukončen po kompletních dvou obězích. Kapsle se šimpanzem přistála u pobřeží Portorika. Enos let v pohodě přežil a zemřel až o rok později na úplavici. Příští let s Johnem Glennem měl zelenou.
     
  • 2. prosince 1971 (40 let) se podobně, jako sesterská Mars 2, dostala se na oběžnou dráhu kolem Marsu také Mars 3. Jednalo se však o velmi protáhlou dráhu, ze které sonda zkoušela pořizovat snímky povrchu po dobu necelého jednoho roku. Přistávací pouzdro dopadlo lépe, než u Mars 2, avšak po 14,5 sekundách vysílání obrazového signálu se z neznámých příčin odmlčelo. Možná za to mohla velká prachová bouře, která tou dobou na Marsu panovala. Každopádně Mars 2 ani 3 příliš neuspěly.
     
  • 4. prosince 1821 (190 let) se narodil Wilhelm Tempel. Tento původem saský astronom se narodil nedaleko českých hranic v obci Nieder-Kunnersdorf mezi Rumburkem a Löbau. Jeho jméno nese řada komet, mezi kterými vyniká kometa 55P/Tempel-Tuttle a 9P/Tempel 1. Kometa 55P byla objevena Tempelem 19. 12. 1865 a Tuttlem 6. 1. 1866. Bylo u ní seznáno, že její dráha je podobná dráze meteoroidů, které způsobily deště Leonid (1799, 1833, 1866). Poprvé v historii astronomie tak byl podán důkaz, že meteory mohou být pozůstatky komet, s kterými se Země potkává. V případě návratu komety do přísluní oblak houstne a může nastat i meteorický déšť. Druhá kometa 9P byla atakována projektilem vyslaným ze sondy Deep Impact. Jádro této komety bylo podrobně zkoumáno i sondou Stardust.
     

Výhled na příští týden:

Odkazy:

Mapa oblohy v listopadu, Jupiter a zajímavosti ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mercury 5, Wilhelm Tempel


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »