Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  48. vesmírný týden 2017

48. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 29. listopadu 2017 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 27. 11. do 3. 12. 2017. Měsíc bude v úplňku. První polovina noci nabízí planety Neptun a Uran. Nad ránem je vidět nad jihovýchodem Mars a Jupiter. Venuše a Saturn už jsou blízko Slunci. Ke startu se po dlouhé době chystá kosmodrom Vostočnyj na východě Ruska. Naopak stále odkládaná Zuma byla odložena úplně, snad na polovinu prosince. Před 150 lety, 3. prosince 1867, se narodil významný český astronom František Nušl.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 3. prosince v 16:47 SEČ.

Planety: V první polovině noci jsou vidět planety Neptun (7,9 mag) a Uran (5,7 mag), jenže tento týden do oblohy nedaleko nich září jasný dorůstající Měsíc. Vyhledání Neptunu nicméně pomáhá blízká hvězda lambda Aquarii, která má solidní jasnost 3,7 mag. Neptun je asi 40 úhlových minut pod ní. Uran je také dobře umístěn ve vrcholu trojúhelníka s hvězdami omikron a mí v Rybách.
Před svítáním je vidět nad jihovýchodem Mars (1,7 mag) v souhvězdí Panny nedaleko hvězdy Spica a níže ve Váhách je Jupiter (–1,7 mag).

Aktivita Slunce zůstává velmi nízká, povrch je beze skvrn. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 89: Zákryt hvězdy planetkou Dynamene (27. 11. 2017)

V původním seznamu stovky astronomických událostí roku 2017 byl zařazen zákryt hvězdy planetkou Melete o dva dny dříve (25. 11. 2017). Ale předpovědi těchto úkazů se s časem upřesňují a přibývají i další. Takže po zralé úvaze padla volba na zákryt hvězdy TYC 5528-00392-1 (8,9 mag) planetkou (200) Dynamene. Hlavním důvodem je jasnost zakrývané hvězdy, která umožní, aby se sledování úkazu bez problémů zúčastnili i zájemci s malými dalekohledy.

Zákryt hvězdy planetkou Dynamene, mapka pro Evropu Autor: IOTA
Zákryt hvězdy planetkou Dynamene, mapka pro Evropu
Autor: IOTA
Dle předpovědi upřesněné 4. července 2017 S. Prestonem (IOTA), projde stín planetky v průběhu několika sekund (trvání 3,8 s na centrální linii) kolem času 5:26:30 UT přes centrální Evropu. Bude to tedy již na začátku nautického svítání, ale při jasnosti hvězdy kolem 9 mag by její vyhledání (ještě za tmy) a sledování nemělo být větším problémem.

Mapka pro zákryt hvězdy planetkou Dynamene 27. 11. 2017 Autor: Hvězdárna Rokycany
Mapka pro zákryt hvězdy planetkou Dynamene 27. 11. 2017
Autor: Hvězdárna Rokycany
Centrální linie zákrytu kopíruje naši jihozápadní hranici a projde hřebenem Českého lesa a Šumavy. Na naše území zasahuje tedy svou severní polovinou a při šířce pásu 160 km projde Karlovarským, Plzeňským a Jihočeským krajem. Stín se ale může samozřejmě mírně posunout a bez šance tak nejsou ani pozorovatelé nacházející se severněji od uvedené oblasti. Teoretickou dráhu stínu je možné si prohlédnout na připojeném obrázku.
Při předpokládaném průměru planetky 131 km bude mít centrální zákryt trvání 3,8 s a očekávaný pokles jasnosti dvojice, která před vlastním zákrytem pro pozorovatele splyne v jediný objekt, bude 5,2 mag, takže v okamžiku zákrytu nám pozorovaná dvojice prakticky zmizí. Dostatečná bude i výška úkazu nad obzorem (h=26°; A=146°). Jak už bylo zmíněno, rušit by částečně mohl jas oblohy, když vycházející Slunce bude už jen 11° pod obzorem. Veškeré další potřebné údaje o úkazu lze vyčíst z připojené grafické předpovědi.

Pozorování č. 90: Meteorický déšť komety 46P/Wirtanen? (30. 11. 2017)

Setkání s drobnými částečkami materiálu uvolněnými z periodické komety 46/P Wirtanen (perioda 5,44 roku) může vrcholit 30. listopadu kolem 6:06 UT, což upřednostňuje oblast západního Pacifiku. Sprška by mohla být aktivní několik dnů mezi 29. listopadem a 1. prosincem 2017. Mělo by se jednat o materiál, který se z komety uvolnil v letech 1915 a 1934. Tyto úlomky by měly podle známého odborníka na proudy meteoroidů M. Maslova procházet oblastí se středem 0,00019 až 0,00068 au od Země. Odhadovat zenitovou hodinovou frekvenci si nikdo nedovolil. V letošním roce by ale zatím stále dosti málo prozkoumaný proud mohl způsobit neočekávané a rychlé změny ZHR. Z některého místa může být vidět krátké mohutné vzplanutí aktivity, odjinud neuvidí pozorovatelé nic.
Radiant možného roje komety Wirtanen se nachází východně od západní ryby souhvězdí Ryb (RA = 0 h 36 min; DE = +9°). Tato oblast na konci listopadu vrcholí pro střední Evropu necelých 50° nad jihem kolem 20. hod SEČ (29. 11.) a k obzoru se dostává již kolem půl třetí ráno, tedy ještě dlouho před očekávaným maximem. Další špatnou zprávou je pozice Měsíce. Ten se ve fázi krátce před úplňkem (84 %) promítá pouhých 20 stupňů východně od radiantu, což dále komplikuje možnost úspěšného pozorování.
Meteory z komety Wirtanen budou do zemské atmosféry narážet rychlostí pouhých 14,9 km/s, což je dáno, že Zemi prakticky budou dohánět. To dává předpoklad na možnost vidět dlouhé, velkolepé záblesky „padajících hvězd“.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Překvapením kolem plánované tajné mise Falconu 9 s misí Zuma není konec. Raketa byla úplně odklizena z rampy do hangáru, pravděpodobně kvůli nespecifikovanému problému s aerodynamickým krytem. SpaceX mezitím začala na rampě 39A dělat další přípravy pro Falcon Heavy. Nyní mají být ovšem v plánu i další starty, například mise Dragonu k ISS a je otázkou, zda nepoletí z už opravené rampy SLC-40. Musíme si na informace počkat. Jisté je, že na misi Dragonu nemá problém s aerodynamickým krytem vliv, proto by 29. listopadu měl proběhnout statický zážeh a 4. prosince je v plánu start.
  • V úterý 28. 11. je v plánu start rakety Sojuz 2-1B s meteodružicí Meteor-M č. 2 a řadou menších družic. Půjde po dlouhé době o start z kosmodromu Vostočnyj na východě Ruska.
  • Další dva starty pak očekáváme 2. prosince. Z Plesecku by mělo jít o start rakety Sojuz 2-1B s vojenskou družicí řady Kosmos a z čínského kosmodromu Jiuquan by měla odstartovat raketa CZ-2D s družicí Yaogan-31.

Výročí

  • 28. listopadu 2002 (15 let) odstartoval alžírský mikrosatelit AlSat 1. Byl to první satelit tohoto státu, měl hmotnost 90 kg. Satelit byl postaven ve spolupráci s Brity.
  • 29. listopadu 1967 (50 let) odstartoval první australský satelit WRESAT. Zkratka Weapons Research Establishment Satellite souvisí s organizací, která jej navrhla, společnosti pro obranu a vývoj nových technologií. O historii testů v Austrálii pojednává pěkná kniha, která je k dispozici v PDF.
  • 3. prosince 1867 (150 let) se narodil významný český astronom, spoluzakladatel hvězdárny v Ondřejově, jeden ze zakládajících členů ČAS a její dlouholetý předseda, František Nušl. 7. prosince 2002 po něm byla pojmenována Hvězdárna v Jindřichově Hradci, kde se narodil. Jeho nadání pro astronomii jej provádělo celým jeho životem, ačkoli se mezitím zabýval i mnoha jinými činnostmi. Česká astronomická společnost také uděluje ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách, zvanou Nušlova cena.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Největší úplněk během roku 2017
  • 100 pozorování: Zákryt Regula Měsícem
  • Výročí: Vanguard (selhání)
  • Výročí: Apollo 17
  • Výročí: Vznik České astronomické společnosti

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: František Nušl, WRESAT, AlSat, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »